Královský úděl
Nina Bonhardová
O ostrém střetu mezi mocnou českou šlechtou a panovníkem, za vlády Přemysla Otakara II.
Přidat komentář
Jsem nadšená, tiše nadšená. Kniha není líbivě čtivá, nepodbízí se super kladnými postavami. Autorka popisuje přirozeně i výstižně krutost a bezohlednost středověkého světa, lesk královského dvora, intriky, útlak českého lidu, kupčení. Vyslovuje ústy svých postav drsné pravdy nejen o fungovaní společnosti, ale také o vládnutí, spojenectví a moci.
Dobrá kniha s výbornou atmosférou.
Jen ten popis Kunhuty, která by téměř veřejným vztahem se Závišem riskovala své postavení královny a matky královských dětí, mě nepřesvědčil.
Kniha mi vyrazila dech. Ludmila Vaňková může se svým trapným, nezajímavým, historicky nepřesným, romanticky přebarveným, Králem železným a Zlatým skočit do škarpy a zapálit se. Upřímně jsem byl skeptický po neblahých zkušenostech z Vaňkovou a Whitton ale Nina Bonhardová se nesnížila jako výše zmíněné k trapné až absurdní romanci a napsala zkutečně drsný historický román, který vás od první stránky vrhne do brutální trestné křížové výpravy proti pohanským Prusům, mstě za vraždu sv. Vojtěcha. a pokračuje k neblahému Moravskému poli a poté až k popravě Falkenštejna. Nelíbilo se mi autorčino rozhodnutí kdy se Falkenštejn seznámil s Přemyslem stal se dvořanem a následně přefikl Kunhutu a Přemysl a cely dvůr se to dozvěděl... Trochu faux pas..
Příliš rozvláčné, chybí tomu více spádu a dávám za pravdu "hortenzii", že s L. Vaňkovou se to srovnávat nedá.
Čekala jsem trochu víc - asi jsem byla namlsaná L.Vaňkovou a jejím pohledem na Přemysla Otakara II.
Poslední Přemyslovci....téma, které mě asi nikdy neomrzí..... Sice chvíli trvalo, než jsem se tím prokousala...ale ujde to .
Štítky knihy
13. století panovníci Přemysl Otakar II., král, 1233-1278 Záviš z Falkenštejna, 1250-1290
Autorovy další knížky
1977 | Královský úděl |
1981 | Tanec rabů |
1985 | Polyxena |
1982 | Selský mor |
1975 | Hodina závrati |
Moc se mi knížka líbila. Paní Bonhardova mne zase nezklamala. Kniha mi dokonale umožnila si představit středověk. Trochu temný a trochu zamlženy. Věřím, ze paní Bonhardova si nic nevymyslela a mistrně popsala co o té době nastudovala. Četl jsem zatím jen dvě knížky od této paní spisovatelky ale obě rozhodne patří ke knihám, které se daji číst vícekrát. Už se zase těším na věty od paní Bonhardove.