Krev elfů
Andrzej Sapkowski
Vskutku, pravím vám, nyní nadchází věk meče a sekyry, věk vlčí. Nadchází čas Bílé Zimy a Bílého Světla, čas Šílenství a Nenávisti; Tedd Deireádh – Čas Konce. Svět zahyne v mrazu a neobrodí se, než východem nového slunce. Znovuzrodí se ze Starší Krve – Hen Ichaer, ze zasetého zrna. Ze zrna, které nevzejde, anobrž vyšlehne plamenem. Meč, magie a vyzvědačské intriky. První část legendární Sapkowského ságy o zaklínači Geraltovi a jeho sudbě - Ciri z Cintry. Zaklínač pečuje o plamen, který může zapálit celý svět.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:Originální název:
Krew elfów, 1994
více info...
Přidat komentář


Prvýkrát hodnotím Zaklínača nie na päť hviezd. Vysoká politika, pripojenie sa k sprievodu, ešte aj dobrodružstvá spojené s Blyskáčom, ktorý rozhodne nie je mojou obľúbenou postavou, boli lepšie, ako Ciri... Bolo jej tu veľa. Výučba čarov je zaujímavá, ale, nuž, v spojitosti s tou dospievajúcou slečnou, ktorá sa akurát zaujíma o stratu panenstva... Toľko k odôvodneniu, prečo 4/5. Ale je to nižšie hodnotenie iba oproti prvým dvom dielom, inak je to stále výborná kniha. Napr. ma dostalo, nakoľko je osud ľudí a elfov podobný osudu Európanov a Indiánov. Nebudem prezrádzať, ale nie je to príbeh nevinných elfov a surových ľudí (a v knihe to približuje člen karavány, nečlovek). A ako povedal jeden z hlavných sprievodcov karavány, prežije druh, ktorý sa rýchlejšie množí a šikovnejšie drúzga lebky, čo vidíme aj v dnešnom svete. Začal som už čítať štvrtý diel, a ten vyzerá zatiaľ na 6/5, takže rozhodne nie je moje hodnotenie tretieho dielu odrazom mojej unavenosti zo sveta Zaklínača. ;-)
A užívateľovi Eldar80 ďakujem za odkaz na mapu. Ja som o nej nevedel, a do knihy som si písal názvy riek tak, ako som ich vyčítal z príbehu. Táto mapa od Eldara je aj s riekami a inými podrobnosťami, ktorých niet na knižnej mape.


Tak toto dílo má hodně velký přesah. Nadčasové. Autor si hezky hraje s analogiemi k reálnému světu. Vtipné i vážné. Opět dobrý fantasy koktejl.


Zaklínač je Mistrovské dílo s velkým M. Musím vyzdvihnout nejen bravurní češtinu, kdy překladatel rozhodně přechodníky nešetřil a dodal tak dílu větší šarm, ale také vyšperkovanou řeč Yarpena Zigrina, která tam sedla jak "riť na šerbeľ". Samotný příběh je víc než jen příběh a myslím si, že každý si z něho nějaké to uvědomění odnese.


Čtěno jako audiokniha.
Mistrovské dílo, nemám slov. A jako bonus je výborně namluvená se super hereckými výkony a efekty. Nejlepší audiokniha ever.


"Všichni jsme děti Matky Země. Všichni jsme děti Matky Přírody. A i když si své matky nevážíme, ačkoli ji často znepokojujeme a způsobujeme jí bolest, ačkoli jí lámeme srdce, ona nás miluje. Všechny nás miluje.Pamatujme na to."
Příběh stejně filozofický jako magický, stejně násilný jako hezký, dokonalý koktejl fantazie.


Pamätám si, ako som sa okolo roku 2014 dostal prvýkrát k Zaklínačovi. Ikonické vydanie Leonarda s bielou obálkou; o poviedkach predchádzajúcim ságe som nemal poňatia. Ešte som netušil, že existuje aj nejaká hra, o krásne béčkovom poľskom seriáli nehovoriac. Po Tolkienovi a Rowlingovej to bol môj tretí vážnejší stret s fantasy a nadlho mi utkvel v pamäti.
Žiaľ, pamäť sa s nami zahráva a prvé jej bodnutie som pocítil, keď som sa díval na druhú sériu seriálu z produkcie Netflix. Skrátka a dobre, nepamätal som si detaily. Poviedky áno, tie som čítal totiž až na záver, ale zo ságy mi ostalo len to, že bola skvelá a originálna. A keďže som si konečne zadovážil Divoký hon, rozhodol som sa rozpomenúť.
Aká je teda "Krew elfów" po rokoch? Trpaslíčie múdra pohľadia po duši; prvé konflikty po Cintre a atmosféra studenej vojny s Nilfgaardom ešte nedávajú tušiť nadchádzajúce hrôzy a čitateľ si tak môže užiť načrtnutie vzťahov a charakterov, ktoré bude smerodajné pre ďalšie diely ságy. Proste dokonalé ticho pred búrkou, ako to už v úvodných častiach fantasy býva. A zlo, ktoré skutočne predstavuje snáď len tajomný Rience, je ešte v plienkach a ďaleko.
A nádherná nostalgia, s ktorou sa okamžite vynára celý ten alegorický svet ľudí, neľudí a príšer...
"Poněváč sa množíte jako králiky," zaskřípal zuby trpaslík. "Ludé by akorát trtkali, s kým sa dá a kde sa dá, imrvére dokola. A ludským robám stačí posadit sa na chlapské gatě a hnedka jim naroste břucho... Cos tak zčervenala, hotový vlčí mák? Chtělas tomu rozumět, jo nebo né? Taková je čistá pravda a históryja světa, kterému vládne ten, kdo šikovněji rozbije druhému lebku a rychleji zbúchne robu. A vám, luďom, je těžko konkurovat - v zabíjání aj v jebání."


Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na styl, kterým je kniha napsaná. Proto mě první část, Geralt, Triss a Ciri v sídle zaklínačů, trochu nudila. Jakmile ale sídlo opustili a vydali se na cesty, bylo to hned zábavnější. Líbili se mi trpaslíci, jejich humor. A popis univerzity, hlavně lidoop na stromě! Skvěle se tu střídají skutečně vážné věci s jemným humorem. A politická část? Páni, jako bych sledovala současné světové dění, hlavně ono "do moře s nimi". Analogie čistě náhodná?


Já jsem opět spokojená příběh plyne a mě se moc líbí Geralt Ciri a Yeneffer a i Triss jsou fajn postavy... tu je to sice u celení ale povídkově to pro mě bylo o trochu lepší:)


Oproti dvěma předchozím povídkovým knihám je zde ucelený příběh a já zjistila, že se mi povídky četly kupodivu lépe. Chvilku mi trvalo si zvyknout, odbíhala jsem i k jiným knihám.
Přesto se mi kniha moc líbila (až na určité pro mě nudné pasáže) a těším se na další díl.


Čtu Krev elfů už poněkolikáté, a i když mi na páně Sapkowském leccos nesedí lidsky, tohle hromsky skvěle vymyslel. Každým čtením si knihu užívám víc a víc a zjišťuju, že jsem třeba i některé pasáže pozapomněla. Na co se vždycky těším v tomto dílu, jsou trpaslíci. Brilantně přeložené trpasličí nářečí mi totiž pokaždé nadzvedne koutky úst. A čím dál víc si oblibuji Yennefer. Ale na co jsem se tentokrát zaměřila především, byly ty věčně troušené dialogy o válce, násilí, rasové nesnášenlivosti. Ona to není jen nějaká dobrodružná fantasy brakovka, jak si někteří z mého okolí myslí, nene. Je to něco víc, a proto si si ji budu číst pořád znovu a znovu. 98%


V první části se Ciri cvičí v boji na Kaer Morhen a učí se být čarodějkou a také ženou pod vedením Triss Ranuncul. Ve druhé části se zdokonaluje zvládat Moc pod vedením Yennefer v klášteře Melitelé. Jenže Ciri je důležitou figurkou na šachovnici světa, a tak po ní pátrá kde kdo, včetně tajemného, krutého a urputného Rience.


V duchu myšlenky špatná reklama je taky reklama jsem se rozhodla pustit do dlouho odkládaného zaklínače. Kniha mě překvapila dobře sestaveným a reálným světem. Ve světě zaklínače jsou pěkně popsané ekonomické války, politika a jiné věci. Pro lepší orientaci doporučuji stáhnout si mapu a jména království a králů. To spíše pro rychlejší orientaci. Samotný příběh a prostředí také nezklame. Dobře je vysvětlena Geraltova neutralita a nechuť zapojovat se do válek. To samé platí pro motivace dalších postav. v brzké době to vidím na pokračování.


Původně jsem chtěl napsat jeden komentář k celé sérii, ale jednotlivé díly se od sebe někdy kvalitativně natolik liší, a tak udělám výjimku.
Knihu lze rozdělit na dvě části. Mě osobně se více líbila první polovina knihy, kdy jsme mohli nahlédnout do zaklínačského hradu, dozvěděli jsme se něco o politice daného světa a vztazích mezi lidmi a nelidmi. Tyto komplikované vztahy byly už nastíněny v druhé povídkové sbírce, ale teprve v tomto románu se dozvídáme, jak tvrdý život mají nelidé ve světě, kde dominují lidé ("...světu vládne ten, kdo nejrychleji tomu druhému rozbije lebku a obtěžká robu"). Scéna, kdy Geralt vypráví v ruinách paláce Shaerraweddu o královně Aelirenn a jejím marném odboji proti lidské přesile patří k jedné z nejlepších scén z celé ságy. Sapkowski zde opět uplatnil svoji schopnost zkoumat nějaký koncept (umřít se ctí) z mnoha pohledů. Zemřít se ctí v marném boji je sice romantické, ale královna Aelirenn tím paradoxně započala vymírání své vlastní rasy, za jejíž přežití bojovala.
Druhá část o Ciri a Yennefer tempo knihy zpomalila. Sám mám problém si tyto dvě postavy oblíbit, ale z jejich dialogů se čtenář dozvídá něco málo o fungování magie ve světě zaklínače.
Pokud si čtenář zvykne na pomalejší tempo než v předchozích dvou povídkových sbírkách, pak je tento díl jasná volba a zdařilým začátkem celé ságy.


Od povídek se dostáváme k ucelému příběhu a já definivně propadla postavě Geralta z Rivie a jeho svěřence Ciri. Nebudu mít klid, dokud se nepotopím až po krk do bažin, neprobodím se litry válečné krve a nezjistím, co všechno v těch dvou postavách je a kam je jejich osudy posunou.


Sapkowski skvěle umí jak povídky, tak ucelené příběhy ve formě románů. Zuří válka, všichni hledají malou Ciri a právě Geralt slíbil, že princeznu ochrání. Svižně napsaný román obsahuje všechno potřebné: hrdiny, se kterými se čtenář může ztotožnit a děj, který má spád. Určitě doporučuji.


SUPEEEEEER :-)
Zamilovala jsem si Geralta, Ciri a Yennefer :-).
Před čtyřmi lety jsem přečetla Zaklínače I a nevím proč, nebyla jsem vůbec nadšená.
Pořád jsem se divila, co na něm všichni mají a už to vím :-).
JE TO FANTASTICKÁ SÉRIE :-).
Kdosi mi tenkrát napsal, že jsem měla začít od III. dílu, kdy už se jedná o ucelený román a ne o povídky a měl pravdu!!!
Začátek popisuje výcvik Ciri (princezna), jež byla souzena do "opatrovnictví" Geraltovi. On a další zaklínači jí učí bojovat.
Její schopnosti však vyžadují pomoc čarodějky Yennefer.
Králové spřádají intriky.
Elfové a trpaslíci mají také svoje zájmy
Válka se blíží...
JSEM NADŠENÁ A NATĚŠENÁ NA DALŠÍ DÍL :-).
DOPORUČUJI :-) a děkuji Jenny46, protože její nadšení pro Zaklínače mě k němu také znovu přivedlo :-).


Nezdielam väčšinový názor, že začiatok ságy je lepší ako úvodné dve knihy poviedok. Hoci sa mi vstup do hlavnej dejovej linky, v podaní tejto knihy, páčil, určite to nenaplnilo moje očakávania a jedoducho, niektoré kapitoly boli úžasné a niektoré ma nudili a nebavili. Takže v skratke: Ambivalencia ma nepustí dať vyššie hodnotenie.


Jak je autorovým zvykem, je ve svém díle velmi popisný a nabízí nepřebernou plejádu osob, ve kterých se občas ztrácím, stejně jako se trochu potýkám se zdlouhavými pasážemi z politiky. Ale to je autorův styl a určitě do toho v dalších dílech proniknu.
Ačkoliv znám postavu Geralta z Rivie z filmového zpracování, nikdy jsem nehrála hru ani Zaklínače nečetla a měla jsem značná očekávání. Úvod byl trochu zdlouhavý a začínala jsem natřikrát, než jsem zjistila, že to vlastně není úplně o Zaklínači a než mě příběh opravdu zaujal.
Je to o Ciri a jejím výcviku na Kaer Morhen, o jejích netušených schopnostech a její spolupráci s Triss Ranuncul a poté s Yennefer. Geralt z Rivie se občas mihne, ale protože je to úvod epické ságy, je nutné poznat osoby, které se zúčastní.
Poslouchám jako audio a oceňuji nejen příběh, ale i přednes Martina Fingera.


Tak konečně jsem se dostal k více méně k ucelenemu ději.
První část se zaklínači byla úplně luxusní.
Konec s Yennefer byl taky super.
Ale některé kapitoly mě nebavily a přišly mi zbytečné, jako třeba debata o tom kdo by byl vhodný jako příští král Cintry.
Ciri je super postava a doufám, že se v příští knize dostane víc do boje.
Autorovy další knížky
1999 | ![]() |
2019 | ![]() |
2005 | ![]() |
2015 | ![]() |
2000 | ![]() |
První dva díly povídek jsem četla před skoro čtyřmi lety a moc se mi líbily. Pak jsem ale nějak na fantasy neměla chuť a v posledním roce naopak nečtu skoro nic jiného, takže jsem se "vrátila" i do světa Geralta a Ciri. První románový příběh je velmi svižný a čtivý. Vůbec nevadilo, že jsem se k této sérii vrátila až po tolika letech a jsem za to moc ráda. K pokračování se dostanu určitě dříve než za další 4 roky :))