Kramerová versus Kramer
Avery Corman
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/103235/bmid_kramerova-versus-kramer-a8A-103235.jpg
4
184
184
Román Averyho Cormana čerpá námet zo súčasnosti, a hoci sa zaoberá životom mladých Američanov, dotýka sa všeobecne ľudských problémov a je mimoriadne aktuálny i pre nášho čitateľa. Príbeh, ktorý sa na stránkach knihy odvíja, je nepatetickou oslavou otcovstva, presvedčivým rozprávaním o každodenných radostiach a starostiach otca, ktorý sám vychováva syna, venuje mu všetok svoj voľný čas, a práve keď si najnástojčivejšie uvedomuje, že dieťa sa mu stalo zmyslom života a nevedel by bez neho žiť, ohlási sa jeho žena, ktorá ho pred niekoľkými rokmi opustila, a chce mu syna vziať... Autorovi sa v románe podarilo majstrovsky vykresliť vzťah otca k dieťaťu, ku ktorému si jeho vlastná matka nevedela nájsť cestu, lebo vo svojom egocentrizme ho pokladala za hlavnú prekážku rozvoja vlastnej osobnosti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1984 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Kramer vs. Kramer, 1978
více info...
Přidat komentář
Knizka je este o triedu lepsia ako vyborny film. Socialisticky doslov radsej necitajte.
Ano, je to starší klasické dílo a mnoho z nás někdy dávno vidělo film z Dustinem Hoffmanem. Ale i tak je to milé čtení. Jednoduché a přitom má svou hloubku.
Nádherná čtivá kniha o Tedovi, kterému se mžikem změnil život, odchodem jeho ženy. Zůstal mu malý syn, vyžadující péči, a tak se Ted dostává do různých situací, na které není až tak připraven a musí je řešit. Samozřejmě mění i životní priority a upevňuje vztah se svým milovaným synem. Závěr knihy působí silně na emoce a také nutí čtenáře k zamyšlení, jak by se v daných situacích sám zachoval. Můžu pouze doporučit.
Návrat po letech - kdy mi kniha náhodou přišla do ruky ....
A myslím, že nyní jsem Joannu viděla jinak - i když opuštění malého dítěte těžko chápu ....
Ovšem hlavní a sympatickou postavu tu tvoří Ted, který se musí nečekaně ujmout hlavní role v péči o dítě - a podaří se mu vytvořit silné pouto se svým synem ....
Přichází rozvod ....
" Kdysi se dorozumívali očima, dotekem, slovy ....
Nyní rozvodovým dekretem.... "
A Ted má syna ve své péči ... a zvládá to dobře ....
Ovšem Joanna najednou chce dítě zpět .... a je tu další soudní řízení ....
Přes všechny rozpory jsem závěr uvítala - a myslím nakonec došlo k dohodě dvou dospělých lidí v zájmu dítěte ....
Protože otcovská láska dokáže být stejně silná jako láska mateřská ....
Kvalitní čtení - doporučím.
A knihu zařazuji do své knihovny.
Napadá mě otázka: jak by se vlastně dal nazvat opak feminismu? Meninismus? Jenomže – žádnej chlap by asi nechtěl být menininista. To přeci jen malinko zavání onanistou… Takže jsem se zeptal děda Vševěda Googlu. Přesto, že si narcisticky mnul své tři zlaté vlasy, nevypadlo z něj nic moc chytrého. Androcentrismus. Hmmm, to je ale prý zejména mužská nadřazenost. Tudy cesta nevede – nebo lépe řečeno: možná vede už několik tisíciletí, ale není to ta pravá… Gendrmen… No to raději asi budu gentleman. Takže nakonec prý maskulinismus. To je zas malinko „kulturistické“ a mírně to páchne šatnou ve fitku… Takže to prostě nechme někomu chytřejšímu a vraťme se ke Kramerům.
Kniha – a především film – jsou myslím natolik známé, že následující odstavce snad nebudou spoilerem. Pokud ale nevíte, o co jde, a hodláte si knihu přečíst – přeskočte je…
Paní Kramerová – atraktivní dáma – se v manželství nudí, dítě ji nudí, nucená mateřská dovolená jí nudí, partner jí nudí… Tato novodobá paní Bovaryová si tedy sbalí svých pět švestek, a ponechá manžela a zhruba tříleté dítě svému osudu. Pan Kramer se sice téměř zhroutí, ale nakonec to dá, o syna i živobytí se postará. Tady si jistě leckterá čtenářka řekne – no a co? Když to zvládnou ženský, proč by to nezvládl chlap. To není přeci žádný extra buřt… tenhle Kramer… Souhlasím. Pan Kramer si nakonec vlastně na svůj osud moc nestěžuje. Je zklamaný a má pocit zrady. Ale ke svému synovi přilne silným poutem. Přežívají tak, jako přežívají všechny ostatní rozpadlé rodiny.
Po dvou letech ovšem paní Kramerová usoudí, že už jí dítě nudit nebude a že ho tedy chce zpátky. Pan Kramer to má za zcela absurdní a odmítne se chlapce vzdát. Proběhne soud, který vyhraje matka. Protože tak to ve světě přeci chodí a takový je normální model. Malé dítě má mít matku, otce stačí vidět v neděli. Pan Kramer nechápe, ale to jak tak všechno, co s tím může dělat. S rozsudkem se bohužel musí smířit. Chlapci se pokusí celou věc vysvětlit, připraví ho… V ten moment telefonuje paní Bovaryová, že si to rozmyslela a že to přeci jen nedá… Dítě nechce… Dá se to považovat za happy end? Možná…
Kniha není žádná zázračná literatura. Chvílemi jsem se i drobet nudil. Ale jinak je to silný příběh, plný vyhrocených emocí. Jsem rád, že jsem si ho po letech opět přečetl. Podobné příběhy člověk pochopí a ocení až ve chvíli, kdy si projde podobnými životními peripetiemi. Našel jsem v knize pár trefných verzí odpovědí na otázky, které si pokládám poslední dva roky. A to je rozhodně hlavní důvod, proč je důležité si vyprávět příběhy. Příběh pana Kramera i paní Kramerové. Příběh jejich syna. Příběh o světě, který si vytváříme tím, že některé věci přijímáme jako samozřejmé a neměnné. Je důležité vyprávět příběhy, které mají schopnost tyto vzorce měnit…
Velice lidsky popsane osudy, ktere klidne muze zit nekdo kolem nas. Chvilemi dost vtipne, zadna velka sentimentalita. Vecne ale zaroven emocionalni. Diky za vyzvu!
Vecné, neprikrášlené, presvedčivo popísané peklo. Ťažko uveriť, že kniha je iba fikciou a nie je napísaná podľa skúseností z vlastného života. Tomu hovorím Pán spisovateľ.
ked pride joana kramerova pre syna billiho začne boj o neho. Asi tak by som ohodnotil knihu.
Vynikající román o reklamním agentovi Tedu Kramerovi, kterému se ze dne na den změní život, když ho opustí manželka a on zůstane sám se svým čtyřletým synem. Musí změnit své priority a svou kariéru podřídit péči o syna. Ač se to zdá pro něj zprvu nemožné, přehodnotí svůj život a hlavní co pro něj v životě znamená je starost o syna. Jenže z ničeho nic se manželka vrátí a začne soudní drama o tom, kdo bude chlapce vychovávat. Velmi emocionální kniha, kdy zprvu povrchní muž se změní v milujícího otce, který díky odchodu manželky, začne mít nádherný vztah se svým malým synem
Film je opravdu slavný, ale myslím, že na knihu zase zdaleka nemá.
U filmu jsem nebrečela, u knihy ano. Je to vlastně zcela obyčejné rodinné drama o tahanicích o dítě, které se může stát kdekoliv a komukoliv. Svým způsobem je to takový obyčejný sentimentální doják, kterým se sice docela vyhýbám, ale tento je napsaný tak nádherně a neskutečně dojemně, že mě prostě dostal.
Sentimentalita je tu občas téměř až na hranici únosnosti, ale přesto se to nezvrhlo na stranu nevkusu a celý příběh tak vůbec nepůsobil jako klišé.
Strašně jsem držela palce Tedovi, protože tak krásně vykreslený vztah mezi otcem a synem mě citově naprosto vyždímal.
„Byl za tu dobu vděčný. Existovala. Nikdy mu ji nikdo nevezme. A cítil, že se změnil. Díky dítěti zlidštěl. Díky dítěti znal hlouběji lásku, díky dítěti se stal otevřenější, díky dítěti silnější, díky dítěti laskavější a více okusil, co může život nabídnout – díky dítěti.
Sklonil se k němu, políbil ho ve spánku a řekl: Sbohem chlapečku, Děkuju ti.“
Tento příběh by mohl být i ze součastnosti.Je zde poukazováno na součastnou společnost jak se chová.Velmi pěkné čtení a ještě lepší film.Vřele doporučuji.
Při prvním čtení, coby mladá zajda bez dětí, jsem fandila Tedovi. Už jen proto, že ve filmu ho hrál /tehdy/ krásný Dustin Hoffman. Dnes, coby občas pěkně vyčerpaná matka tří darebáků, jsem Joannu pochopila a našla bych pro to, jak se zachovala, milion omluvných argumentů v její prospěch.
Závěr? Všechno je špatně, pokud partneři-rodiče nemají porozumění a lásku nejen pro dítě, ale hlavně jeden pro druhého. A to nejen v Americe 70. let minulého století.
Avery Corman si pro svůj román Kramerová versus Kramer vybral závažné téma neúplných rodin. Frustrovaná Joanna Kramerová utekla jednoho dne od manžela a bez skrupulí mu nechala v péči jejich čtyřletého syna. Corman přistupuje k tématu citlivě a také střízlivě, což pochopitelně nebrání tomu, abyste jeho působivému vyprávění beze zbytku podlehli. Zápletka je přitom jednoduchá, až obyčejná. Namísto víru událostí Corman přichází s hloubavým psychologickým pohledem na problémy manželských vztahů a rodiny jako takové. Proměna obou aktérů dramatu je nenásilná, pozvolná a přesvědčivá. Corman se nesnaží šokovat čtenáře nějakými patologickými myšlenkovými pochody, nýbrž zůstává po celou dobu spontánní a přirozený. Ted, Joanna a Bill Kramerovi jsou normální americká rodina, která řeší své problémy s rozpadem manželství. Středobodem všeho přitom je „nejlepší zájem dítěte“.
Ted Kramer je úspěšný, má krásnou ženu, roztomilého chlapce, všechno se zdá dokonalé. Pak ale nastane zvrat a Ted je postaven do nové role otec-matka. Je to něco, na co se nedá připravit a Ted se zpočátku ve všem topí. Když se spolu s chlapcem zaběhnou, přijde manželka zpět s tím, že chce syna zpátky.
Kniha sa veľmi dobré číta. Téma zaujímavá a aktuálna aj v dnešnej dobe. Vzťahy, manželstvo, materská, starostlivosť o dieťa, voľnosť a realizácia sa, rozvod, nezamestnanosť, boj o dieťa. Niektoré z týchto veci asi boli trocha ináč vnímané v čase, keď bola kniha písaná a dnes. Dej sa veľmi pekne a zaujímavo stupňuje. Dobre vykreslené vlastnosti a prežívanie hlavného hrdinu.
Dojemný příběh muže, který bojuje o své právo být otcem milovaného syna. V 80. letech nebylo nijak běžné, že by soud přiznal v rozvodovém řízení dítě otci, a i díky tomu vzbudilo knižní i filmové zpracování příběhu takovou pozornost. Myslím, že z dnešního pohledu by spíš zaujal případ Joanny, ženy, která je svým mužem nucena být zavřená doma s dítětem, bez možnosti realizace, což řeší vzpourou a útěkem, aniž by domyslela důsledky svých činů. Holt je jiná doba – to ovšem nic nemění na tom, že jde o zajímavý a čtivý příběh.
cokoliv může kdykoliv potkat kohokoliv z nás, mě to oslovilo, dokázala jsem se vcítit do každého z nich ....
Už neskutočne dlho som mal túto útlučkú knižku na polici a furt som sa k nej nie a nie odhodlať - a tak som sa jedného dňa rozhodol, že si urobím Deň sto rokov neprečítanej knihy, a zvolil som si túto. No, a nesklamala ma, super napísané, všetko až na dreň.. emočne napumpované.. lebo veď rozvod/rozchod a do toho deti a ako naschvál sa vtedy všetko serie (ježiši použil som neslušný výraz) a tak.. No ale.. napokon, je to život a v ňom sa dejú aj také veci ako v tejto knižke. Len sa z toho neposrať. Za mňa fajn.