Kresby z Ještědí
Karolina Světlá (p)
Pět povídek ("Přišla do rozumu", Teta Vavřincová, Hubička, Nebožka Barbora, Námluvy), které autorka napsala na vrcholu svých tvůrčích sil v letech sedmdesátých, aby v příbězích prostých venkovských lidí zachytila úsměvné i trpké rysy obyčejného života.
Přidat komentář
Kniha obsahuje neobyčejně silné příběhy - o úctě partnerů, podstatě lásky, lidské slabosti - a o ženách a jejich vnitřním světě. V Námluvách použila Světlá vnitřní monolog 16 let před Dujardinem. Světlá inspirativní a dodnes aktuální.
Povídky jsem četl s radostí stejně jako všechny díla Karolíny Světlé. Nejvíce se mi líbila Teta Vavřincová a Nebožka Barbora. Některé povídky mají šťastný konec a některé smutný.
Velmi hezké a čtivé povídky ze života prostých lidí.Na to kolik je to let (v roce 1880) mají co ukázat i nám v současnosti.
Část díla
Hubička
1871
Námluvy
1872
Nebožka Barbora
1873
Přišla do rozumu
1878
Teta Vavřincová
1878
Autorovy další knížky
1981 | Vesnický román |
1988 | Frantina |
1976 | Nemodlenec |
1998 | Námluvy |
1979 | Černý Petříček |
Skoro váhám, jestli tomu nedat plné hodnocení. Tvorba Světlé mě oslovila už dřív, ale její povídky mi přece jen sedly ještě krapet víc. Tohle bylo zkrátka super. Ty ženské tvůrčí duše 19. století holt mají něco do sebe.