Krasojezdkyně
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366016/bmid_krasojezdkyne-rAi-366016.jpg
4
1057
1057
V zapadlém koutě Londýna učí bývalý špičkový drezúrní jezdec svou vnučku Sarah tak, jak to sám kdysi dělal v elitní jezdecké škole ve Francii. Když však do jejich života zasáhne katastrofa, čtrnáctileté Sarah nezbyde nic jiného, než aby se životem protloukala sama…
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2017
,
Ikar (ČR)
Originální název:
The Horse Dancer, 2009
více info...
Přidat komentář
Naprostý souhlas s komentářem od Aaloha. Moyesovou čtu ráda, ale tohle jsem ani nedočetla. Hodnocení jsem ani nedávala, nechci knihu snižovat, protože tématika koní mě nebaví, ale zřejmě (dle celkem vysokého hodnocení) si své čtenáře našla.
Asi nejslabší kniha od Moyesové dle mého názoru. Příběh mě nevtáhl do děje ani nějak moc nenadchl. Možná proto, že se vše točí kolem koní. Ale věřím, že kdo má rád příběhy o koních tak bude nadšený.
Od Jojo Moyes mám přečtené všechny knížky a musím říct, ža tato byla pro mě asi nejlabší. Koňská tématika nebyla pro mě tolik záživná. Neříkám, že se mi nelíbil příběh, ale nebylo to takové, že bych knížku nemohla odložit dokud jí nedočtu.
Něžný, hluboce lidský příběh plný citu, naděje, touhy a snů. Ale také chyb, omylů, bolestí a ztrát.
Autorka vypráví způsobem, že cítíte, vidíte a můžete slyšet vše, co se vám pomocí slov odehrává před očima.
Ona to dokáže. A já jsem jí za to vděčná, jako čtenář, i jako člověk. Připadá mi, že ona svými knihami dělá svět lepším. Že po dočtení této knihy je ze mě o malinko lepší člověk.
Jen tak mimochodem se také dozvíme hodně věcí o koních, jejich potřebách a výcviku.
Po tom všem trmácení po Anglii i Francii jsem opravdu vděčná za konec, vždyť přece potřebujeme věřit, že naše cesty nejsou slepou uličkou, že vedou k cíli. Před postavou dědečka stojím s dojetím a beze slov skláním hlavu. Také jsem měla dědečka, který formoval můj život a mé postoje.
Možná jsem čekala něco více, příběh mi byl od začátku jasný, jak skončí ale i tak to bylo hezky napsáno, jak už autorka umí.
Než jsem tě poznala je pro mě jedna velká srdcovka... Potom jsem ale sáhla vedle a rozečetla Stříbrnou zátoku, ve které se vážně nic nedělo a je to jedna z mála knih, které jsem nedokázala dočíst... Krasojezdkyně byla posledním pokusem, který jsem autorce dala... A já vám nevím, nápad je super, ale nějak se nemohu začíst.... Uzavřela jsem to s tím, že tato autorka mi více sedne, až budu ve středním věku...
Autorka nezklamala. Začátek je trochu pomalý, ale pak to dostane spád. Moc pěkný příběh. Jediná výtka: francouzsky neumím a je tam dost výrazů, vět i přímé řeči bez překladu - to mě rušilo. Jinak moc doporučuji.
Krásné čtení o životě..Začátek mě trošku nudil,ale pak jsem to překonala a i mi slzička ukápla..příběh o životě,kdy jedna mladá dívka málem ztratí vše co má a o dvou lidech,kteří se v hloubi duše miluji,ale nedokážou si to říct a jen si ubližují..Jejich pomoc tě mladé dívce jim všem nakonec zachrání společný život..Bylo to smutné, milé,opravdové a nakonec se šťastným koncem.Takže jsem byla moc ráda,že jsem si to přečetla.
Nejprve jsem pojala podezření, že kniha bude o koních tak moc, že mě brzy přestane bavit. Ale nakonec jsem si její čtení užila. Čekala jsem, jak se bude vyvíjet osud hlavní hrdinky, která si byla jistá svými činy. Jsem ráda, že nebyl úplně happyend:-D To by knihu degradovalo...
Měla jsem hodně velké obavy z celé knihy, už jen proto, že nemám v lásce knihy o koních ale také z první kapitoly, která mi dala dost zabrat. Jenže tato autorka je pro mě ta z mála nejlepších, dokáže psát o věcech tak skutečných, jako by jste vy samy byli součástí. Kniha se mi moc líbila, užívala jsme si ji a ten krásný konec vás přesvědčí o tom, že i šťastné konce se dějí.
JoJo umí psát moc hezky a moc čtivě. A dokáže to i s tématem, které mi není moc blízko a o kterém nic moc nevím. Krasojezdkyně se četla sama, moc mi ale nesedla hlavní hrdinka Sarah, její dějová linka mě moc neohromila, mnohem radši jsem byla, když se na scénu dostala Natasha s Macem.
Sice už nějakou tu chvilku nejsem čtrnáctiletá holka, ale uvažování Sarah mi přišlo úplně mimo veškerou logiku a vlastně mi tak 90% času hrozně lezla na nervy.
Jinak to bylo ale fajn. 4*
Zpočátku mne odrazoval počet stran, ale nakonec jsem se začetla a knihu jsem zvládla. Myslela jsem si, že je to o hodně o koních a docela jsem se obávala, protože to není moje nejoblíbenější zvíře.
Docela složité vztahy Sarah, Maca a Natashy a občas jsem si říkala, proč to všichni tak hrotí a dělají složitější, než to je...
Miluju Londýn a celou Francii, takže jsem si představovala okolí, kde Sarah jezdila, takže se mi to líbilo.
Ale místy mi to docela připomínala knihu Jeden plus jedna (jak jeli autem) a to mi připadalo celkem o ničem... zvláště, když se Mac a Natashy hádali pořád dokola o tom samém...
Nejhezčí byl konec, kdy mi i slza ukápla (a to se mi stalo jen jednou-u knihy Psí poslání). Konec se mi asi líbil nejvíce.
Začala jsem číst a najednou byl konec. To je s každou knížkou od Jojo. Myslím, že má knihy, které se mi líbili o fous víc, ale i tak stojí za to se k ní vrátit....14ti letá dívka, které život do vínku moc veselého nedal..... jak těžké je najít cestu k tak křehkému srdci v tak silné ulitě.....jak moc silná dokáže být touha splnit si sen a nejen ten svůj, co vše dokáže "dítě" když chce....myslím, že vše je možné.... :)
Tak tohle prostě ano. Trochu jsem se bála jaká kniha bude, protože co si budeme vykládat, ne všechny její knihy jsou vynikající. Tady se ale autorka opět vrátila do své skvělé formy. Rozjezd byl trochu pomalejší, ale prostředek už probíhal v klusu a závěrečný finiš byl v trysku.
P.s. : Co mi to ta autorka dělá ? To musím po každé její dočtené knize v noci chodit spát uřvaná....?? ;-)
Zpočátku jsem se nemohla začíst, ale postupně mě kniha zcela vtáhla do děje. Jojo Moyes je prostě záruka kvalitního čtení. Krásný příběh, pěkně zpracovaný.
Díky 14ti leté hlavní hrdince je knížka blíž k dívčím románům v nichž je příběh založen na přátelství dívky s koněm . Přesto je příběh díky skvělé autorce dobře napsaný Knížka je velmi čtivá a dojemná. Našlo se, ale i několik míst, které mě tak úplně nebavily. Francouzské dialogy , které se objevují v některých částech knihy jsem si nedokázala přeložit, tak jsem trošku tápala a nějak jsem si to domýšlela, naštěstí jsou jenom na začátku a na konci knížky. Asi to mělo přidat na atraktivnosti , ale mě to spíše rušilo. Knížka je pěkná , ale je znát , že je pro mladší čtenáře a určitě nepatří k tomu nejlepšímu, co autorka napsala.
Štítky knihy
koně láska pěstounská péče rozvod romantika právníci náhradní rodinná péče thrillery pro ženy prarodiče a vnoučataAutorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2018 | Sama sebou |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
Ze začátku mě to vůbec nebavilo. A potom jsem to nemohla odložit. Knihu jsem skoro celou smáčela slzami. Možná proto, že něco podobného prožívám ve vztahu, možná proto, že mi bylo tak líto Sarah...