Krása nesmírná

23.05.2020

Přestože jsou tyto pohádky úplně jiné, než ty naše české, líbily se mi před lety také. Předčítala jsem je dceři a tentokrát i synovi. Teď chci ale počkat, než je přečtu vnučkám, myslím si, že jsou na ně ještě trochu moc malé (jsou tři ve věku 3, 4 a 5 let).

20.05.2020

V dětství jsem tuto knihu četla - nebo spíše hltala - několikrát a byla jedna z mých nejoblíbenějších. Úžasný soubor klasických ruských pohádek, z nichž se některé spíše přibližují hororu. Knihu doprovází opravdu velmi pěkné ilustrace. Určitě se ke knize ještě vrátím...

01.04.2020

Za mě má kniha úžasné ilustrace - děsně se mi líbí.
Jde o klasické ruské pohádky, přičemž z většiny plyne nějaké poučení.
Některé pohádky mi však přijdou na děti moc brutální.
Typickým hrdinou je v příbězích Ivan neboli Váňa, která se musí zasadit a vybojovat si svoje štěstí.

22.02.2020

Už jako malá jsem tuto knihu milovala, i když pro dětského čtenáře je náročná.

05.02.2020

Kniha mého dětství. Klasické ruské pohádky.
Některé z nich by se daly natočit jako poměrně slušné horory, což ovšem míním jako kompliment.
Ovšem kdybych byla filmový režisér, začala bych asi českou klasikou, jednu z nejpodařenějších pohádek v tomto smyslu zapsala tuším B. Němcová a co si z ní pamatuji je princezna, co po smrti zčernala, vstávala z rakve a trhala vojáky na kusy. Zachránil ji kdosi, kdo namaloval křídou kruh na zem a musel přes noc zůstat uvnitř něj, jinak by dopadl jako ostatní. Myslím, že jako dítě jsem to vnímala jako žánr thriller :-).

27.01.2020

Už od dětství jsem v knize hrozně ráda listovala a prohlížela si ilustrace, které napadnou do oka jen tak někomu, ale ta obálka se mi nikdy nelíbila! Pohádky jsou čtivé, srozumitelné a některé jsou velmi podobné. Setkáváme se tu s Ivánkem (jako v našich pohádkách s Honzou), který si musí vysloužit svoji nevěstu ... Možná je budu svým dětem jednou číst, pokud o to budou stát.

18.01.2020

Tak když byl můj syn menší ,tak jsem vytáhla krabici pohádek s mého dětství...A našla tam tyto ruské pohádky ,po přečtení jsme museli nakupovat meče ,štíty .luky...Aby když jsme pohádky četli znovu už byl vyzbrojen a mohl pomáhat zlikvidovat nepřátele s pohádek...

Jako dítě sem cetl. Byly tam cosi pamatuju docela pěkně hororove obrázky a nejspíš ani nedávali smysl :) a to je tak asi vsechno.......

29.08.2019

Perfektní pohádky. Miloval jsem to a miluji dodnes. Je to vážně skvělé. Čarovné.

21.08.2019

Asi jsem v sobě vždycky měla tu fascinaci hororovými rysy a ponurostí, protože tohle byla v dětství jedna z mých nejoblíbenějších pohádkových knížek. U některých pohádek jsem to s hrdiny fakt prožívala, představovala si ponuré pláně, lesy, řeky, kostlivé domy, zlé odporné baby... jo, to byla pohádková knížka podle mého gusta! Mám trochu strach ji po těch pětadvaceti letech znova otevřít, abych se nezklamala a nezkazila si krásný vzpomínky. Dědictví dětskejch knížek...

27.07.2019

Tuhle knihu mám z dětství doteď v knihovně a nelituji toho, jedny z nejlepších pohádek, které byly napsány :-)

Tuto knihu znám z dětství (jiná obálka - rudá) a dodnes si pamatuji, jak mě děsila a jak jsem se bála i té knížky v knihovně. Obrázek Baby Jagy si vybavím i po letech, o Kostějovi nemluvě.
Svým synům jsem ji nikdy nečetla a u vnuků s tím už začínat nebudu.
Zlaté české pohádky :-)))

15.07.2019

Co dodat, prostě pohádky našeho dětství.
Komu by neuvízli v hlavě draci, statční Ivánci a hlavně Baba Jaga kostlivá noha :-D
Jako dítě jsem je milovala a i do dnes si tyto pohádky pamatuju... Klidné mě odsuzujte, ale čtu je i svým dětem, kerým se líbí obrázky ;-)

01.04.2019

Nejdříve jsem knížku četla hlavně proto, že mám ráda koně a že tam byli skoro na všech obrázcích, posléze jsem si oblíbila všechny ty statečné a obětavé dívčiny s krásnými dlouhými vlasy, oblečené v zajímavých šatech - a tak to převládlo nad morbidními motivy, jimiž se knížka jen hemží. Nakonec, tohle platí asi na všechny lidové pohádky, že jejich silné kouzlo všechno přemáhá...

21.02.2019

Ten odpad teď dávám za to, jak strašné jsou ty pohádky dějem i kresbou.
Kostěj a jeho noha na peci, služka jdoucí lesem se svítící lebkou na tyči, obří sumec v podvodním království, pták co krade zlatá jablka, jehož krmí vezoucí se zachránce svými odřezanými lýtky ... sorry je to hnus, ale patrně se ji pokusím vyhledat a nahlédnout do toho hnusu zas :)
(edit: hm tak jsem našla jen Neználka ve Slunečním městě. :( )

Malý popisek další hnusné "zdravě dětské" scénky:
"Přinesly lebku do světnice; oči v lebce upřeně hledí na macechu i na její dcery a spalují je jako oheň. Chtěly se schovat, ale ať skočily, kam chtěly, všude je oči pronásledují.
K ránu je oheň spálil na prášek, jen Vasilise neublížil.
Vasilisa zakopala lebku do země a na tom místě vyrostl keř růží rudých jako krev. "
So nice.

05.02.2019

Knihu musím hodnotit "dětskýma očima". Jako dítě jsem ji milovala, patřila k mým nejoblíbenějším knihám a četla jsem ji pořád dokola. Kdykoliv jsem byla nemocná, měla jsem ji u sebe v posteli :-). Po letech, když jsem byla těhotná a musela ležet, jsem se k ní vrátila ... a moje nadšení bylo pryč. Moje dcery ji nikdy nečetly (ani já jsem jim ji nikdy nepředčítala).

30.01.2019

Krásné ruské pohádky, celé moje dětství. Jako malá jsem to hodně ráda četla. I teď po těch letech kdy jsem se k tomu dostala se to četlo jedním dechem.

27.11.2018

Pro mě vzpomínky na dětství.

16.10.2018

Vždycky mě bylo líto, že jsem tyhle pohádky nevlastnila. Půjčovala jsem si je v knihovně stále dokola. Moc se mě líbily. Dětem jsme je samozřejmě museli koupit. No, pravda spíš asi bude, že jsme je koupili pro mne. Určitě jsem je přečetla vícekrát než děti. A pořád si je čtu. Říkám, že vnoučatům, ale když usnou, tak já si čtu dál. Mám k pohádkám prostě láskyplný vztah.