Královna Margot

24.03.2024

Po přečtení Dumasova románu Královna Margot a po opětovném zhlédnutí jeho filmové verze s Isabelle Adjani (podařilo se mi najít původní dlouhou verzi!) jsem si řekl, že by mě zajímalo, jak to bylo s fascinující postavou Markéty z Valois řečené Margot (1553 - 1615), královny navarrské a francouzské, doopravdy, protože, jak víme, Dumas si s historií hlavu příliš nelámal ("Historie je jen hřebík, na který věším své příběhy."). Je to navíc mé oblíbené historické období už od dospívání, kdy jsem postupně hltal Merleho ságu Dědictví otců. Doma mám knihu o Kateřině Medicejské, což byla matka Margot, ale zatím jsem dal přednost útlejšímu životopisu Královna Margot od francouzského spisovatele André Castelota.
Margotin život byl tak pestrý a bohatý a její postelí prošlo tolik milenců, že není divu, že se o ní píšou romány a točí filmy. O její nymfomanii a promiskuitě Dumas kupodivu mlčí, ve filmu to naopak zdůrazněno je. Kniha přibližuje Margotin život od dětství, které poznamenala smrt otce Jindřicha II. v souboji v roce 1559. Na trůně se pak postupně vystřídali tři její bratři, František II., Karel IX. a Jindřich III. Ani jeden z nich neměl legitimního mužského potomka, a tak rod Valois vymřel po meči a na trůn v roce 1589 nastoupil Jindřich Navarrský jako Jindřich IV. Právě za něj, za hugenota, byla Margot provdána v roce 1572, takže nejprve byla královnou navarrskou a od roku 1589 pak i francouzskou.
Oslavy jejich svatby v srpnu 1572 vyvrcholily tragickou bartolomějskou nocí, tedy vražděním hugenotů v Paříži. Jindřich konvertoval ke katolictví, pak uprchnul a vrátil se k protestantské víře. S Margot si nikdy nebyli věrní, on měl četné milenky, ona zástupy milenců včetně hraběte de La Mole, s nímž to bylo trochu jinak, než jak je tomu v Dumasově románu. Později nechal Jindřich IV. nepohodlnou Markétu uvěznit na zámku Usson, kde strávila takřka devatenáct let. V roce 1599 bylo jejich bezdětné manželství rozvedeno a Jindřich se oženil s Marií Medicejskou, s níž zplodil budoucího Ludvíka XIII.
Margot přežila jak své bratry, tak i Jindřicha, který byl v roce 1610 zavražděn. Krásná Margot byla vzdělaná, uměla latinsky a další jazyky, četla, psala básně a ve stáří napsala i paměti. Vskutku pozoruhodná žena!
(Na obálce knihy Isabelle Adjani ve filmu Královna Margot z roku 1994.)

08.09.2019

Kniha nebyla špatná. Ale jak se moc nezajímám o historii Francie, tak sem se chvílemi ztrácela. Nevěděla jsem úplně kdo je kdo. Postavy přibývaly a ubývaly...Nevím, ale kniha mě nikterak nenadchla a znovu bych ji nečetla. Ale zvládla sem dočíst, tak to ještě šlo

Velmi pěkná kniha.Byla to doba bojů mezi katolíky a hugenoty , která vynesla na vrchol Jindřicha, krále Navary.Bartolomějská noc byla vedle období Robespiera, nejkrvavějším obdobím Francie