Královská cesta
Barbora Půtová
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/280288/mid_kralovska-cesta-oo6-280288.jpg
3
7
7
Pražská Královská cesta jako historická spojnice mezi královým měšťanským sídlem (královým dvorem) a sídlem reprezentativním (Pražským hradem) představuje ojedinělý architektonický i urbanistický celek a unikátní soubor stavebních slohů. Zahrnuje šlechtické paláce i měšťanské domy, v nichž vzkvétala řemesla, obchody, hostince nebo hospody. Kniha prostřednictvím starých fotografií, pohlednic, grafik a dalších materiálů představí zmizelou výstavbu, proměněná zákoutí, prostranství, průčelí či dvory a zaměří se na Královskou cestu jako na místo, v němž se potkával všední život, historická tradice, architektura a kulturní historie. Poprvé v historii bádání o Praze je téma popsáno nejen z hlediska umělecko-architektonického vývoje, ale také s ohledem na každodennost a zmizelý všední i sváteční život obyvatel staré Prahy.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2011 |  Pravěké umění : evoluce člověka a kultury |
| 2016 |  Královská cesta |
| 2014 | Félicien Rops |
| 2010 |  Evoluce člověka a pravěké umění |
| 2016 | Umění a kultura království Benin |
Celkem zajímavá publikace, jejímž největším kladem jsou snímky ze staré Prahy. Samozřejmě zde naleznete fotografie notoricky známé, ale je zde i řada takových, které jsem dosud nikde publikované neviděl. Celostránkové zobrazení u řady těchto snímků je rovněž plusem. Co se týče textu: o Praze toho mám už dost načteno, takže pro mne osobně první dvě kapitoly nepřinášejí mnoho nového. O něco zajímavější je pak kapitola třetí o zmizelých stavbách, i když i zde platí ono již zmíněné - pokud jste seznámeni se Zmizelou Prahou(Wirth, Poche, Vojtíček, Volavková) a se skělou trilogií od paní Bečkové(Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany), není zde mnoho nového(s tím se ale dá pochopitelně počítat). Nejzajímavější tak zůstává kapitola čtvrtá( Zmizelá každodennost...), kterou jsem si přečetl opravdu s chutí.
Co mně na knize ale vadilo, jsou takzvané poznámky. Dle mého je kniha skutečně "přeopoznámkovaná". A to tím spíše, že ve skutečnosti to žádné(až na několik málo vyjímek) vysvětlující, doplňující či rozšiřující poznámky vůbec nejsou. Pod "poznámkami" totiž naleznete pouze citované zdroje, což bývá v jiných publikacích uvedeno obvykle jako "seznam použité literatury". Takzvané poznámky nejsou navíc uvedeny průběžně pod textem, což je uživatelsky mnohem přívětivější. Umístění na konci knihy pak nutí čtenáře neustále listovat sem a tam. V tomto případě je to ovšem, z důvodu výše uvedených, zcela zbytečné.