Královské paměti Jiřího z Poděbrad
Josef Bernard Prokop
Nabídka mistra Gutenberga vydat panovníkovy vzpomínky čerstvě vynalezeným knihtiskem přiměla stárnoucího českého krále Jiřího (1420–1471) k bilancování. Záhy se proto v mysli vlivného muže vracíme až k bratrovražedné bitvě u Lipan a obléhání Roháčova Sionu, odkud zamlada odešel s ambiciózním snem: zajistit rozvrácené vlasti konečně klid tím, že se o něj zasadí. Mečem i hlavou umírněného kališníka. Obratná diplomacie a dar vycítit obojetnosti v táboře katolíků i utrakvistů vynesly tomuto obezřetnému velmoži post soudce, hejtmana, posléze též funkci zemského správce a pobočníka nedospělého Ladislava Pohrobka – Habsburka drženého ve Vídni, aby Čechy krvácely ještě víc. A pak přijde Jiřího historická chvíle, byť není dynastické krve, ba dokonce je prý podle zlých jazyků pochybného původu… Co o tom všem soudí jeho prozíravá druhá choť a moudrý šašek? Josef Bernard Prokop předkládá po Václavu Erbenovi další barvitý portrét výjimečného českého panovníka, proslulého nejen monumentální tělesnou konstrukcí, o níž vypovídá jezdecká socha před jeho sídlem v Poděbradech. První český král zvolený zemskými stavy proslul státnickou ideou, že země mají právo žít v míru a svorně, bez ohledu na vyznání. Středověk nestředověk, kalich nekalich. Osoby a obsazení: Jiří z Kunštátu a Poděbrad, král český – Igor Bareš Johana z Rožmitálu, královna česká – Antonie Talacková Barešová Jan z Pálče řečený Pálček, šašek a rádce – Michal Zelenka... celý text
Literatura česká Historické romány
Vydáno: 2024 , OneHotBookInterpreti: Michal Zelenka , Igor Bareš , Antonie Barešová Talacková
více info...
Přidat komentář
O Jiříkovi se vždycky ráda něco dozvím, protože na českém trůně to byl bezesporu výjimečný zjev. O jeho panování máme sice kusé informace ze školních dob, ale o jeho rodině pramálo, navíc ta doba byla nesmírně turbulentní, komplikovaná nesrozumitelná, husitská.
Ale - tahle kniha mi nepřinesla nic. Hned úvod nebyl příliš slibný, se třemi potenciálními pisateli a Guttenbergem žádajícím panovníka o paměti k vytištění. Druhá manželka Johana a šašek Paleček (nepříjemně - možná správně, ale běžně nepoužívaně - zde označovaný soustavně jako z Pálče) se stále motali kolem této současnosti, o minulosti nebylo řeči (taky neměli moc co přidat, Johana snad až na konec trochu na uzavření Jiříkova panování a života, ale málo čitelně).
Kamenem úrazu ale byl většinový obsah: byť samozřejmě fiktivní, nebyly to žádné paměti. Nikdo by si ty své přece nikdy nepsal jako prakticky soustavné dialogy. Myšlenky, rozhodování, vjemy, dojmy, setkání, okolí, ambice, přátelé, nepřátelé, lásky, děti, strach, nejistota, nedůvěra, tohle patří do pamětí a ne plytké rozhovory Jiříka s ostatními, které si píše zpětně Jiřík sám (jak na divadle...). Možná pro školou povinné jako čtivé podnícení zájmu o jeho panování, ale historický román to tedy vskutku není. 55%
Moc krásně napsaná kniha o životě Jiřího z Poděbrad z pohledu jeho, jeho ženy a dvorního šaška.
Dozvěděl jsem se některé informace, které jsem nevěděl a zároveň se bavil. Povedené.
(SPOILER)
Královské paměti Jiřího z Poděbrad je zajímavě pojatý historický román, kdy je vyprávění o určitých událostech ze života krále Jiřího jím samým, vždy doplněno i pohledem jeho druhé manželky Johany z Rožmitálu a také pohledem rytíře Jana z Pálče, kterého lidé asi znají spíše jako bratra Palečka, zastávajícího úlohu dvorního šaška.
Většina knihy je věnována období od mládí krále Jiřího až po jeho korunovaci, a bylo to období opravdu bouřlivé, už ve 14 letech se zúčastnil na vítězné straně bitvy u Lipan a jelikož jeho otec Viktorín který byl jedním z Husitských hejtmanů zemřel už když mu bylo pouhých sedm, musel se ujmout správy svých panství už velmi mlád, ale tato zkušenost a to že se ho jako duševní rádce ujal Hynce Ptáček z Pirkštejna, mu pomohla k tomu že se po smrti pana z Pirkštejna stal ve dvaceti čtyřech letech hlavou Kališnické strany, poté Zemským správcem, a nakonec i jediným Českým králem z voleným z domácí šlechty.
Jiří z Poděbrad a Kunštátu, byl vlastně naším nejčeštějším králem, protože Přemyslovci jako vládnoucí rodina byly tak promícháni s jinými sousedními panovnickými rodinami, že se o nich geneticky nedá mluvit jako o stoprocentních Češích, a ostatní naši králové už vůbec pocházeli původem z cizích dynastií.
Kniha se mi líbila... je rozdělena do celkem 9 vzpomínek a Králová doslovu ... největší část paměti zahrnuje dobu před korunovací Jiřího na českého krále ... četla se úplně sama