Křesťan v horkém křesle

„Horké křeslo“ – to je dobrý marketingový tah. Jenže kniha by se měla spíš jmenovat „Křesťan v pohodlném křesílku“, protože otázky, kterými je v křesle údajně grillován, jsou kladeny pouze za účelem shrnutí dogmat konzervativní části křesťanstva. Není to ani skutečný dialog, ani snaha odpovědět na nepohodlné otázky odpůrců (ateistů) nebo i prostých zvědavců. A tak si člověk přečte spoustu tmářských názorů, které by možná obstály ještě v 19. století, ale určitě ne dneska, a navíc – třešňička na dortu – kniha končí otázkou „Jak se stát křesťanem?“. Na lep skočil i Luxor, největší knihkupectví u nás, a knihu hrdě vystavoval na privilegovaném místě, jako by šlo o titul hodný pozornosti, a přitom je to jen stará dobrá propaganda.