Královna dvou králů
Robert Fripp
Temperamentní Eleonora se musí zhostit svého poslání se ctí, provdali ji za samotného krále Francie! Srdce si poručit nedá a předsevzetí nepomůže: Eleonora se zamiluje do odvážného hraběte z Anjou. O tři roky později usedne po jeho boku na anglický trůn. Její smělé kroky brzy vzbudí na královském dvoře závist a pomluvy a vlastní manžel ji uvrhne do vězení.... celý text
Literatura světová Pro ženy Historické romány
Vydáno: 2009 , AlpressOriginální název:
Power of a Woman, 2007
více info...
Přidat komentář


Milujem Eleonóru Akvitánsku, na vysokej škole som o nej písala seminárku a čítala som toho o nej na kvantá, či v odbornej sfére alebo takejto románovej.
Páčilo sa mi, že je to formou memoárov, ktoré vlastne rozpráva Eleonóra mladučkej Aline, ktorá ich zapisuje. Fakty miešané s domnienkami sú tiež dobre spracované, Eleonóra je vykreslená v tom pozitívnom duchu (aj keď v rámci vlastného rozprávania si často sype popol na hlavu, ale v tých klasikách - Raimond z Antiochie a pod. ostáva nevinná).
Čo knihe veľmi veľmi veľmi ubližuje je úplná absencia dialógov a priamej reči. To ju robí veľmi ťažko čitateľnou a podľa mňa každý normálny smrteľník, ktorý Eleonóru nezbožňuje, vlastne nemá dôvod knihu do/čítať. Forma rozprávania a zapisovania do knihy by podľa mňa mohla ostať zachovaná a zároveň by kniha mohla mať dialógy, či už formou akýchsi "presunov" v čase alebo "náhľadov" priamo do mysle Eleonóry počas jej rozprávania.
Takže ja si ju nechávam a časom sa k nej zrejme vrátim, ale myslím si, že budem jedna z mála.


Já bych tu knížku úplně neodsuzovala, mně se četla docela dobře... Historickou správnost sice také posoudit nedovedu (navíc ani historikové se často neshodnou a na jednu událost existuje tolik pohledů, kolik lidí požádáte, aby se k ní vyjádřilo...) a občas bylo těch různých Jindřichů, Filipů, Geoffreyů, synovců, strýců, dědečků, zeťů... už trošku moc, na to aby se v tom člověk jasně zorientoval, ale ten hlavní proud událostí společně s hlavními postavami se neztrácel... A asi hlavní cíl spisovatele - ukázat královnu Eleonoru jako výjimečnou osobnost své doby - se povedl. Aspoň já jsem žasla nad tím, co vše musela zvládnout jak fyzicky, tak psychicky...


Jedna z mála knih, které jsem nedočetla. Lákala mě svým námětem, leč zpracování bylo velmi nudné.


Námět zajímavý, ale zpracování horší, v podstatě souhlasím s předchozím komentářem. Knihu jsem dočetla, protože mě historie zajímá, ale nedokážu posoudit, zda je vše uvedeno historicky správně.


Kniha láká obálkou i námětem - život královny Eleonory byl strhující a plný událostí, byla královnou Francie a později královnou Anglie, matkou Richarda Lví Srdce... Autorovo zpracování je však pouhým výčtem událostí a osob, které prošly jejím životem. Jde o vyprávění umírající královny, která před smrtí diktuje své paměti - zkreslené a historicky nepřesné, alespoň pokud mohu posoudit z četby jiných historických knih. Možná se to dá brát, že jako matka se snaží své děti vidět jen z té lepší stránky, ale vyprávění o tom, že Richard měl řadu milenek a levobočků, pouze se svou ženou neměl děti??? Většina historických knih o něm píše jinak, ale nejsem historik. Z hlediska čtenáře považuji četbu této knihy za ztrátu času a dočetla jsem ji jen proto, že když už něco začnu číst, obvykle to dočtu (a také jsem věřila, že to třeba bude lepší). V celé knize není jediná přímá řeč, jde opravdu jen o monolog umírající staré ženy. Nedoporučuji!
Životní příběh královny Eleonory je fascinující, samotná kniha je ovšem neuvěřitelně slabá. Je naprosto trestuhodné, jak autor s daným tématem naložil. Kniha je vyprávěna z pohledu umírající královny a skutečně působí dojmem vyprávění umírající stařeny, která už pouze bez bližších souvislostí blekotá, opakuje se, přeskakuje... Kniha za přečtení rozhodně nestojí.