Krátký návod, jak udělat psa šťastným
Cesar Millan
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/281327/bmid_kratky-navod-jak-udelat-psa-stastny-hhC-281327.jpg
4
72
72
Kniha Krátký návod, jak udělat psa šťastným je jak inspirativní, tak praktická. Průvodce čerpá z tisíců výcvikových setkání po celém světě, které jsou představené do 98 základních lekcí. Společně pomohou každému majiteli používat klíčová hlediska Cesarovy proslavené filozofie, aby vytvořil svému psu co nejvíce naplněný život. Cesa bádá v životně důležitých tématech, která vedou kromě základní poslušnosti k pochopení srdce a mysli našich milovaných mazlíčků. Prozkoumává: základy psychologie psů, instinktivní chování, vytvoření vyrovnanosti a hranic, řešení běžných problémů s chováním, výběr správného psa pro vaši rodinu, pomoc psovi přizpůsobit se změnám v životě.... celý text
Literatura naučná Příroda, zvířata
Vydáno: 2013 , Timy PartnersOriginální název:
Cesar's Way, 2013
více info...
Přidat komentář
TV Seriál je mnohem lepší. Tady jde pouze o obecné a ne moc přínosné a využitelné rady. Chvílemi kniha balancuje na pomezí filozofických a ezoterických úvah.
Myslím že je mnoho lepších knih o výchově a výcviku psa pro pejskaře, kniha mi nic nového nepřinesla. Je to jen tištěný doplněk televizního pořadu. Ale třeba někomu jinému se může líbit.
Určitě dobrá pomůcka pro začínající pejskaře. I když ne úplně všechno bych u svého psa použila.
Podobně jako u autora Hygge, i Cesara Milana jsem měla to štěstí vidět naživo a to vzbudilo můj zájem o jeho knihu. Cesar je velký sympaťák a líbí se mi jeho optimismus s jakým přistupuje k vedení psů a případnému napravování nežádoucího chování.
Krátký návod je dlouhý tak akorát, kapitoly jsou velmi pěkně strukturované a nejdůležitější pravidla psího světa několikrát opakována, aby si je čtenář opravdu vštípil do paměti. Žádný dotyk, žádný oční kontakt, pohyb, disciplína, náklonnost jsou termíny, které se mi dostaly pod kůži a pomohly mi vidět co pes skutečně potřebuje (a ne to, co si my lidé myslíme, že je pro psy nejlepší). Když potkávám ve svém okolí pejsky a pejskaře, sleduju se zájmem jejich chování a v duchu srovnávám s doporučeními z Cesarovy knihy. Vidím svět zase o něco víc psíma očima.
Jelikož máme doma dva Australské honáky, kteří potřebují pevnou ruku, ocenila jsem jiný pohled na výcvik psů. Důležité je si uvědomit, že psychika a rozpoložení páníčka se vždy zrcadlí v jeho mazlíčkovi. A pokud zaměstnáte hlavu, máte hlavně u honáků vyhráno.
Kniha je zajímavá a jsou v ní dobré rady. Také jsem koukala na seriál a kdo má problém se svým psem, tak určitě by s tím něco měl dělat a přečíst si knihu je to nejmenší, ale řídit se radami je důležité. A mnoho psů co potkávám, tak jsou nevychovaní a rozmazlení, takže pejskaři nenechte své psy, aby vás vedly, ale vy musíte vést je.
Kniha se mi moc nelíbila, nevím jestli to je stylem, jakým je napsaná nebo osobou autora, ale určitě se neztotožním s tím, co se v ní píše. Pro pejskaře jsou lepší knížky.
Ke knize jsem se dostala náhodou v knihovně a rozhodla jsem se jí přečíst. A po přečtení musím říc, že jsme našeho psa vychovali dobře, pár chyb má (upřímě kdo né že), ale myslím, že by přes Cesara prošel :). Co se mi na knize líbilo byly reálné příběhy a to , že kniha nabádá lidi, aby si uvědomili, že pes (potažmo žádné zvíře) není ani nikdy nebude člověk a podle toho se k němu chovali, že pes potřebuje být součástí smečky a ne někde uvázanej na řetězu a že potřebuje právě tu jistotu smečky a silného vůdce. A to že jeho pán bude silný vůdce nikdy nedosáhne bitím či jinými tělesnými tresty:(.
To že Cesar Millan rozumí psúm je stejně jasné jako jeho přehnaně vybělené zuby. Se svým psem nemám problém, knihu jsem koupil převážně pro svého bratra, který se stará o velmi energického mopse. Zda bude mít kniha nějaký přínos teprve uvidím, mám ale určité pochybnosti. Přeci jenom je to kniha o výchově psa a považovat mopse za psa je stejné, jako považovat velorex za automobil.
Během čtení jsem si vzpomněl, že existuje i jeden díl z C. Millanova pořadu o psech, který věnoval právě výchově štěňat. Stál by za vyhledání, neboť vhodně doplňuje knihu, která leckdy čerpá z tohoto období, např. hledání Juniora, výchova štěňat různých ras, potencovaní, či naopak potlačování některých jejich vlastností.
Ke knize samotné musím dodat, že je velmi "Millanovská", tj. hodně "ts!" a disciplíny, aby se zformoval poddajný, submisivní pes, který necupuje oblečení a neštve sousedy štěkáním, pokud má zůstat sám doma. Je ovšem na diskusi, kolik "ts!" je pro psa vhodné, aby se naopak nepotlačil jeho charakter a nešlo o obdobu terapie z Mechanického pomeranče. Taktéž souhlasím s komentářem níže, autor skutečně dokáže v různých obměnách probírat stále stejné principy, jen pokaždé trochu jinak. Možná lehce překvapí velmi osobní závěr, jenž nemá se psy příliš společného a čerpá naopak z komplikované kapitoly autorova osobního života.
Jako doplněk ke "kynologické" literatuře, rozhodně volba, které nebudete litovat, avšak vzato kolem a kolem, nepřináší kniha žádný zásadní nový pohled, "jen" organicky doplňuje pořad Znalec psí duše.
Obdivujem ako sa da pisat dokola o tom istom na cca 200 stranach. Ako niektore zasady z tej knihy praktizujem a platia, ale cakala som od tej knihy viac praktickych rad.
Krátký návod, jak udělat psa šťastným
Toto jsou jen některé z rad a ponaučení :
Pravidlo Žádný dotyk, žádná slova, žádný oční kontakt můžete používat ve spoustě situací.
Psi žijí pro tuto chvíli. Nezabývají se chybami minulosti, ani se neobávají budoucnosti.
Pes je nejčistší forma energie, se kterou se můžete setkat, bezvýhradná láska. Nezáleží na tom, jestli si myslíte, že jste oškliví, nebo že vás lidé nemají rádi, nebo jste přisli o práci. Víte, ten pes vás bude milovat.
Být vůdcem smečky nelze jen v tomto okamžiku. Vůdce se musí vyvíjet, učit a vycházet vstřic životním změnám. Vůdce se nesmí bát nebo se stydět opřít o svou smečku a dovolit jejím členům pomoci mu udržet si vyrovnanost. A je jedno, jak obtížné jsou překážky, nesmí se jimi nechat zastavit.
Pohyb, disciplína a náklonnost.
Knihu jsem přečetl, protože jsem viděl Cesara v televizi. Myslím si, že je lepším vůdcem smečky a psychologem psů než spisovatelem. Přesto kniha stojí za přečtení.