Krása a jed oleandru
Teresa Simon (p)
Poutavý příběh o lásce a válce, ale také o koláčích, dortech a kávě. Hamburg 1938. Mladá Sophie Terhoven, dcera vlivného obchodníka s kávou se zamiluje do chudého syna pouhé kuchařky. V cestě jim ovšem stojí nejen odlišný původ, ale také temné tajemství jejich rodičů a – válka. Mají milenci společnou budoucnost? A přežijí vůbec těžké období? Na odpovědi čeká o téměř 80 let později mladá majitelka kavárny Jule Weisbachová, která čte Sophiin deník a odhaluje nejen osudy mladé Sophie a Hannese, ale také vazby, o kterých neměla ani tušení. Román velmi vtipně doplňuje soubor devíti receptů na dorty, zákusky a nápoje, které Jule podává ve své kavárně.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Die Oleanderfrauen, 2018
více info...
Přidat komentář
Pěkný příběh, dobře se mi četl, víc mě zajímala čast o Sofii. Ale Růže a čokoláda byla o něco lepší...
Tahle knížka byla přesně podle mého gusta - plná lásky, mládí, života, ale také smutku a bezmoci. Zkrátka přesně odpovídající svému názvu - krásná, ale bolestná. Moc se mi líbilo, že autorka do příběhu šikovně zakomponovala oleandr a že se nevyskytl jen v názvu. Velmi mi sedlo prostředí kavárny v současné linii a všudypřítomná káva. K srdci mi přirostly všechny postavy, nejvíc ale obdivuju Sofii za její odvahu a nezlomnost.
Začátek je dost rozvláčný a já měla problém se začíst. Stránky deníku přinesly do příběhu oživení a já měla touhu přeskakovat části týkající se současnosti, abych se co nejdříve dozvěděla Sophiin příběh.
Příběh se četl hezky.
Prolíná se minulost se současným časem, ten mě moc neuchvatil, ale denik z minulosti byl skvělej.
Takové oddechové čtení.
Kniha má docela zajímavý námět a nadějnou anotaci. Jen to zpracování pokulhává. Současný děj byl neslaný, nemastný. To snad není ani červená knihovna. Trochu to pozvedl děj z minulosti, ale zase ne o tolik. Je to moje první setkání s touto spisovatelkou a nevím, jestli není poslední.
Tak tahle kniha se mi líbila ještě více než Růže a čokoláda. Poutavě napsán byl hlavně Sofiin deník. Knihu bych doporučila romantickým duším a těm co mají rádi rozvláčnější styl psaní.
Úplně na začátku bych chtěla poznamenat, jak moc mne mrzí, že půjdu proti proudu - navzdory většině vysokých hodnocení této knihy mými oblíbenými... Kniha je ale tentokrát napsaná poměrně rozvláčně a zdlouhavě, takže je těžké se do ní pořádně začíst. Proto nemohu hodnotit jinak. Autorka sice zvolila vděčné téma, podle mého názoru ho však nedokázala dobře zpracovat. Příběh Sophie a Hannese, který se odehrává z velké části před 2. světovou válkou a posléze i během ní, mne sice zaujal, ale nedokázal mě strhnout natolik, abych knihu nedokázala odložit. A linka ze současnosti, kterou tentokrát obstarává rok 2016, byla taková nijaká. Jule nebyla ten typ, o kterém jsem chtěla vědět všechno. Spíš naopak, částečně mne její vyprávění nudilo. Kniha ovšem má také několik zajímavých míst - bohužel bych musela spoilerovat, pokud bych chtěla uvést konkrétní příklady ;-), kdy si příběh moji pozornost dokázal získat zase nazpět. Ale je jich málo, proto celkově hodnotím jen lehce nadprůměrně. Moc se mi líbila autorčina předchozí kniha, kterou však chronologicky napsala jako první, proto jsem hodně zklamaná, že tato nebyla ani zdaleka tak dobrá... Snad tedy příště? ;-)
Kniha je docela čtivá, byla jsem napjatá jak to dopadne. Bohužel tak od poloviny jsem tušila nějaký naivní konec, který nevyhnutelně musel nastat. Už to tady někdo psal, být milovnice červené knihovny, byla bych spokojená na 100%.
Kdybych já jen neměla tu blbou úchylku, a nesnažila se každou knihu dočíst :(
Knihu hodnotím „ze dvou stran“. Za prvé jí nechci ublížit a za druhé vím, že své nadšené čtenáře má a bude mít. Pokud bych byla milovnicí červené knihovny, splnila by kniha asi všechna má očekávání a já bych hodnotila 5*. Bohužel jí nejsem, tudíž z mého pohledu jsou to tak 2*.
Hodně jsem se natrápila a nechuť k četbě ze mě přímo vyzařovala. Obálka nádherná, hodnocení knihy také nadějné, a to je tak asi vše.
Pokud patříte do první skupiny, dál už nečtěte ;)
Za mě je to neskutečná slátanina třech časových období.
Historická linka (dvě časové období) si aspoň udržovala napětí a děj vždy někam posunula. Její četbu mi, ale znepříjemňoval použitý fond písma a opět příchuť války. Už mě to fakt nebaví! 75 let od té druhé a 103 od té první by si mohli autoři dát konečně pokoj. Záměrně si nepůjčuji knihy s válečnou tématikou, ale stejně o ní pořád čtu!
Ta současná byla bez nápadu a energie, prostě nuda. Pokud při četbě přeskakujete věty, tak tady můžete celé stránky, o nic nepřijdete.
Za mě to skvěle ve svém hodnocení vystihla petaSk „ kniha je napůl feel romancí o roztomile nešikovné mladé ženě, napůl historickým dramatem o hluboké lásce“
Knihu hodnotím o jednu hvězdičku méně. Nějak to nebylo takový svěží a četlo se to velmi pomálu, ale přitom to bylo skoro stejné. Každá rodina má v sobě kostlivce ve skříně, snaží se přežít ve své době, až se to povede spíš třetí generaci, kdy nevládnou předsudky.
Terhovenovic ženy jsou jako oleandr. Když milují, tak v sobě mají štěstí i bolest zároveň...
Příběh Sofie a její rodiny před a během války v Hamburgu. A také příběh Jule v současnosti ve stejném městě.
Sofie je dědička kávového barona. Vyrůstá v obrovském domě, ale vše se změní, když se zamiluje...
Jule se vůbec nic nedaří, provází ji smůla a hledá sama sebe.
Jak spolu tyto dva příběhy souvisejí, když je dělí propast sedmdesáti let? Za mne skvělá kniha, zase trošku jiný pohled na válku-tentokrát z pohledu obyčejných Němců, kteří válku nechtěli... Kniha se mi hodně líbila a konec mne rozsekal...
Láska a válka a rodinné tajemství .... to je stručný obsah této knihy ....
A děj je jako květy oleandru - napohled krásné - ale nebezpečné pro toho, kdo si příliš přivoní ....
Postav je tu poměrně dost - a na konci se dozvíme o jejich propojení - a současně i něco o historii kávy ...
Bylo to pěkné čtení ze života - doporučím.
Krásné čtení. Tentokrát jsem nejprve přečetla tu novodobou část a až později tu historickou část. Nějak jsem na ní neměla odvahu, takže díky databáze a komentářům čtenářů jsem našla odvahu a také, zvědavost mě přemohla ????
Takže nelituji a doporučuji.
Štítky knihy
deníky láska pro ženy německá literatura Německo prolínání minulosti a současnosti HamburkAutorovy další knížky
2020 | Růže a čokoláda |
2019 | Krása a jed oleandru |
2021 | Lilie pro nevěstu |
2002 | Černá žena od Nilu |
2015 | Krásná Filipína |
Neurazí, nenadchne. Odpočinková kniha, kterou nemáte problém odložit když potřebujete, lehce předvídatelný děj i rozuzlení. Za mě rozhodně lepší historická (deníková) část, nicméně její čtení ztěžoval nevhodně zvolený font.