Krása nesmírná
Irina Karnauchovová (p)
Podle ruských lidových pohádek převyprávěla Karina Vartanian. Soubor sedmnácti ruských lidových pohádek vychází v novém překladu.
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 2017 , Československý spisovatelOriginální název:
Ненаглядная красота (Něnagljadnaja krasota), 1949
více info...
Přidat komentář
I já jsem tuto knihu četl již v dětství, ale tentrát mne nějak nezaujala. Možná i pro to, že jsem ji prostě číst musel. Až nyní, po letech, zjišťuji, jak je krásná. Mnoho pohádek se dosti podobá i těm našim českým. Tak mne napadá, zda oni čerpali náměty u nás, nebo my u nich.
Nádherný soubor klasických ruských pohádek a obecně asi jedena z nejlepších pohádkových knih.
Super kniha pohádek. Pravda, pro menší děti na dobrou noc se moc nehodí, ale jinak je to pořád pecka.
Nádherné ruské lidové pohádky, u kterých jsem se jako dítě bála. A ilustrace mému strachu dost často ještě přidaly, prostě horor pro děti jak vyšitý. Knížku jsem kdysi dostala, pak se mi ale při stěhování někam zatoulala a už se mi ji nepodařilo sehnat. A pak po x-letech přišly Vánoce a knížka byla tam! Hned jsem ji samozřejmě přečetla, opět se mi vybavily vzpomínky na dětství, opět mě mrazilo a vstávaly mi všechny vlasy na hlavě! Kostěj, Vasilisa, Baba Jaga,...no, prostě super čtení!
Babička nám četla hlavně ty strašidelné pohádky a já se nakonec bála i té knížky v knihovně. Zpětně na to vzpomínám s úsměvem, ale jako dítě jsem ji v oblibě neměla. Děsivý obrázek Baby Jagy si vybavím i po třiceti letech o Kostějovi nemluvě a znám hodně vrstevníků se stejnými pocity. Do dětské knihovny pro syna jsem ji nezařadila, sama bych ji znovu nechtěla číst.
Ráda jsem se k ní vracela a četla ji i svým dětem. Nejvíc se nám líbila a zároveň děsila Baba Jaga. Měla jsem jako malá ráda i večerníčky na toto téma.
Udělalo mi ohromnou radost, když jsem tuhle knihu (s jiným přebalem) dostal ke 30. narozeninám. Hned jsem zavzpomínal, jak mi z ní v dětství rodiče četli. Kresby jsou výborné a i když je samotný příběh je nyní lehce úsměvný (Ivan je vždycky statečnější než český Honza, Vasilisa je vždycky krásnější a chytřejší než všechny ostatní princezny dohromady) je celkový dojem úžasný. Přiznám se, že jsem ještě neviděl strašidelnější obrázek v dětské knize, než je letící Baba Jaga v Kráse nesmírné ... prostě ne.
Tuhle knihu jsem milovala jako dítě a zůstalo mi to i dodnes. Je pravda,že ilustrace jsou strašidelné,ale taky nádherné. Nejvíce na mě vždy působila pohádka o Vasilise,jak ji macecha poslala pro oheň k Babě Jaze a ona chuděra šla tím hlubokým ,černým lesem,kde kolem ní vždy projel jeden ze tří jezdců,kteří znázorňovali ráno,poledne a noc. :-) A což teprve ten plot z lidských kostí.. :-) Všechny pohádky byly nádherné a jako ve všech i zde chytrost,laskavost a vlídnost zvítězily nad sobeckostí,krutostí a hloupostí. Opravdu moc nádherná kniha
V komentářích jsem si všiml zmínky o děsivých ilustracích. Je to pravda, obrázky k pohádce O překrásné Vasilise mi v dětství způsobily málem šok, ovšem takový ten, po kterém dítě vyloženě prahne :)
Zkrátka nostalgie, bohatýři, Kostěj, drak Gorynyč a další pohádkové postavy, co zůstanou v paměti až daleko do dospělosti.
Opatruju tohle vydání Krásy nesmírné z roku 1977 - vystála jsem si na ni frontu v jeden knižní čtvrtek a paní prodavačka se mne zeptala, pro jak staré dítě ji kupuju. Nikdy nezapomenu na její výraz, když jsem řekla - NO PŘECE PRO SEBE!!! (bylo mi pár let přes dvacet :-) ). Pamatovala jsem si z raného dětství úryvky pohádek, některé postavy a taky název knihy, aniž bych to nějak dávala dohromady, takže zakoupením knihy se to všechno pěkně spojilo. Je fakt, že ty pohádky jsou trošku hororové, ale takové se najdou i mezi českými...
Tahle kniha mě od mala děsila. Už jen ilustrace ve mně vzbuzovaly rozporuplné pocity, spíš děs a hrůzu. Kostěj Nesmrtelný je pro mě opravdu nesmrtelný. Ale možná to mám spojené i se zlou a protivnou učitelkou, která nás ve škole nutila z této knihy číst a vnucovala a nám svůj názor na toto dílo. Bylo to někdy v roce 1990...
Tahle knížka mě vždycky jako dítě fascinovala svojí tíhou. Byla vážně velká, silná a těžká, ale i krásná a nezapomenutelná.
Po několika málo letech od mého dětství: Malé doplnění. Knížku jsem si sehnala a světe div se, není velká ani těžká, ale je nádherně nostalgická a fascinuje mě pořád stejně.
Jedna z těch dětských knížek, které čtu dodnes. Kdykoli jsem byla jako dítě nemocná, otravovala jsem celou rodinu, aby mi z ní četli.
Kniha pohádek, které jsem četla pořád dokola. Kostěje Nesmrtelného prostě nic nepřekonalo.
Těžce jsem jako dítě ujížděla na Kostěji Nesmrtelném. Pořád jsem si vyráběla masky na gumičce, z deky dělala plášť, no obrovsky mě bavil!
Další z knížek, kterou jsem jako dítě četla pořád dokola. Nesmírně krásné čtení a nádherné ilustrace!
Štítky knihy
pohádky pro děti bohatýři lidové pohádky ruské pohádky carové ruští spisovatelé klasická literatura ruské bajkyČást díla
Bílá kachnička
Dívka ve studni
Dlouhovláska Marja-Kráska
Ivan carevič a šedý vlk
Krása nesmírná
Autorovy další knížky
1984 | Krása nesmírná |
1984 | Ruští bohatýři |
1958 | Chytrý sedláček a jiné pohádky |
1978 | O žabce carevně |
1980 | Bílá kachnička |
Jedna z mých nejoblíbenějších pohádkových knížek, proto jsem si ji v rámci čtenářské výzvy ráda přečetla znovu.