Krásné dny mého mládí
Ana Novac
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/55532/mid_krasne-dny-meho-mladi-cvi-55532.jpg
3
41
41
Aně Novac se podařilo něco, co si jen těžko dovedeme představit: jako čtrnáctiletá si v koncentračním táboře tajně vedla deník. Měsíce zapisovala za ostnatým drátem všechno, co viděla a co si myslela. Její deník je šokujícím dokumentem, který popisuje hrůzy holocaustu nefiltrovaně, přímo a detailně. Malá židovská dívka boří jedno velké tabu: tvrdí, že se v táboře často smála a v jejím líčení lágrové každodennosti nechybí černý humor. Deník Anne Frankové končí deportací do koncentračního tábora, deník Any Novac v táboře začíná. Židovka z maďarsko-německé rodiny žijící v rumunském Sedmihradsku byla v roce 1944 odvlečena do Osvětimi a prošla ještě dalšími sedmi tábory. Unikátní dokument přeložený do mnoha jazyků vychází nyní také v češtině.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2010 , PasekaOriginální název:
Beaux jours de ma jeunesse, 2008
více info...
Přidat komentář
Kniha na mě příliš nezapůsobila. Četl jsem více knih z tohoto období, včetně několika příběhů z koncentračních táborů, ale tento mě neoslovil. Přičítám to tomu, že vyprávění je často protkáno květnatými popisy a to mě prostě k tomu tématu nesedí - chvílemi mi to přišlo až neautentické. Na druhé straně chápu, že způsob tohoto vyprávění také mohl být pro autorku cestou jak uniknout před tou krutostí. Z věcí, které tam popisuje jde mráz po zádech a jsem přesvědčen, že díky dnešní rozmazlené době, bychom to již nebyli schopni přežít.
Opravdu velmi těžká kniha na čtení (ve smyslu pozornosti a sousředění čtenáře), přesto velmi zajímavá a potřebný střípek do skládačky šoa. Nečekejte nějaké detailní věcné popisování fungování táborů, to tam vlastně skoro není. Nechápu, jak může někdo tady napsat, že je to bez emocí. Naopak, ta kniha je převážně jen o emocích, vnitřním světě autorky, a našel jsem tam i humor.
Tak mě se tato kniha líbila, je to sice už nějaký čas co jsem ji četla,ale neměla jsem z ní špatný pocit.
I přes mé "oblíbené" téma mě tato kniha přišla dost nezáživná a jaksi bez emocí.
Vzhledem k tomu, že autorka deník několikrát redigovala, tak se nejedná o stoprocentně autentickou výpověď a na knize je to hodně poznat. Autorka popisuje prožité hrůzy s jakýmsi odstupem, mimochodem, moc se v nich nenimrá. Je to syrové a to víc to na mě působilo. Jazyk autorky/překladu není dětský, já v něm vidím dospělou ženu, která prožila hrozné věci, ale rozhodla se, že se nenechá zlomit.
Knihu nebudu hodnotit. Nedocetla jsem ji. Je napsana hodne nezazivne. Mozna je to prekladem, mozna autorkou.
Sice jsem tu knihu dočetla, ale nějak, že by mě zaujala. Čekala jsem od toho víc podle obalu a názvu.
Já nevím proč, ale takhle kniha mě vůbec nezaujala. Možná to bude tím, jak je kniha napsaná. Místy velmi nudné pasáže. Několikrát jsem chtěla knihu odložit, ale přesto jsem ji dočetla a popravdě už se k ní asi nikdy více nevrátím!!!!
Obsah knihy odpovídá věku dívky. A o to je to zajímavější. Mohla celé psaní přetvořit za pár a následně vydat, ale neudělala to. V tom je ono kouzlo. Místy jsem měla pocit, že koncentrační tábor nebyl tak strašným místem. Autorka se nebála o svůj život tolik, jako jiní a v tom je síla příběhu. Její hlad po životě.
První kniha, kterou jsem i přes mé "oblíbené" téma zkrátka nedokázala dočíst. Anne Franková měla ten talent, že i popisování toho, kolik kdo snědl brambor napsala celkem čtivě a do všeho dokázala dát kus sebe. To Ana Novac neuměla. Nebo je to jen hodně špatný překlad, kdo ví. Téma silné, ale s takhle nudně napsanými zážitky jsem se ještě nesetkala. Člověk asi musí brát v potaz, že autorka chtěla uniknout realitě a zabít psaním největší množství času - na každém slově je ta úpěnlivá snaha ale až bolestně poznat. Jakobych četla prózu, ne dojemný lidský příběh.. jen pěkná slova, spoustu přívlasků a žádné emoce. Pouze popis nezajímavých rozhovorů. Já bych raději oželela to přikrášlování slov a přečetla si, co se tam vlastně odehrávalo, než jednu stranu metafor a přirovnání k holým lebkám. S lepší korekturou by to snad mohlo být čtivější. A mrzí mě, že to takto musím zkritizovat, ale nedá mi to.
No abych pravdu řekla, musím souhlasit s komentáři Zuzvil a Boboking. Knihu jsem ani nedočetla a to se u mne nestává dost často. Opravdu taková průměrná bez nějakého emočního prožitku. Nevím. Každopádně já bych nic takového nenapsala.
Knížka je něco jako autobiografie 14-leté dívky, která si dělá zápisky do deníku během pobytu v koncentračním táboře, zapisovala si vše, co viděla, zažila, cítila a na co myslela. Napsala jsem schválně něco jako, protože to není úplně autentické, respektive mě kapánek vadilo, že z knížky nejde poznat styl tak mladého děvčete, je to spíš styl ženy, který má tzv. odžito (snad je dobře pochopitelné, jak to myslím), proto mi knížka nepřijde úplně věrohodná. Podle mě knížka docela vhodná pro "začínajícího" čtenáře knížek z 2.SV, holocaustu, atp.
Je to neobvyklý pohled na tématiku koncentryčních táborů za holocaustu. Musím ale říci, že osobně mi připadala kniha taková průměrná, přes témat emočně slabá.
Krásné dny mého mládí
Další výpověď další přeživší. Nevím čím to je její sugestivní výpověď na mě tolik nezapůsobila jako od jiných ( příliš pozitivní místy, pravděpodobně únik ). Nicméně i tak tato kniha stojí za přečtení.