Krev elfů
Andrzej Sapkowski
Na stránkách strhujícího fantasy románu, v němž se odehrává boj o osud světa, Zaklínač III. Krev elfů, který napsal Andrzej Sapkowski, se poprvé setkáváme s oblíbenými hrdiny ze Sapkowského povídek. Cintra je v troskách a stala se nilfgaardským protektorátem. Válka hrozí, že zasáhne i všechy okolní země, jež se stanou vazalskými provinciemi pod nadvládou nilfgaardského císaře Emhyra. Jediný, kdo může válečné štěstí vychýlit na jednu či na druhou stranu, je zmizelá princezna Cirilla, vnučka cintránské královny Calanthé. A tak ji hledají snad všichni jedni aby s ní uzavřeli dynastický sňatek, druzí aby něco takového znemožnili. Je na Geraltovi, aby s pomocí svých přátel splnil slib, že malou princezničku ochrání. Úkol je to těžký, vždyť válečnou mašinerii nějaké bajky o Osudu a Dítěti-překvapení nijak zvlášť nezajímají (první román o Geraltovi a Ciri III.).... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2022 , LeonardoOriginální název:
Krew elfów, 1994
více info...
Přidat komentář
Skvělé! Dál sledujeme životní cestu Geralta, ale v této knize se dozvíme víc o bitvě u Soddenu a Yennefer, ale hlavně o Ciri. Odkrývá se pozadí bitvy a Triss Ranuncul , která přišla na pomoc svému dávnému příteli. Ciri v Kaer Morhen pokračuje ve svém výcviku, ale musí se také naučit ovládat svou sílu. Tris je nakonec je odvolána a na pomoc Ciri se vydá samotná Yennefer. Vydají se spolu k Neneke, kde začne její nový život…
Nutno říct, že tohle je zatím asi nejlepší díl. Kniha je velmi čtivá, chvílemi jsem se dobře zasmála a chvíli byla dojatá. Konečně jsme se více dozvěděli o Ciri, na kterou jsem se předchozí díly těšila. A Yennefer se konečně alespoň trochu otevřela. Ciri a Yennefer jsou skvělá dvojka a jsem ráda, že jim byla věnována celá kapitola.
Postavy dostávají úplně jiný pojem. Povídky vystřídá děj, který píše příběh. Čtenář se seznámí se zaklínači, Ciri, Triss. Odkrývá se minulost lvíčete. Sem tam mne občas 'hnula žlučí' Ranuncul, ale vsadím boty, že holka ještě předvede divadlo. Příběh je místy smutný, napjatý, vtipný. Autor píše čtivě.
Postavy, které se v knize objevují, většinou známe z předešlých povídek. Kdo ale dostal tentokrát více prostoru, byla princezna Cirilla z Cintry a čarodějka Triss Ranuncul. S Triss, kterou jsem znala pouze z her na PC a PS4, jsem zažila nepříliš pozitivní prozření. Znala jsem ji jako takovou milou, rozvernou, zrzavou sympaťandu, kdežto v knihách se neustále po Geraltovi plazí, je vlezlá a žárlivá, občas sobecká (co si budeme povídat, to je ovšem mnohdy i Yennefer) a místo zrzavých kadeří má kaštanovou barvu vlasů. Určitě nejsem jediná, kdo Triss vnímá takto rozporuplně. Co se týče, Ciri, z rozmazleného fracka se pomalu stává bojovnice, jejíž cesta je teprve na samém počátku.
Autorův styl psaní se nikdy neomrzí, text poutá od první strany, vykreslení prostředí a postav je barvité, čtenář zas o něco více proniká do zaklínačského universa, seznamuje se s fungováním světa a prohlubuje si znalosti o jeho historii. Každá kapitola začínala úryvky ze starých spisů. Prostor dostal také Dijkstra s jeho špionskou sítí. Přiznám se, že politické pletichy králů a čarodějů, mě příliš neoslovily, plynulost děje se zpomalila a znovu se zrychlila až úplně ke konci. Chápu ale, že dvorské intriky jsou pro děj důležité.
První román ze světa Zaklínače je svou formou velice specifický, jelikož skáče z místa na místo a během jedné kapitoly je schopen vystřídat hned několik postav a nabídnout tak čtenáři širší pohled na celou politickou situaci Kontinentu. Nejzajímavější příběh má určitě Marigold, který nám představí svět špionů, tajemného Rience a inteligentního Dijkstru. Výcvik Ciri na zaklínačském hradišti je taktéž zpracován velmi dobře a je škoda, že těch několik měsíců, během kterých se kniha odehrává, tvůrci seriálu zpracovali pouze jako týdny. Škoda, že to dopadlo jak dopadlo, kniha by si zasloužila lepší jednání.
Tak dvě třetiny knihy se četly jedna báseň. Kniha se držela jedné linie a byla pro čtenáře velice srozumitelná. Bohužel se na poslední třetinu odvracíme od vyprávění o Geraltovi a přesouváme se k jednání králů a čarodějů o tom, co by se mělo dít dále se Ciri, od této chvíle je pro mě těžké se do děje dostat. Vrátí mě zpět až posledních pár stránek o Ciri a Yennefer.
Jestli knihy o zaklínači budou pokračovat v této poměrně průměrné kvalitě, pak vím, že po nich znovu již nesáhnu.
Rozumiem obvineniam z plytkosti a z ne-epickosti, avšak mne osobne sa čoraz viac páči ako to "rozverne" a s úškrnom priznáva svoje pulpové korene, ako sa to neberie príliš vážne a ako sa to pomaly, po drobných epizódkach hýbe dopredu. Žiadne hrdinské bitky, žiadne grandiózne scenérie, žiadna osudovosť, ale dialógy, v ktorých sa vyjavujú politické a vzťahové inklinácie, ako aj budujú konšpirácie a tajomstvá. Celé je to postavené na dialógových zhusteniach deja, čím tá kniha pripomína divadelnú hru, a to mám rád. A zároveň sa Sapkowski čoraz viac zlepšuje v opisoch určitej atmosféry či rozrušených psychických stavov. Nehovorím, že je v tom majster, ale medzi slepými je aspoň jednooký. Stále platí, že Sapkowského pohľad na svet mi je cudzí a tak trochu cudzí je mi už dnes aj žáner fantasy. Ale nevadí. Predpokladám, že ďalšie časti sa už rozbehnú trochu odlišným tempom a aj preto som si túto štvrtú hviezdičku (ako poďakovanie za celú ságu) ušetril práve pre túto časť.
Tuhle sérii miluju!!! Super fantasy příběh i postavy. Možná se mi to víc líbí když je to psáno jako kniha, jako celek než rozkouskované povídky.
Poprvé jsem četla celou ságu, když mi bylo čerstvých náct. Teď se k ní po letech vracím. Stále je to dobré, dokonce i více srozumitelné.
(SPOILER) Musím se přiznat, že povídky byly zatím pro mě lepší... Tady bylo hodně politiky, mýtů, hodně naznačování bez vysvětlení, takže jsem si kolikrát připadala trochu zmatená. Ale linka ohledně Ciri super, Yen, která se začíná ukazovat víc lidsky se mi taky líbí. A kapitoly s Geraltem, tam už vůbec není o čem - ty si užívám nejvíc. A mimochodem - už chápu rozhořčení těch, co román četli a teď viděli seriál na Netflixu...
(SPOILER)
Další díl navazuje kvalitou na předchozí knížky v sérii (jednička pořád top strop!), ale tady už nás autor psychicky připravuje na to, že nejspíš Geralta si v dalších dílech tolik neužijeme, což je škoda.
Hodně mě potěšily úryvky se starobylých spisů, které hezky navnadí na kapitolu, ale když není nálada, dají se bezpochyby přeskočit.
Nevýhodou jsou strašně dlouhé kapitoly plné roztodivných jmen, která prostě znějí často stejně. Přiřadit si k osobám ještě místo, kde působí je nadliský úkol.
Mou zvědavou dušina nadchl výcvik Ciri, která se účastní nejenom toho zaklínačského, ale i čarodějnického, což nám opět odkrývá různá tajemství z těchto cechů, na které v předchozích knížkách nebyl čas.
Musím ale poukázat i na zvláštní rozložení pasáží a poněkud netradiční zakončení knížky. Předposlední část obsahuje dohady králů o budoucnosti dítěte Překvapení, kde nám jsou krásně nástíněné různé varianty, co se s Ciri zamýšlí. Pak ale jakoby se nechumelilo, skočíme k části poslední a to je poměrně zběžná rekapitulace čarodějnického výcviku, která končí odjezdem z kláštera. Upřímně - asi bych tyto dvě části buď prohodila, anebo si čarodějnický výcvik nechala až do knížky další. Každopádně konec knížky na mě působí spíš jako situace, která se vyřeší po otočení stránky a nezanechala ve mě napětí, které vím, že Sapkowského knížky dokážou jednoduše vyvolat.
Pořád je to ale bichle, co nemá daleko od pěti hvězd a jednoduše potřebujete vědět, jak to bude dál.
První díl samotné ságy o Zaklínači mě velice bavil. Povídky jsem již přečetla a hezky mě navnadily na další knihy. A musím přiznat, že zfilmovaná 1. série taky. No před shlédnutím druhé, jsem si řekla, že nejdříve přečtu knihy. Tak jsem se do toho dala a ponořila se do osudů Geralta, Yennefer, Ciri, Marigolda a do Sapkowského fantasy světa.
Já vím, že by seriál byl asi moc nudný, kdyby se měl pořádně podobat knížce, ale vždyť ta kniha za to stojí, aby byla pořádně zfilmovaná. Tolik věcí, co se tam odehraje se v novým seriálu ani nedozvíme. Ne prostě kniha je opět mnohem lepší.
Po povídkách se může zdát, že se zde zas tolik neděje. Zatím se úplně neorientuji, je zde množství postav a v místopise se také úplně nevyznám. Ale ono se to vyvine. Myslím.
(SPOILER) Po prvních dvou dílech které jsou souborem povídek je toto první román o Geraltovi. Kniha je velmi poutavá a už se nemůžu dočkat až si přečtu celou sérii.
První román, který vytváří jakési podhoubí celého příběhu, který bude následovat v následujících knihách. Oproti povídkovým knihám to bylo místy trochu rozvláčné, každopádně četlo se to opět velmi příjemně a po celou dobu jsem se bavil. Velmi dobrá byla pasáž s Yarpenem Zigrinem a také pasáže s Marigoldem a Riencem. Bavila mě také vysoká politika, která se do příběhu začala postupně vkrádat. Naopak pubertální Ciri mě místy nesedla, ale nebylo to nic, co bych nepřežil. Těším se na další díly.
Tak já se teda přiznávám... Moje cesta světem zaklínače začala první řadou seriálu... Poté jsem se pustila do třetího dílů herní série a až teprve poté se dostala ke čtení.
Knihy jsou skvělé. Samotné příběhy Geralta a Ciri se mi líbí asi o něco více než samotné povídky.
Vzala jsem to z opačného konce, ale to vůbec nevadí, protože jak se říká "to nejlepší na konec". :-)
Štítky knihy
magie polská literatura čarodějové zaklínači zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Kniha byla lepší než předchozí dvě. Už jsem v tom neměla zmatek. Krásně napsaná kniha s trochou humoru. Jsem moc zvědavá, jak bude pokračovat děj:)