Království
Jo Nesbø
Království série
1. díl >
Do zapadlé vsi v norských horách se z ciziny vrací zdejší rodák Carl Opgard a přiváží s sebou návrh na výstavbu luxusního wellness hotelu. Jeho bratr Roy se těší, že v malém hospodářství, kde oba vyrůstali, bude konečně živěji. Jenže Carl s sebou přináší také velké problémy a jako vždy spoléhá na to, že starší sourozenec je za něj vyřeší. Udělá však Roy to, co po něm bratr žádá, zvlášť když se začíná ukazovat, co všechno mu Carl zatajil?... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2020 , Kniha ZlínOriginální název:
Kongeriket, 2020
více info...
Přidat komentář


Jo Nesbø patří k mým oblíbeným spisovatelům, takže jsem si nemohla nechat novou knihu ujít. Není to úplně klasický napínavý thriler s dobrým koncem a rozuzlením na závěr, jak je známe ze sérií HH a dalších. Nevlídná a přesto krásná norská příroda, zapadlá vesnice, její svérázní obyvatelé a dva bratři, kteří si prošli ne zrovna šťastným dětstvím a pojí je zvláštní silné pouto. Drsné hory i výchova měly dozajista velký podíl na jejich pokřiveném pohledu na svět a byly důvodem, proč se tak často dostávali do konfliktu s ostatními. Do jaké míry bylo jejich jednání obhajitelné je však otázka k zamyšlení. Tady jsem se paradoxně přistihla, že fandím záporákovi. Roy mi přišel jako sympaťák, i přes jeho přehnanou spotřebu čističe automyček, ať nespoiluji. Fandila jsem mu do konce, aby se on i bratr Carl dostali z té mizérie. Závěr mě proto moc nepotěšil. Bylo mi líto jeho i dalších zmařených životů. Optimismus tohle čtení prostě zrovna nedodá.

Zkrátka klasika Nesbo.
V první čtvrtině se to táhne a čtenář obkoukává prostředí.
Ve druhé čtvrtině se děj pomalu rozjíždí a vy si myslíte, že přesně víte, o čem celá kniha bude a jak dopadne.
Třetí čtvrtina, děj se pořádně rozjíždí a vy zjistíte, že jste byli úplně vedle.
No a čtvrtá čtvrtina? Koukáte jako sůva z nudlí. Zkrátka nestačíte se divit ani nečekanému vývoji a závěru (!), ani tomu, jak rychle jste knihu přečetli.
(Sice hvězdičku neubírám, pač hlavní zápletka mne bavila, ale kdyby kniha měla o 100 - 200 stránek méně nic by se nestalo. Místy byly myšlenkové pochody hlavního hrdiny naprosto zbytečné a celý děj trochu vlekly a natahovaly. Více rozpracovaný mohl být závěr, ale to se tu píše už mnohokrát.)


Příběh z malebného horského venkova o lásce, nenávisti, intrikách a pomluvách.
O rodinných a morálních hodnotách i zakázaném ovoci, o činech dobrých i zlých, o vášni i utrpení. O přítomnosti a minulosti. O temnotě i slunci za obzorem. O starých i nových křivdách.
Příběh o krutosti, zlu a přirozených instinktech.
O bratské lásce, která i hory rozdrtí a o tom, že i nejbližšího člověka vlastně nikdy skutečně nepoznáte.
Příběh Kaina a Abela z vysokohorské norské vsi, o jedné jámě a o jednom hotelu.
Nesbo tak trochu jiný, ale i krutý, temný a chladnokrevný.
Opět ukázal, že Nesbo není jen Harry Hole, ale že je mnohem temnější.
Čtenáře si získá především podrobným seznámením z prostředím, které vtáhne do děje a nedovolí odložení knihy. Temné a rozporuplné pocity, které vyvolá a které Vás doprovází během celého čtení, však nejsou zdaleka to jediné, tyto pocity postupně narůstají a zůstávají ještě dlouho o přečtení knihy.
-* však musím udělit za ukončení celého příběhu, který působí, tak jako by Nesbo měl pouze omezený počet stránek, zabořil se do temného světa Roye i Carla a najednou zjistil, že mu již chybí pár stránek, do kterých musí nacpat zbytek příběhu.


Měl jsem rád Harryho. Pak jsem z románů tohoto spisovatele vypadl a první knihou, kterou jsem četl, bylo právě "Království". A jsem zklamán:
- zápletka mě nenadchla
- bez snahy popsat psychický stav hlavního protagonisty, by kniha zabrala pár stránek
- kdyby kniha obsahovala pouze dějovou linii, tak by ta jáma byla plná aut
- přišlo mi, že závěr byl vytvořen na míru počtu stran, které se měly dodržet, než, že by dějová linie přirozeně skončila
Snad si budu muset zvyknout na nového Nesba, ale prozatím to není "můj šálek kávy".


Za mě úplná pecka! Moje první kniha od autora a opravdu musím říct že jsem se od ní nedokázala odtrhnout. Jen tak dál Jo Nesbo!


Tak pro mne zklamání. Trochu zbytečně překombinované a hlavní hrdina stránku od stránky začínal být spíše záporák, stejně jako u jeho knihy Macbeth. Konec takový nijaký. Doby neskutečně čtivého HH skončily ... škoda.


Horská vesnice plná psychopatů, mistrně rozehrané vztahy, krásná a drsná příroda ... a k tomu navíc fakt, že Nesbo vážně psát umí a perfektně dávkuje napětí, to by si zasloužilo plný počet hvězdiček. Jééénže, abych mohla Royovi držet palce a trochu víc ho chápat, musel by autor ubrat scénu s Dogem a Fritzem. A taky jsem se namlsala reklamou a čekala toho luxusního wellness hotelu víc, než jen holé základy ,) Takže psycho dobré, četlo se jedním dechem, ale já se k téhle knížce určitě vracet nebudu a přiděluji 3,5*


Má první kniha od Jo Nesbo. Děj i místo,do kterého je zasazen, se mi líbil. I když mi přišlo nereálné, jak by tolik zločinů, během krátké doby, bylo neodhaleno. No, budiž. Vadily mi, místy zbytečně rozvláčné pasáže, úvahy a rozhovory o ničem. Proto se mi první čtvrtina knihy četla velmi těžce. Kdyby kniha měla o 150 - 200 stran méně, jistě by ji to prospělo. Můžu říct, že jádro bylo fajn, ale jako celek, to pro mě byl jenom lepší průměr. I když vztah mezi dvěma bratry byl zajímavý a bavil mě.


Pokud Jo Nesbo napíše román o dvou bratrech, okamžitě vám dojde, které bratry má na mysli. O chvíli později to sám prozradí, i když důkaz maskuje rodnými jmény prezidentů a ministrů! Pak přemýšlíte, jak naroubuje klasické téma na současný norský venkov, a zjišťujete, že idylka bratrské lásky v lůně horské přírody pomalu přerůstá v podivnou směs osob, vztahů a dějů. Máte pocit, že vás marasmus nezkažené vesnické morálky vtahuje jak smrdutá bažina, a nechtíc připustíte, že to happy endem asi neskončí!
A když opravdu dočtete až do konce, a váš předpoklad se …… (nechci spoilovat), uznáte, že to vůbec nebylo špatné, ale že na rozdíl od Syna zde není motivace klíčových postav ve vztahu k biblické předloze jasná, a že by to autor mohl váženým čtenářům laskavě dovysvětlit!


Fakt mě ten člověk baví, dokáže Vás do děje vtáhnout, udržet a nepustit, dokud nejste na konci, kde zjistíte, že ať udělají, co chtějí, držíte palce těm " špatným"...a nakonec,kdo je špatný a kdo ne? ????


Na tuhle knihu jsem se těšil celé vánoce, ale bohužel po jejím přečtení nejsem moc spokojený. Není to Nesbo, jakého mám rád. Jedná se spíše o román, u něhož jsem čekal alespoň daleko lepší konec, než jen konec, který není žádným překvapením.


(SPOILER) Nemůžu si pomoct, ale já na románech od JN obdivuju, že ačkoli jsou ty příběhy velmi komplikované a propletené a krve je v nich nepřirozeně mnoho, stále se jim dá věřit. Málokdy najdu něco, co vypadá zcela nepravděpodobně. Ale tady si tím úplně jistý nejsem. Fakt je možné, ze by uprostřed dnešního Norska byla jáma, do které by padalo jedno auto za druhým? Že by první dvě oběti té jámy policie i s autem nevyzvedla k expertýzám? Že by se tak snadno zakryla vražda majitele autobazaru, když k ní měl pachatel slušnou motivaci i příležitost...? Takže ty 2 hvězdy jsou za atmosféru, která se povedla. Ale Lovci hlav nebo Syn (a většina HH) jsou úplně jiná liga.


Nejlepší kniha od JB, jak se tak říká...za mě o dost lepší než Story o nesmrtelným, neomylným, a věčně ožralým HH007
Vyzdvihl bych překlad, je pořeba si na ten hovorovej jazyk některých postav trochu zvyknout, ale pak už je to v pohodě a překlad nakonec podle mě posouvá knihu ještě o chlup výš, což se nedá vždy říct - anžto ne vždy se to tak úplně povede, že? Za mě 4 příběh + 1 překlad = za plný počet.


Po sérii s HH nový směr a parádní.
Od jiných autorů jsou severské knižní trháky vesměs psychodelicky působïcí.
Tato nová kniha od JN je v podstatě opakem.
Vše je plynoucí z prostředí, kde charaktery dozrávají v závislostech na podmínkách odtržených, uzavřených rodin - společnosti od husté civilizace v krajině drsných přírodních podmínek.
Jde o sled vývoje v nové době, kdy vlastnictví pozemku - rodové "království" zatočí s osudy tak, jak pocit správné volby pro budoucnost vychází z přirozeného instinktu - slabí nevítězí - nehledě na zákony.
Citace:"Když už seš po krk ve sračkách, je dobrý nevěšet hlavu."
Super.


Jsem Nesbøho obrovský fanoušek, ale tohle byl v mých očích přešlap. Nebavilo. Hlavní postava se tváří jako vidlák, ale s IQ 200. Jeho bratr těžký vyčůránek a prospěchář. K tomu přidejte do hrnce problém v podobě ženy a máme tu zaděláno na guláš. Závěr knihy? Nad tím jsem jen kroutil hlavou. Přijde mi to psané moc na krev. Ale abych nebyl jen kritický, tak rukopis je jasný. Je to Nesbø a kolikrát mě nutil k zamyšlení. Tohle mám na něm rád. Nicméně jsem od samostatné knihy vážně čekal víc. Například Lovci hlav či Syn byli daleko lepší počiny.


Líbilo se mi to hodně, ale asi na třech místech jsem měla pocit, že tohle už jsem někde četla nebo viděla.


Moc mě to bavilo. Pochmurné a pomalé přesně tak, abych se dokázala dokonale do obyvatelů Osu vžít.
Konec šílený a vlastně nevím, jestli to někdy budu chtít číst znova, protože mě docela nepříjemně zasáhl, ale je to zkrátka další masterpiece autora.


Teda ... šest set stran a jen to zasvištělo. Není to Harry Hole, ale je to Nesbo - temný, nekompromisní, chladnokrevný, k tomu hory, norská zima, výborná atmosféra, oba bratři perfektní .... prostě další prvotřídní kniha napínavá od první kapitoly a jedna z autorových nejlepších (aspoň pro mne).
Vaham mezi ctyrmi a plnym hodnocenim, kniha je velmi dobre ctiva, i pres pomalejsi rozjezd. Od tretiny uz dej odsypa, diky obsirnejsimu zacatku jsou pak v deji celkem pochopitelne motivace chovani jednotlivych akteru. Jak uz bylo mnohymi zmineno, je to hodne temne vypraveni. At delate, co delate, ve vysledku je to jedno, protoze nakonec udelate, co musite. Zaver mi naopak prijde v tomto duchu velmi odpovidajici :)