Krásná i bezbožná tajemství našich dějin
Jan Bauer
Český středověk, zejména pak jeho počátek, tone v příšeří. Přesto, jsme-li vybaveni znalostí toho, co se v písemné, výtvarné či hmotné podobě přece jen dochovalo, a také dostatečnou mírou fantazie, před námi vyvstávají postavy a děje, které – navzdory odlišným kulisám – až překvapivě připomínají sváry, lásky a vášně doby současné. Touto optikou se na historii dívá i známý spisovatel a publicista – a skvělý vypravěč – Jan Bauer. Vydejme se spolu s ním nejprve na Moravu a hledejme stopy královny Fritigildy, jež předběhla svou dobu, Sámovy potomky či Metodějův hrob. Z dalších světců nemůžeme opominout svatého Václava, přičemž jeho pozemská i posmrtná existence vzbuzují překvapivě mnoho otazníků. A co teprve svatá Orosie, kterou ve Španělsku uctívají jako českou princeznu, zatímco u nás o ní nic nevíme… Zajímají nás také osudy letopisců. Jaký byl příbuzenský poměr svatého Vojtěcha a mnicha Kristiána, autora legendy, jež byla nazvána jeho jménem? Bůh se však – zdá se nám – odvrátil od jihočeských Doudlebů, stejně jako od nešťastného knížete Jaromíra, mladičkého Václava III. či statečného Jeronýma Pražského. A snad potrestal i Rudolfa IV. řečeného Padělatel, Jiřího Popela z Lobkovic, opilého proroka Mikuláše Drabíka, nešťastnou „zimní královnu“ Alžbětu Stuartovnu, jež porodila třináct dětí (avšak jedna z jejích dcer – abatyše! – ji v tomto ohledu prý ještě překonala) či bujné husitské adamity, kterým jejich „ráj na zemi“ zničil sám Žižka. I pátrání po dětech tohoto legendárního vojevůdce, stejně jako po kořenech blaníkovské legendy, vás pohltí stejně tato středočeská hora bájné rytíře. Dějiny českého národa (ač se nám někteří „moderní vzdělanci“ snaží namluvit opak) jsou krásné, hrdinské, byť občas i bezbožné… Tedy takové, které v nás mohou – a mají – vzbudit zájem a hrdost. Věříme, že k tomu přispěje i tato kniha.... celý text
Přidat komentář
Dějiny, to není tak úplně to, co se učíme ve škole – soubor jmen, pojmů a dat ... kdy, kde a kdo ... dějiny to jsou záhadné a tím pádem vzrušující příběhy ... přímí svědci, těch dávno minulých dějin, nejsou, k dispozici máme jen legendy ... a samozřejmě i určitá (částečně ověřitelná) fakta, a tak zjistit, jak to tehdy bylo je docela detektivní práce :-) ... je to hlavně spousta otázek, na které je někdy dost těžké najít uspokojivou odpověď. Autor, Jan Bauer, je v tomto ohledu velmi zkušený a proto se mu opravdu povedlo podívat se trochu jinak, hluboko do našich dějin na příběhy neobjasněné, na příběhy pradávných vražd, záhad, střetnutí, vášně či převlékání kabátů, povedlo se mu jít po stopách příběhů, které se nikdy možná nestaly a přesto často posloužily jako podnět, nebo inspirace třeba pro různá umělecká díla .... položil si prostě otázky trochu jinak a tak možná uvedl na pravou míru některé z mýtů. Co se mu ale nejvíc povedlo bylo to, že obrátil naši pozornost ... k přemýšlení o dějinách :-).
„Krajina od Nových Hradů směrem na České Budějovice je tajemným územím dávných mýtů a legend. Jakýmsi jejím magickým středem je vesnice Doudleby. Jako bychom se zde rázem ocitli v prostředí starých pověstí českých, tentokrát však nesepsaných Aloisem Jiráskem, který se bohužel až příliš úzkoprse držel středu Čech a většina jím vyprávěných příběhů se odehrává pouze v Pražské kotlině. ... Vždyť Slované v té době bývali vyhlášenými a neohroženými válečníky. ... Slované k nám přicházeli několika proudy a v několika vlnách a určitě ne jako ojedinělé zemědělské rodiny, jak si to představoval ještě František Palacký, ale jako po zuby ozbrojené vojenské oddíly, následované civilním obyvatelstvem.“
V téhle knize Vás čeká několik dávných příběhů opředených určitým tajemstvím ... a jejich možné rozuzlení ... čekají tu otázky, na které se Vám nabídne určitá odpověď ... ale hlavně Vás tu čeká vlastně taková báječná hra, která otevírá mysl a nabízí možnost i pro Vás ... dívat se jinak :-).
Bylo, nebylo, no on vlasntě nikdo pořádně neví. Autorovo zaujetí podívat se na dějinné události jinýma očima, je podobné, jako když se díváte na film, ktrý jste již jednou viděli a utekla Vám ta hlavní zápletka a teď se Vám zdá, že rozuzlení je jiné než jste čekali. Ano spousta doměnek z dob dávno minulých je ukazováno v jiném světle, vz jiného úhlu pohledu. A to je u autora typické, on se nespokojí s tradičním pojetím, ale vždy hledá napříč historiky, něco odlišného a snaží se nám tedy ukázat historii z malinko jiného úhlu. Já ten jeho úhel, který je vždy zajímavý mám rád.
Autorovy další knížky
2014 | Milenec rudé komisařky |
2009 | Pražský rozparovač |
2015 | Krvavé léto |
2009 | Vampýr z Koňského trhu |
2005 | Co v učebnicích dějepisu nebylo |
pohlédnutí do dávné minulosti, a čtivě vykreslené úvahy podložené fakty. Kniha mě zaujala a dobře se četla.