Království Elmet
Fiona Mozley
Daniel žije se sestrou a otcem na samotě,ve srubu v lese, v izolaci od společnosti. Kdysi chodili do školy, ale stejně byli odjakživa jiní. Matka se občas objevovala a zase mizela. Až se jednou už nevrátila… Pro jejich otce platí totéž, taky se čas od času vytratí. Je to mohutný muž, pověstný svou fyzickou silou, který si vydělával rvačkami. A v podobném duchu vychovává i děti: aby se dokázali ubránit a prosadit svou pravdu. Fiona Mozley vykreslila portrét lidí z okraje společnosti a jejich život spojuje s keltským Královstvím Elmet, které existovalo v Yorkshiru. Přesně do takového království chce otec s dětmi vstoupit…... celý text
Přidat komentář
Kniha znepokojivá a tématicky vyhraněná, autorka má smysl pro práci s jazykem, byť se někdy nechává unést. Vztah bratra a sestry v podivném bezčasí, ve společnosti, která připomíná minulost, stojí na mocenských hrách a vykořisťování, a přesto se občas objeví lidskost a vzájemnost... Hlavní emoce je smutek, hlavní komunikační prostředek mlčení - nebo násilí, podle toho. A příběh je slušně vygradován.
Vacsinou citame pribeh a opisy su v pozadi, tu je to skor o lyrickom opise vsetkeho naokolo, kde na pozadi tohoto opisu plneho metafor je usporne vykresleny dej, ktory by sa sam o sebe uzivil i ako poviedka. Neoslnilo, nepohorsilo, ale iste na mile vzdialene od prezentovanej anotacie knihy. Autor je milovnik metafor a lyrickych opisov prostredia. Zrejme to druhykrat citat uz nebudem.
Mam slabost pro odeonky ale toto se nepovedlo. Kniha ma vyborny namet, jehoz spisovatelka vubec nevyuzila a chvilemi se zda ze nevi co s nim. Jejich detailnich popisu, ktere s knihou nemaji co delat ani nikam nevedou by se lepe vyuzilo asi jen v cervene knihovne. Navic je v knize tolik nepresnosti a nesmyslu ze dej jen tak tak drzi pohromade. Davam o hvezdicku navic jen kvuli hezky popsanemu a vypointovanemu vztahu bratra a sestry.
Opravdu nečekejte příběh idylického dětství dvou sourozenců žijících s tatínkem v ručně postaveném domečku v lese. Je to kniha o lidské povaze a násilí. O té zvrácené stránce, která v člověku je a bude. Pěkné chvíle a popisy v příběhu také jsou, ale i ty jsou podtrženy smutkem, který čtenář cítí od začátku knihy. A ten smutek graduje.
Autorka dokáže vtáhnout do příběhu a na krátkých retrospektivních událostech vykreslit povahu postav. Popisné i dějové části jsou vyvážené, vše je doplněno melancholickým nádechem a tento pocit zesiluje popis protředí a atmosféry kraje severní Anglie - té přírodní i té zničené.
Drsné čtení, které mi však kromě obrazu severní Anglie a připomenutí násilí v lidské povaze více nedalo.
Znovu si čtu anotaci a mám pocit, že nás balamutí. Taková idylka v přírodě... a království Elmet - to mi nějak uniklo. Ve skutečnosti je to drsný román se sociálním podtextem. Tragické směřování je tu přítomné, ale že to bude tak moc kruté a smutné, to jsem nečekala. Jediné, co odpovídá popisu a co mě potěšilo, bylo vzájemné pouto sourozenců i vzájemný vztah s otcem, popisy přírody a způsob vyprávění hlavního hrdiny. Není to čtení pro zlepšení nálady (až se mi chce napsat: nedoporučuji).
Kráľovstvo Elmet je znepokojujúca kniha o spôsobe a možnosti spolunažívania vo svete, o chamtivosti, chudobe, spravodlivosti, pomste a morálke... Je to lyrický komentár o súčasnej spoločnosti, o vzťahu detí k otcovi v ktorom sa autorke podarilo zachytiť atmosféru severoanglickej krajiny. V slovenskom preklade ma veľmi vyrušovalo pomenovanie otca tatom (preto tie 4 *).
Nemám co víc napsat, než je v komentářích pode mnou. Rozvláčný styl, kdy se dozvíme vše o přírodě, ale lidský příběh je upozaděn a vy si svá tušená ověříte až na konci příběhu, který je vygradován.