Kratochvilná vyprávění
Grígórios Abulfaradž Barhebraeus
Autorem knihy je biskup jakobitské křesťanské církve, žijící postupně v Malé Asii, Sýrii, Mezopotámii a Persii mezi lety 1226-1286. Tento syrský polyhistor, shrnující ve svém díle učenost muslimskou, křesťanskou i pohanskou, pěstující filosofii (vycházel z Aristotela), medicínu, historii i gramatiku, vybral do svých "Kratochvilných vyprávění" krátké, téměř heslovité historky, jež považoval za zábavné i poučné a jež nalezl v knihách arabských, syrských či řeckých. K českému překladu jsou připojeny i Barhebraeovy básně.... celý text
Literatura světová Filozofie Příběhy
Vydáno: 1967 , OdeonOriginální název:
Ktává d-túnáje mgachkáné, 1897
více info...
Přidat komentář
Kniha obsahuje užitečná slova řeckých filosofů, perských, indických, židovských mudrců, křesťanských poustevníků, užitečné výroky muslimských králů a jejich mudrců, učitelů a spisovatelů, arabských asketů a starců, vyprávění o lékařích, zvířatech, o těch, jimž se splnily sny a věštby, o lidech štědrých, o lakomcích, o lidech, kteří provozovali řemesla nepříliš vážená, o hercích a komediantech, o prosťáčcích a lidech hloupých, o bláznech, o zlodějích a loupežnících, o dobrodružstvích a podivuhodných událostech, o fyziognomických znacích vylíčených mudrci a niekoľko básní.
31/ Jiný moudrý muž řekl: „ Na člověku není nic podivnějšího, než že se rmoutí, když mizí jeho majetek, ale nermoutí se, když mizejí jeho dny.“
42/ Sokrata se také tázali, kdy má člověk jíst. A on odpověděl: „Kdo něco má, ať jí, když má hlad, a kdo nemá, až jí, když může.“
53/ Jiný moudrý muž si vzal drobnou ženu, a když se ho ptali na důvod, odpověděl: „Vybral jsem si mezi mnoha zly do nejmenší.“
71/ [Bazardžamhíra] rovněž řekl: „Jak krásná by byla trpělivost, kdyby život nebyl tak krátký.“
91/ Bazardžamhíra, když ho král dal uvěznit, se ptali přátelé: „Čím se nyní utěšíš? A on odpověděl: „Čtyři výroky. Za prvé si říkám. Vše se děje podle údělu a osudu, a před hněvem nelze uniknout. Za druhé si říkám: I kdybych nebyl trpělivý, co bych mohl dělat. Za třetí: Mohl bych upadnou do ještě většího neštěstí, než je tohle. Za čtvrté si říkám: Snad je již blízko hodina oddechu, a já to nevím.“
94/ Šápár řekl: „Je pět ozdob města: vítězný král, spravedlivý soudce, rušné tržiště, obratný lékař a proudící řeka.“
117/ Jiný [mudrc] řekl: „Je šest věcí, které nemají trvání: stín mraku, přátelství bláznů, láska žen, bohatství štědrých, král násilník, lživá chvála.“
138/ Jiný řekl svému synovi: „Rozděl si čas na tři díly: Čas pro modlitbu, čas pro zaměstnání a čas pro odpočinek těla a světské požitky, protože když si neodpočineš, nebudeš moci naplnit ty dva zbývající díly.“
166/ Jiný [mudrc] řekl: Často jsem litoval toho, co jsem řekl, ale ne tak často toho, že jsem mlčel.“
219/ Jiný z mudrců řekl: „Jsou čtyři bytosti, kterým se člověk nemusí stydět posloužit: král, dítě, host a dobytče.“
254/ Jiný [učitel] říkaval: „Je toho málo, co vím, ale vím to spolehlivě.“
318/ Jednoho askety, který bydlel na hřbitově, se zeptali: „Proč bydlíš tady?“ A on odpověděl: „Chci oddělit kosti králů od kostí otroků, ale nedají se rozlišit: všecky jsou stejné.“
341/ Jiný lékař, když chtěl dokázal obtížnost umění lékařského, říkaval: „Život je krátký, umění dlouhé, čas stísněný, pokus nebezpečný, cíl obtížný.“
345/ Jiný lékař říkaval: „Střídmost je přítelkyně přírody a ochraňuje a udržuje zdraví. Ať jsou tedy vaše nápoje, vaše jídla, vaše pohyby i vaše souložení střídmé.“
369/ Liška se vysmívala lvici, že rodí jen jedno mládě ročně. Řekla jí lvice: „Opravdu rodím jen jedno, ale je to lev.“
460/ Lakomci řekl filosof: „Ty si myslíš, že jsi lakomý a šetrný, ale zatím jsi nejštědrejší ze všech lidí. Neboť zakrátko rozdáš bohatství dědicům, a to jak těm, kteří byli milí, tak těm, kteří milí nebyli.“
566/ Jinému hlupákovi řekli: „Ukradli ti osla.“ A on odpověděl: „Ještě štěstí, že jsem na něm neseděl.“