Kráľovstvo tela a ohňa
Jennifer L. Armentrout
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/496490/bmid_kralovstvo-tela-a-ohna-4Um-496490.png
4
1021
1021
Z krve a popela / Z krvi a popola série
< 2. díl >
Je láska silnejšia než pomsta? ZRADA... Všetko, čomu Poppy verila, je lož, vrátane muža, do ktorého sa zamilovala. Uviaznutá medzi tými, ktorí ju vnímajú ako symbol obludného kráľovstva, ani poriadne netuší, kým je bez závoja nepoškvrnenej. Vie však, že nič nie je také nebezpečné ako on. Pán temnoty. Princ Atlantie. Chce, aby s ním bojovala, a tento príkaz veľmi rada splní. Možno ju zajal, no nikdy ju nebude vlastniť. VOĽBA... Casteel Da’Neer má mnoho mien a tvárí. Jeho lži sú rovnako zvodné ako jeho dotyk. Jeho pravda je zmyselná ako jeho uhryznutie. Poppy vie, že mu nemôže veriť. Na svoje ciele ju potrebuje živú, zdravú a v celku. No aj on pre ňu predstavuje jedinú cestu, ako dosiahnuť, čo chce — nájsť brata Iana a na vlastné oči sa presvedčiť, či sa z neho stal povýšený bez duše. Spolupracovať s Casteelom a nebojovať proti nemu má svoje riziká. Každým nádychom ju vábi, ponúka jej všetko, o čom kedy snívala. Má s ňou plány. Také, ktoré by jej mohli priniesť nepredstaviteľné potešenie i nepredvídateľnú bolesť. Plány, ktoré ju prinútia pozrieť sa za hranice všetkého, čo vedela o sebe – a o ňom. Plány, ktoré by ich životy mohli spojiť nečakanými spôsobmi a na ktoré nie je pripravené ani jedno kráľovstvo. A ona je priveľmi nedbanlivá a nenásytná, aby odolala pokušeniu. TAJOMSTVO... V Atlantii však v očakávaní princovho návratu vzrástol nepokoj. Stále častejšie sa šepká o vojne a Poppy je v samom ohnisku všetkých udalostí. Kráľ ju chce využiť, aby odovzdala odkaz. Stúpenci ju chcú vidieť mŕtvu. Vlkolaci sú čoraz nepredvídateľnejší. A ako sa jej schopnosť cítiť bolesť a emócie rozvíja a posilňuje, Atlantínčania sa jej začínajú báť. V hre sú temné tajomstvá ponorené do krvavých hriechov oboch kráľovstiev, ktoré by urobili všetko, aby zatajili pravdu. No keď sa začne otriasať zem a krvácať obloha, môže už byť neskoro.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2022 , Zelený KocúrOriginální název:
A Kingdom of Flesh and Fire, 2020
více info...
Přidat komentář
Viete čo je na tejto knihe najhoršie? Nie? Tak čítajte…
Hmmm…predsa čakanie na pokračovanie X( žiaľ, sklamem asi nejedného náročného čitateľa, ale okrem toho, že to autorka opäť usekla v tom najlepšom, v ‘Kráľovstve’ nevidím (pravdepodobnejšie je, že nechcem vidieť) žiadne nedostatky.
ZKaP sa končí veľkolepým vyhlásením o svadbe. Na tú si budeme musieť pár stoviek strán počkať XD mimochodom, autorka vymyslela krásny obrad s tradíciami, o akých som doposiaľ nečítala. Klobúk dolu. Ale pomyselný klobúk snímam aj pred erotickými výbojmi. Obávala som sa, či mi pri tých horúcich scénach nevzbĺkne kniha v rukách. Ale nie, nebolo to len o sexe(aj keď ;)). Veľmi veľa sme sa dozvedeli o Hawke-ovi. O jeho minulosti, ex-priateľke, bratovi, aj o zverstvách, čo sa na ňom páchali počas zajatia, tiež o jeho krajine a ľuďoch v nej, o jeho rodičoch, aj jeho úmysloch s Poppy. No a Poppy je Poppy. Občas nebojácna, občas ustráchaná. Občas dôverčivá, občas rázna. Presne taká, aké by malo byť dievča, ktoré samo nevie čo od dobroty, keď zrazu za ňu nikto nerozhoduje. Učí sa za pochodu kým je a kým nechce byť. A to mi je veľmi sympatické. Čo sa týka postáv, stretávame sa so známymi, ale aj kopou nových. Strašne ma mätie Alastir. Na jednej strane mi hrozne pripomína otcovského Viktera, no na druhej strane mám pocit, akoby sa snažil manipulovať Poppy, akoby jej chcel zle… Bojové scény, ktorých je požehnane,zase raz Jenny napísala parádne. Počas čítania som si neraz povedala, že ma už autorka isto ničím nemôže prekvapiť. Ale môže a aj prekvapí. A to každú chvíľu.
Čo teda nájdete v knihe? Zaujímavé postavy, šokujúce odhalenia, krvavé bitky, nečakané zvraty, vtipné dialógy, nejedno vyjednávanie, ale aj veľa veľa vášne. Záver bol veľkolepý, no bez hanby priznávam, že si nie som istá, či som sa naladia na myšlienkové pochody autorky a stalo sa to, čo sa stalo. Či chápem udalosti správne alebo nie, sa definitívne dozviem v tretej časti a bola by som povďačná, keby to je čím skôr. Trpezlivosťou neoplývam.
Upřímně, první díl byl fajn, ve druhém díle víc mluvení, ale člověk se aspoň trochu víc dozvěděl o tom, jak to v tomto světě funguje, ale co mne dostalo, byl konec. Teď budu netrpělivě čekat na třetí díl...
Mezi prvním a druhým dílem jsem četla Dvory od Maasové a musím teda říct, že jsem po posledním díle Dvorů byla ráda, že jsem mohla sáhnout po jiné sérii - hlavně kvůli poslednímu dílu, který jsem přelouskávala sakra dlouho..
Kniha mě bavila od začátku až do konce, některé části mě docela pobavili, hodně věcí jsem předpokládala, ale to asi každý.
Sice zde nejsou do mrtě rozepsané příběhy vedlejších postav, ale kupodivu mě to ani netrápilo. Rozhodně se těším na pokračování!
Série Z krve a popela asi nebude patřit mezi mé oblíbené. Připomíná mi to až moc Maasovou, autorka se hoodně inspirovala. Postavy jsou jak přes kopírák, velký silný namakaný alfasamec a naivní holka, vyvolená a kdesi cosi.
Koho jsem si fakt oblíbila, byl Kieran.
Líbilo se mi to .. na jednu stranu jsem i ocenila to, že větší akce přišla až ke konci. Dohady mezi Casem a Poppy mě bavily :D. Hodně jsem četla, že se serie srovnává s Sarah J. Mass .. upřímně, lidi by se za tohle měli stydět :D .. Sarah je dle mého mistryně fantasy., ale i tak se mi tyhle dvě knihy ze serie libíly a bavili mě.
Těším se na další díl a když už jsme u toho, nevíte náhodou kdy to bude ? :D
No povedzme si úprimne, oproti prvému dielu je to veľký pokrok. Ale, v podstate sa 3/4 knihy opäť nič nedialo, ale naozaj nič. Len sa Poppy hadala s Casom. Chápem že Poppy je naivné 19 ročné dievča ktoré bolo celý život využívané, takže jej chovanie chápem (aj keď niekedy mala naozaj na hrane). Ale čo naozaj nepochopím je chovanie Casteela. Je opísaný že ma cez 200 rokov, veľký válečník a chová sa ako malé decko. Keby si tý dvaja sadli a porozprávali sa ako za na dospelých (200 ročných) ľudí patrí a ako by sa aj zachovali za normálnych okolností (haló vonku sa schyľuje k vojine, ide o obnovenie populácie, záchranu života naozaj nemám čas šetriť tvoje city a čakať kým vychladneš) tak by vlastne kniha mala 200 strán. Chápem, asi by sa tak nepredávala. Čo bolo ešte dost priehľadné bolo z kadiaľ vlastne Poppy pochádza. Keby na to autoka neupozorňovala asi 6 krát tak by ma to aj prekvapilo ale takto.... No a skoro celú knihu som sa tešila že sa autorka poučila a žiadne opakovania fráz sa nekonalo. Hahah ach moji bohové ako som sa mýlila. Nepoužije to 3/4 a v poslednej 1/4 je ach bohové asi na každej stránke. Nepreháňam.
Ale aby som vyzdvihla aj klady, veľmi sa mi páčilo že sa začalo úplne presne tam kde sa skončilo v prvej knihe. A vedľajšie postavy? Áno konečne!!! Žeriem toho vlkodlaka, bol skvelý. No a Alistar? Výborná postava ( aj keď mám jedno neblahé podozrenie uvidíme ďalej). Páčilo sa mi, že tak bolo z príbehu krajiny viac povysvetlované, to mi v jednotke chýbalo. No a záver? Niečo prekvapivé, niečo nie. Každopádne môžem povedať že som aj zvedavá ako to teda celé dopadne. Dúfam ale že už bude len jedna kniha, lebo ach bohové až tak dobré to teda nie je.
Původně jsem tomuhle dílu chtěla dát hvězdy jen 3, ale řekněme posledních 100 stran si vysloužilo i tu čtvrtou. Z prvního dílu jsem byla nadšená, svět, který autorka vytvořila, je zajímavý a ojedinělý. V tomhle díle jsme se o něm dozvěděli víc... a skoro bych řekla, že možná až moc. Prvních x kapitol se nedělo nic jiného, než že Poppy všechny kolem sebe obtěžovala asi tak miliardou otázek. Ale budiž všem postavám k dobru, že aspoň odpovídaly relativně na férovku a nechodily kolem horké kaše, jak se to tak ve fantasy občas stává, abychom se nepřipravili o ten čupr wow efekt, že. Nicméně bych skoro uvítala, kdyby k získávání informací došlo i nějakým jiným způsobem, třeba osobní zkušeností. A trochu méně nahusto.
Když jsme skončili s představováním historie a současnosti, začaly se řešit vztahové problémy. Myslím, že autorka měla Poppy prostě do ruky vrazit kopretinu, aby zkusila "má mě rád, nemá mě rád", čímž by se ta obří bichle zkrátila dobře na polovinu. No, a když jsme si tedy konečně přiznali, že nás má rád a my máme rádi jeho, začal koitus. Jeden za druhým. Četla jsem spoustu spicy fantasy knih, ale kruciš, tohle už bylo trochu moc. Poppy a Hawke se po zbytek knihy chovali jak nadržení králíci, bez ohledu na to, jestli třeba nejsou totálně smradlaví a upocení, popřípadě například pokrytí zaschlou krví. Ano, autorka o tom umí hezky psát, ale když si to člověk představí, občas se mu z toho trochu obrátí pajšl. Navíc mi bylo i líto všech lidí kolem nich, dovedete si představit, jak trapně muselo všem kolem být? Taky mi bylo kolikrát studno, zvlášť když jsem si představila, že to všichni kolem musí pořád čuchat. :-)
A pak KONEČNĚ přišlo těch posledních cca 100 stran, kde se KONEČNĚ začalo něco dít. A pak byl konec. Jen tak. Protože proč ne. Takže prosím, milý Fragmente, posnaž se a co nejrychleji vydej další díl!
Srovnávání se Sarah J. Maasovou moc není na místě, ALE musím říct, že já jsem si prostě styl psaní Jennifer přesto zamilovala. Jsem ráda, že holky nepíšou stejně, byla by to nuda. Navíc její vytvořený fantasy svět je zcela jiný a přesto prostě dokonalý. Ano po prvním díle bylo velmi těžké se v něm pořádně zorientovat a bylo to celkem zmatečné. Druhý díl to však z mého pohledu značně vylepšil a nebyl pro mě už takový problém se zorientovat. Co se týče její světa a příběhu, já mu prostě propadla a mrzí mě, že jsem se čtením této série takovou dobu otálela, naopak odpočítávám téměř minuty, než vyjde třetí díl (očekávané vydání myslím listopad). Ano jsou tu chybky, resp. věci, které bych vytkla, ale přesto ty knihy miluju a hned jak jsem zhltla Království těla a ohně, nadávala jsem si, že jsem si to víc nevychutnala a nedala si se čtením víc na čas. Začnu pár zápory. Trochu mě prvních pár kapitol štvala Poppy se svým chováním vůči Casteelovi, byla trošku na pěstičku pak už, přesto vše co udělal si myslím, že tam byla spousta lidí, kteří se k ní zachovali podstatně hůř. Dalším mínusem pro mě bylo občasné neustále opakování. Ať už Poppyiny touhy po bodání, nebo toho, jak je rozkošná a jak je vše nevhodné. Chápala jsem, že má spousty otázek, ale v jednu chvíli mi přišlo, že čeho je moc, toho je už příliš. Místy to jen vyplňovalo děj jako omáčka. Co ale bylo skvělé byl emocionální vývoj hlavních postav, jejich cesta za pravdou a uvědoměním a odhalování dalších záhad a tajemství. A Casteel a Kieran jsou prostě top! Celkově i přes ty drobné nedostatky to pro mě bylo hrozně čtivé a dost jsem se i nasmála. Tahle série mě prostě pohltila. A určitě bych ji neřadila mezi YA :)
Druhý diel série Z krvi a popola je konečne tu! Keďže prvý diel som čítala ešte minulý rok, trochu som sa bála, ako si budem jednotlivé udalosti a fakty pamätať, ale bola som celkom prekvapená, pretože keď som začala čítať, začalo sa mi takmer všetko vybavovať.
Priznám sa, že kým som pochopila, kto je kto, akú má funkciu, schopnosti, ciele, či je dobrý, alebo zlý, aké sú medzi jednotlivými postavami vzťahy, nejaký čas mi to trvalo. Fantasy nečítam často (aj to len fantasy, v ktorých je aj nejaká romantická linka), takže to nemám s čím porovnať, preto sa k tejto časti príbehu nechcem veľmi vyjadrovať.
Radšej sa budem venovať romantickej linke, pretože tá ma veľmi bavila. Som rada, že v knihe dostala taký veľký priestor. Zbožňujem vzťah Poppy a Casteela, to ich neustále hašterenie, doberanie, podpichovanie, vyhrážky o pobodaní a podobne. Áno, občas ma vedeli aj pekne naštvať a najradšej by som na nich nakričala, nech sa konečne otvorene porozprávajú a všetko si vysvetlia, ale inak som sa usmievala ako slniečko na hnoji. To isté platí aj o Casteelovi a tom jeho veľkom egu. Samozrejme, že nemôžu chýbať ani pikantné scény, veď medzi našou dvojicou to poriadne iskrilo.
Trošku mi bolo ľúto, že Poppy nebola taká „akčná“ ako v minulej časti. Je pravda, že do niektorých bojov sa zapojila a bola nápomocná, no v minulej časti bola podľa mňa odvážnejšia a samostatnejšia.
Kieran, jedna z mojich najobľúbenejších postáv. Ja ho jednoducho žeriem. To, ako s Casteelom neustále vtipkujú. Ako sa podporujú. Ako jeden druhého poznajú. Ako sa majú radi. V tejto ich partičke bolo viacero postáv, ktoré som si obľúbila a vďaka ktorým bolo o zábavu postarané.
Mám rada autorkin štýl, jej knihy sa mi vždy čítajú ľahko aj rýchlo (aj keď je to takáto veľká bichla). Často som sa pri čítaní pochechtávala. Pri akčných, bojových scénach som zasa ani nedýchala. Až na pár vecí môžem povedať, že som bola s príbehom spokojná. Už pri prvej časti som mala mnoho otázok, teraz sa pridali ďalšie, no viem, že na odpovede si zrejme ešte počkám, keďže autorka plánuje v tejto sérii ešte dosť častí.
Ten koniec...naozaj to zakaždým musí skončiť v tom najlepšom? Ako mám potom vydržať čakať na ďalšiu časť? Dúfam, že trojky sa dočkáme čo najskôr.
Právě jsem dočetla. Kniha se mi moc líbila, vlastně obě knihy této série byly super. Už se těším na třetí díl.
Druhý díl série mě sice zaujal a přečetla jsem ho jedním dechem, ale bez chyb rozhodně nebyl.
Hlavním tahounem knihy se zřejmě stal vztah hlavních hrdinů, jelikož se tam nic jiného dohromady neděje. Z vtipného popichování se v průběhu stalo celkem klišé. Vztahová dějová linka je zbytečně natahovaná, stejně všichni víme, jak to dopadne.
Opět jsme se v tomto dílu nevyhli věčnému opakování frází, i když se lišili od prvního dílu (bodnu tě, praštím tě, to je vzrušující, atd.)
Závěr knihy mě celkem upoutal, přestože jsem mu úplně neporozuměla. Možná to byl záměr autorky, aby nalákala na další díl.
Kniha je čtivá, ale žádné vrcholné dílo to není. Asi mám nějaké nenáročné období, jelikož se mi i přesto docela líbila.
Po dlouhé době série, u které jsem dočetla všechny (oba) vydané díly. Musím přiznat, že i ta spousta vycpávky jen kvůli umělému a zbytečnému natahování děje mi tentokrát až tak nevadila, aspoň, že jsem četla. Hlavní hrdinka je i nadále naivní pipinkou s touhou předělat toho svého ulhaného temného únosce na rytíře ve zlaté zbroji na bílém koni, ale tak nějak se mi to četlo dobře. Dokonce i práce korektora se mírně zlepšila (i když prostoru má ještě dost), takže hodnotím stejně jako minule - 3,5 hvězdy.
Jak jsem již říkala u minulého dílu - při čtenářské krizi se moc nedíváte na to, co čtete, hlavně že vás něco zaujme. Tato série to splnila, takže pokud vyjde další díl a moje vrchní knihovnice mi jej dá do hromádky k přečtení, asi do toho půjdu :-).
Za mňa určite lepšie ako prvý diel....ALE nad niektorými časťami som len prevracala očami. Rozumiem Poppynym večným otázkam...ale čo je veľa je veľa proste, stále sa niektoré veci dookola opakovali. Pre mňa zbytočne naťahovanie deja, čím mohla byť kniha kratšia.
A ten záver to čo bolo? Chýbalo mi tam viac opisov boja na záver, veď na toto sme čakali asi celú knihu. Všetko natlačené v dvoch kapitolách a koniec? No neviem, to že ju porovnávajú s Massovou je naozaj obrovský omyl...
Bylo to lepší než jednička? Nebylo. Bylo to dobrý, víceméně. Ale znovu si to už asi nepřečtu, bohužel. První půlka se děsně táhla. Poppy byla někdy hloupá a občas jsem jí chtěla dát ránu a pořádně s ní zatřást, aby se probrala.
Kniha mohla být o několik stránek kratší. S Maas ji rozhodně nejde srovnávat, jablka a hrušky.
Měla jsem velká očekávání. Nevadí.
(SPOILER)
Ach jo.
Tak druhý díl je taková harlekýnka.
Bla bla city city bla bla.
"Cože? Ty jsi princ? Praštím tě!" "Ty jsi tak rozkošná." mlask mlask mucky mucky.
Cože? Ty se chceš ženit? Praštím tě!" "Ty jsi tak rozkošná." mlask mlask mucky mucky.
Cože? Ty jsi měl bejvalku? Praštím tě!" "Ty jsi tak rozkošná." mlask mlask mucky mucky.
Cože? Ty jsi se zaslíbil? Praštím tě!" "Ty jsi tak rozkošná." mlask mlask mucky mucky.
Cože? Já zářím? Praštím tě!" "Ty jsi tak rozkošná." mlask mlask mucky mucky.
První díl byl plný všeho a rovným dílem. Druhý tento díl fakt jen city city a pojď si o tom popovídat. První akce až na str. 208.
Ale zajímá mě, jak to autorka všechno zkoulí a zakončí a budu doufat, že se to vrátí stylem k původní jedničce.
Myslela jsem si, že druhý díl bude třeba lepší, ale nebyl. To neustálé porovnávání a přirovnávání k Mass už začíná být fakt otrava. V čem tam sakra vidíte podobu? Hlavní hrdinka je nudná, naivní a místy až dost hloupá. A z relativně vtipného hlavního protagonisty z jedničky se tady vyklubal agresivní úchyl. Už u pasáže "Za svoji zálibu v násilí se nemusíš stydět. Ne přede mnou. Neříkal jsem ti, že mě to vzrušuje?" jsem s protočením očí tušila velký špatný a to se nezměnilo.
Každá druhá jeho věta mířená k Poppy je víceméně sexuální narážka nebo slizárna. Hlavně jeho neustálé omílání, jak ho její agresivita, ať už fyzická nebo slovní, rajcuje. Neuvěřitelně mě štval a veškeré sympatie k němu se pohřbily kilometr pod zem. A mohly za to právě jeho neustálé sexuální narážky, jak od nadrženýho puberťáka a jejich otravné pošťuchování a rádoby vyhrožování. Ne fakt, kolikrát chtěla Poppy někoho zapíchnout? Už v půlce jsem měla sto chudí řvát, ať to sakra udělá a jen o tom pořád nemele.
Děj se táhl, prvních sto stran se de fakto jen dohadují, zda si ho vezme nebo ne, pak se pokusí vzít roha, nejdřív ho hrozně nenávidí, pak s ním leze do postele a neustále se vlastně jen dohadují a debatují o ničem...
Já nevím, prostě mě to nebavilo, nic moc se tam nedělo, kromě neustálých záminek, aby na ni mohl Casteel sahat. Autorka asi nezná jiné části lidského těla než boky a dolíčky (A nesmíme opomenout popisky jeho dokonalého tělo. Bez toho by to nebyla správně napsaná kniha, kdyby mužský hrdina nebyl z kamene vysekaný Adónis. A dolíčky, hlavně dolíčky, těch není nikdy dost.) A jinou frázi než "pro lásku boží"...
Ze vztahu hlavních hrdinů se akorát stalo neustálé popisování toho, co jejich tělo zrovna dělá a jak jsou hrozně sexy. Jednička mě kdo ví jak neohromila, ale pořád se to ještě dalo a místy mě to i bavilo. Tohle jsem ale vyloženě protrpěla. Z oslovení "princezno" a narážek, jak ho vzrušuje a co by s ní chtěl dělat, jsem už měla už v půlce osypky. Ale dle hodnocení je tohle přesně to, co se dnes od knih očekává. Nebo to alespoň očekává dívčí osazenstvo. Co na tom, že tomu chybí děj že...
Veliké zklamání.
Tak jo, koukám, že má Království těla a ohně fakt vysoký hodnocení, takže to moje mezi vším tím "hajpem" bude vypadat jako pěst na oko. :D
Nicméně jsem nedočetla. Přišlo mi to nudné, zbytečné čtení, postavy se nevyvíjely, děj ubíhal tak rychle jako unavená želva na slunci, milostná linka mě nebavila a to Casteelovo věcné "jsi tak vzrušující, když..." mi přišlo žalostné. Pořád jsem si nezvykla na jméno Poppy, nebavilo mě, jak se furt ptá (na což měla samozřejmě nárok, jen mě ten popis světa touhle formou nezaujal) a za těch 300 stran, co jsem dala, se toho prostě nic moc nedělo (až teda na ten jeden pokus o útěk, no).
Omlouvám se všem fanynkám a fanouškům, jedničku jsem žrala, ale tohle mě prostě nenadchlo. Odkládám. Za mě zatím největší zklamání roku.
Tak tady dostala Maas od Jen celkem nasekáno :)
Druhý díl ještě lepší než první… i přes sexuální prvky knihy (YA ani náhodou) to má hlavu i patu a člověk nemá pocit, že musí prodělat lobotomii aby to vydržel. Naopak… já si užívala každé písmenko knihy, každou řádku… a rozhodne chci vic! Všeho !
Skvělý! Při čtení konce jsem měla i husinu. Těším se na další díl, pro mě must-have.
Autorovy další knížky
| 2021 |  Z krve a popela |
| 2014 | Počkám na tebe |
| 2014 | Buď se mnou |
| 2015 | Zůstaň se mnou |
| 2014 |  Jako led |
Nedočetla jsem. Příběh mi přišel utahaný, autorka cpala všude, kam mohla, sexuální narážky a hlavní hrdinka mi přišla naivní. Na stranu druhou se to četlo celkem dobře a svět je zajímavý. Kdybych neměla rozečtené 4 knihy najednou, dočetla bych to. Skončila jsem cca ve dvou třetinách a až vyjdou další díly, pustím se do série od začátku.