Krev elfů
Andrzej Sapkowski
Cintra je v troskách a stala se nilfgaardským protektorátem. Válka hrozí, že zasáhne i všechny okolní země, jež se stanou vazalskými provinciemi pod nadvládou nilfgaardkého císaře Emhyra. Jediný, kdo může válečné štěstí vychýlit na jednu či na druhou stranu, je zmizelá princezna Cirilla, vnučka cintránské královny Calanthé. A tak ji hledají snad všichni - jedni. aby s ní uzavřeli dynastický sňatek, druzí, aby něco takového znemožnili. Je na Geraltovi, aby s pomocí svých přátel splnil slib, že malou princezničku ochrání. Úkol je to těžký, vždyť válečnou mašinerii nějaké bajky o Osudu a Dítěti-překvapení nijak zvlášť nezajímají...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2011 , LeonardoOriginální název:
Krew elfów, 1994
více info...
Přidat komentář
Co napsat?
Prostě pana Sapkowského absolutně ŽERU!! :)
Geniální svět plný geniálně promyšlených lidí, i přes množství postav jsem se ani jednou neztratila. Perfektní.
Slušné, postava Ciri je super, ale pokud se to vezme celkově, tak ta knížka de facto nemá děj. Sapokowskemu se rozhodně nepodařilo oprostit od povídkových kapitol, bohužel není kniha dobře provázaná, je v ní příliš mnoho postav, které jsou špatně popsané, a občas vůbec nebudete chápat, kdo s kým se vlastně baví.
Pozvolný prolog do ságy, ve kterém se toho moc nestane, ale přesto se čte prakticky sám. Oproti povídkám tomu trochu chybí náboj a ucelený děj se začátkem a koncem. Je to opravdu pouze výsek ze ságy, která začala poslední povídkou druhé knihy a předpokládám, že epicky pokračuje v dalších románech.
Povídkový styl prvních dvou knih mi zatím ale sedl k Zaklínači lépe.
Divím se, že mi Zaklínačova sága tak dlouho unikala... tak dlouho jsem zůstala ochuzena o osudy Geralta z Rivie, Ciri, Yennefer, Triss a dalších... Kniha, která pohltí, jejíž stránky vás doslova vcucnou do děje, díky níž minete svoji zastávku a procitnete až na konečné, když vás začne opanovat samota náhle vylidněného vagónu metra, kniha, kterou nechcete odložit kvůli něčemu tak bezvýznamnému, jako je spánek, a prostě čtete, dokud vám víčka sama neklesnou pod tíhou totálního psychického vyčerpání, sága, která by neměla uniknout zájmu žádného milovníka fantasy. Doslova jsem se nemohla nabažit podrobných detailů ze života zaklínačů, mágů a dalších fantaskních stvoření, způsobů, jakými žijí, hovoří, strojí... bojují. A to první kniha ze ságy ani nemusí zbytečně sršet akcí, krví a násilnostmi, stačilo pár lehce vyhrocených scén... tohle je dle mého názoru dílo, které přečtete jedním dechem. Deset hvězdiček z pěti.
Skvělý příběh, ač trochu rozvětvený, což mi osobně nevadí, skoky v čase spíš jen nutí používat hlavu. Styl psaní mnohem lepší než v povídkách, ač někdy ještě zabrousí k rádoby vtipným momentům.
O neco pomalejsi tempo, nez tomu bylo u prvnich dvou povidkovych sbirek, ale stale uzasne ctive fantasy. Zaroven je nutne to brat spis jako start sagy, nez samostatnou knihu. Jako prolog to ale funguje vyborne, obvykle si po precteni knihy davam delsi pauzu, nez se vrhnu na dalsi, ale jakmile skoncila Krev elfu, okamzite jsem zacal cist dalsi dil, Cas opovrzeni, coz jasne dokazuje jak moc je to chytlave cteni. Uzasny svet a charaktery. Tesim se, co bude dal. 8/10
Díky pozvolnějšímu tempu vyprávění a postupnému uvádění postav na scénu působí Krev elfů spíše jako prolog k celé sáze než jako samostatná první část. Nicméně náznaky budované napětí dává tušit, že se schyluje k něčemu velkému. Sapkowski to prostě se čtenářem umí. Sice ne tak zábavné a nápadité jako povídky, ale i tak se těším na další díl.
Miluji celou ságu i povídky. Ráda se ke knihám vracím, když nemám chuť na nic konkrétního.
Po výborných poviedkach Geralt konečne zavítal aj na stránky románu, a to rovno pentalógie. Prvá časť má tempo ešte celkom voľné a len sa v nej zoznamujeme s protagonistami rozsiahleho príbehu plného politických pletích, v ktorých je Geralt len bezvýznamným pešiakom. I napriek tomu, že do záveru knihy sa zápletka ešte ani nestihne poriadne začať sa kniha číta jedným dychom. Sapkowski opäť potvrdzuje, že je majstrom dialógov a nie je mu cudzí ani humor, ktorým si vie často vystreliť z klišé fantasy žánru. 9+/10
Zopakovala jsem si knížku po téměř 20 letech....líbila se mi tehdy a líbí se mi i teď. Impulsem byla hra, kterou se doma baví syn. Geralt zůstává pořád úžasná ikona. Je to krásná pohádka ke které se dá vrátit i po letech.
Palec nahoru! Správně temné, násilné, ale zároveň i velmi vtipné!! Nevěřil jsem, že by se to polákům mohlo povést.
Po druhém čtení s odstupem jedenácti let, musím... (promiňte mi stejný začátek u všech dílů celé ságy)
... opět smeknout. Je znát ten veliký rozdíl vnímání v šestnácti a teď, když je člověk dospělý a má ledacos za sebou, a to jak v oblasti života jako takového, tak i literárně.
Nezbývá než říct, že je to parádní rozjezd. Hrubou linii si samozřejmě vybavuju, ale spoustu větších či menších detailů objevuju znovu jako tenkrát, když jsem byla ještě dítě.
Zbožňuju Ciri. Miluju její černobílé vnímání světa, protože ona na něj v tomhle věku má nárok. Miluju, jak zkouší být afektovaná; jak se snaží být dámou a zaklínačem zároveň. Miluju její otázky.
Klubíčko s milionem začátků příběhů se rozplétá...
Drobná vsuvka v podobě vysvětlení podstaty světa Yarpenem Zigrinem a nádherné zvolání Geralta v Shaerrawedd:
... "Poněváč sa množíte jako králiky," zakřípal zuby trpaslík. "Ludé by akorát trkali, s kým sa dá a kde sa dá, imrvére dokola. A ludským robám stačí posadit sa na chlapské gatě a hnedka jim naroste břucho... Cos tak zčervenala, hotový vlčí mák? Chtělas temu rozumět, jo nebo né? Taková je čistá pravda a históryja světa, kterému vládne ten, kdo šikovněji rozbije druhému lebku a rychleji zbúchne robu. A vám, luďom, je těžko konkurovat - v zabíjání aj v jebání."...
... "Už víš, proč zde Scoia´tael byli a na co se chtěli podívat? Rozumíš, že je třeba vyvarovat se toho, aby se elfská a trpaslická mládež opět nechala zmasakrovat? Chápeš, že já ani ty se nesmíme zúčastnit toho vraždění? Tyto růže kvetou po celý rok. Dávno měly zplanět, a přesto jsou krásnější než šlechtěné růže ze zahrad. Různí elfové. Ti zapálení, hloupí, pro které je symbolem omšelý kámen. I ti rozumní, pro něž jsou symbolem nesmrtelné, věčně se rodící květy, elfové, kteří pochopili, že bude-li keř vytržen a země vypálena, růže z Shaerrawedd již nikdy nerozkvetou. Rozumíš tomu?"
Přikývla.
"Chápeš teď, co je neutralita, kterou tak odsuzuješ? Být neutrální neznamená být lhostejný a bezcitný. Není třeba zabíjet v sobě city. Stačí v sobě zabít nenávist. Víš?"...
Krásně napsaná kniha. Přečtená jedním dechem. Nejsem velký fanoušek fantasy, ale už čtu druhý díl. Doporučuji.
Tak TOHLE je senzační kniha. Do děje jsem se "zažrala" během prvních stránek a nemohla jsem přestat. Postavy byly naprosto okouzlující. Nejvíc jsem se asi zamilovala do Geralta, Ciri a Shani, po které jsem pojmenovala i psa.:) Každá postava jako by měla svůj vlastní svět a ten byl zcela bezchybně zachycen v autorových řádcích. Je to vůbec má první přečtená polská kniha a musím říct, že patří mezi nejlepší díla, které jsem četla.
Úžasné! Jsem ze Zaklínače nadšená. Super postavy, moc se mi tenhle svět líbil, hned bych tam žila. Jakožto čarodějka, například.
Sapkowského se jednou ptali proč napsal Zaklínače a on odpověděl, protože do té doby neexistovalo žádné pořádné polské fantasy. A že se mu to povedlo! První tři povídkové knihy (dvě v novějším vydání) slouží jako solidní základ, ze kterých román vychází a na kterém staví. Kniha je to přímo strhující, styl psaní nedovoluje vydechnout, nemá to hluchá místa. A nejlepší na tom je, že ač je to fantasy, je to setsakramentsky aktuální a překlopitelné do dnešní doby, kdy Sapkowski řeší mezirasovou nenávist, pogromy, genocidu, ničení životního prostředí a likvidaci ohrožených druhů, geopolitické machinace, provokace na hranicích pod falešnou vlajkou, mocenské boje, konspirace a přitom kniha nepostrádá vtip, ale umí i dojmout. A vůbec to není pro děti, je to originální, krvavá, špinavá, sprostá, drsná fantasy s přirozeně a živě plynoucím dějem, skvělým jazykem a se Slovanskými reáliemi, tudíž nám velice blízká. Také se autorovi povedlo geniálně podchytit charaktery a chování jednotlivých ras, takže jednají zcela uvěřitelně, takoví trpaslíci jsou třeba naprosto k sežrání. V Sapkowského rukou není magie a čarodějnictví povrchová záležitost jak v běžných fantasy, kde nás autor staví před hotovou věc. Ukáže nám jak tvrdá je to dřina, která je jen pro vyvolené a při čerpání moci i kouzlení může adept velmi jednoduše umřít nebo skončit zmrzačený. Stejně tak výuka Zaklínačů, zkrátka tento svět, jeho mechanismy a fungování jsou propracovány do všech nechutných detailů. A moc se neliší od našeho, vychází mi z toho jednoduchá rovnice, že lidé jsou pořád a všude stejní. Moc se mi líbí i úvodní citáty z různých děl tohoto světa. Považuji tuto ságu za jednu z nejlepších fantasy co kdy byly napsány, které však má silný přesah, klidně to mohlo být napsáno pro dnešní dobu se stejným poselstvím. Už jsem se hltavě vrhl na další díl.
Velice čtivé. Kdyby byl Zaklínač film, řekla bych, že jsem shlédla prvních 10min :-) Ve zkratce - první díl považuji za úctyhodný rozjezd pořádného dobrodružství... a těším se na něj.
Štítky knihy
magie polská literatura čarodějové zaklínači zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Knihám o Zaklínači dávám automaticky nejvyšší hodnocení. Ale už jsem došel na to, co mi na těch knihách trošku vadí. A to jsou příšerné ilustrace. Nevím, jestli je to dílo nějakého fandy, který je uhlem načmáral zadarmo, nebo jde o profíka, ale působí na mě amatérským dojmem. Za to ovšem Andrzej nemůže.