Krasovo-puklinové vody

04.07.2024

Výjimečná monografie pojednávající o hydrologii krasových území je sestavená na podkladě disertační práce Eugena Kullmana.
Obecné poznatky zde autor aplikuje na krasové oblasti slovenské části Západních Karpat – zajímavý je především jeho dlouholetý výzkum a měření hydrologické bilance pěti hydrologicky izolovaných krasových území na Slovensku, díky kterému zjistil všeobecné principy (podzemní odtok z těchto krasových struktur výrazně převažuje nad odtokem povrchovým, rychlost odtoku závisí na nadmořské výšce, na celkovou bilanci má velký podíl evapotranspirace v souvislosti se zalesněním atd.).
Historicky se vedly spory o tom, jestli pohyb podzemní vody v krasových oblastech probíhá na způsob podzemních toků (podobných tokům povrchovým), nebo jestli existuje v karbonátových horninách souvislá zvodeň se souvislou hladinou podzemních vod. Autor zde shrnuje nové poznatky a předkládá teorii podzemních vodních toků. Podle ní se podzemní krasové vody šíří přednostně otevřenými zlomy a krasovými kanály, které složitě souvisí se zvodní krasovo-puklinových vod – což ale nevylučuje existenci i samostatných podzemních toků, kde vznik zvodně není možný díky hydrogeologickým vlivům. Zajímavý je tu i popis principu vyprazdňování podzemních krasovo-puklinových vod, který je zde rozdělen do jednotlivých fází.
V knížce je nakousnuta spousta zajímavých témat (např. vliv pohybu podzemní vody, nebo vzdušné vlhkosti na rychlost koroze vápenců), která bohužel nejsou dále rozvedena. Vzhledem k tomu, že podkladem byla autorova disertační práce, obsahuje kniha ohromné množství dat, tabulek a grafů, které jsou pro mě, jako pro naprostého dírolezce amatéra, bohužel těžko srozumitelné…
Každopádně by mě docela zajímalo, jak se od tehdejší doby změnil pohled na krasovou hydrogeologii.