Krev elfů
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537007/bmid_krev-elfu-6627d5d2e48b2.jpg
5
5082
5082
Vskutku, pravím vám, nyní nadchází věk meče a sekyry, věk vlčí. Nadchází čas Bílé Zimy a Bílého Světla, čas Šílenství a Nenávisti; Tedd Deireádh – Čas Konce. Svět zahyne v mrazu a neobrodí se, než východem nového slunce. Znovuzrodí se ze Starší Krve – Hen Ichaer, ze zasetého zrna. Ze zrna, které nevzejde, anobrž vyšlehne plamenem. Meč, magie a vyzvědačské intriky. První část legendární Sapkowského ságy o zaklínači Geraltovi a jeho sudbě - Ciri z Cintry. Zaklínač pečuje o plamen, který může zapálit celý svět.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2015
,
Tympanum
Originální název:
Krew elfów, 1994
více info...
Přidat komentář
Nádhera, oblíbila jsem si hlavně trubadůra , který držel Geralta v jeho blbých chvilkách.
Líbila se mi hodně drsná Ciri. No a Geralt příběh hodně osvěžil, miluju když je ve knihách nějaký bojovník, který má mnoho problémů.Od toho přece fantasy knihy jsou?
V rámci fantasy asi nejlepší výtvor ever. Povedený počin Pana Spisovatale. 10/10
Moje třetí setkání s fantasy. Po LOTRu a Amberu jsem nečekal, že v tomto, pro mě nezajímavém žánru, najdu další opravdový klenot. A hle, Sapkowski mě zaujal převelice.
Hodně sympatická mytologie světa a zaklínačů vůbec mě opravdu dostala. Nebudu tady zbytečně kydat, on Geralta stejně každý zná, takže jen k těm trpajzlíkům. To je teda povedená sebranka a v tomhle světě jsou mnohem zábavnější a lidštější, než u pana Tolkiena.
Nezasmál jsem se u jejich hlášek. Alébrž nařehtal jako kůň :) Vtipné, svěží, skrz naskrz zábavné.
No, a Ciri? Sympatická malá holka, snad jen trošku moc drsná. Oblíbil jsem si ji.
Mimochodem brožovaná vydání jsou hezčí a lepší než vázaná. Ve většině případů mám raději vazbu, ale tady je opravdu nehezky zalámaný text prakticky až k okraji papíru a obálky vypadají citelně hůř, než u broží. Tudíž Poslední přání mám ve vazbě, ovšem zbytek už dávám dokupy v měkkém vydání. Škoda
Skvělá fantasy sága. Postavy a jejich charaktery mě bavily. Ovšem musím souhlasit, že kdyby mi nebylo doporučeno prvně přečíst povídky, byla bych asi trochu zmatená. Zápletky jednou předvídatelné, jindy překvapivé. Humor jednoduše geniální. Hra se slovy a jazykem asi nejlepší, jakou jsem v knihách potkala, včetně jistého experimentování, které se objevuje v dalších dílech. Jednoduše klenot.
Na úvod: pokud jste předtím nečetli povídky, budete mít problém. Sice nebude velký asi jako Cintra, ale bude tam. Na druhou stranu Vás to donutí otevřít a přečíst si ty povídky, už jenom kvůli tomu pochopení. A přiznejme si, možná jsou i malinko lepší. Ale jenom o ždibíček! O jeden malinký záblesk fialkových očí.
První díl ságy o Zaklínači a Ciri je vlastně spíše o Ciri.
Ale taky tak trochu i o Yen, kdy chtě nechtě mám pocit, že Sapkowski potřeboval zdůraznit fakt, že tahleta ženská, kterou většina nemá ráda (hrdě se hlásím k tomu, že jí fandím :-D ), vlastně zase tak zlá není. Že hluboko, hluboko za zamčenými dveřmi se ukrývá i srdce, jež není z kamene.
Se Lvíčetem z Cintry projdeme nejen tvrdým výcvikem v sídle zaklínačů, ale mrkneme se i na to, jak se vyučuje taková magie (a pište si, že to žádná sranda není!). Přesto, přese všechnu inteligenci, velké smaragdové oči a neskutečný charakter, nějak mám se Škaredkou osobní problém. Kupodivu mi ta její dokonalost leze na nervy. Ne, dobře, dokonalá není, má chyby a také je dělá, ale přijde mi, že je to jediná postava, která není šedá nebo chcete-li, barevná. Ale jak říkám, to už je můj osobní problém. A koneckonců, jsme teprve na začátku a já jí ještě dávám šanci (cha, i když vím, jak to dopadne:-D) ;)
A tak nějak na závěr: Sapkowski zde konečně mohl rozehrát své nástroje, prokázat svůj um a obohatit slovní zásobu nejednoho fanouška fantasy (a to nejen teenagera;)) Ale nejenom talent na vyjadřování, ale i genialita myšlenek, spousta pravdy mezi řádky, poukazování na problémy společnosti a ve společnosti, postavy lidštější než by se mohlo zdát...To je to, co činí Sapkowskeho tím panem NĚKÝM.
Takže, nezastavujeme, nýbrž pokračujeme vesele dál! Válka se blíží :)
Bála jsem se, že na druhé přečtení se mi nebude série tak líbit. Spletla jsem se. Nemůžu najít nic, co bych měla vytknout. Stále je to jedna z nejlepších fantasy, co jsem kdy četla.
Oproti povídkám mi to přišlo trošku slabší. Některé pasáže až moc zdlouhavé, nicméně kniha je to velmi dobrá a těším se na další díl. Čte se to moc dobře.
Zaklínač je právem považován za jednu z nejlepších fantastických sérií v historii fantasy (někdy i druhou nejlepší po Tolkienovi). Nevyčnívá ale propracovaností světa, charakteristikou postav nebo nabytostí akcí. Samozřejmě, že i tyto aspekty jsou zde výborně zpracovány, ale to nejdůležitější je, že Andrzej Sapkowski je opravdu Pan spisovatel. Většina dnešních autorů fantasy se totiž snaží "pouze" odvyprávět příběh, zaměřují se na to, aby byl příběh dobrý, poutavý, aby se postavy chovali logicky a pak už jim nezbude čas (a asi i um) věnovat se jazyku. Sapkowski zvládá vše a ještě si hraje s jazykem tak, že to celý příběh ne jen podtrhuje, ale podává v úplně jiném světle, úplně jiný, realističtějším způsobem. Čtenář si to při čtení ani neuvědomí, ale když chce Sapkowski vyvolat pocit zmateného snu, noční můry, udělá to pouze jazykem, ale ne tak, že by napsal:
"Sen Ciri byl zmatený. Viděla černého rytíře jak se míhá před ní, ale nedokázala se v situaci moc orientovat."
Ne, on píše přímo a neříká čtenáři, že je sen zmatený, čtenář to cítí a prožívá to spolu s postavou. To poskytuje úplně nový a úžasný zážitek z četby.
A i jinak se projevuje spisovatelův um. Například napsat celou kapitolu (tím myslím celiství úsek "od hvězdičky z hvězdičce" nikoli jednu ze 7 kapitol knihy) pouze pomocí přímé řeči, bez jediné uvozovací věty příčemž čtenář ví, kdo mluví a děj se neustále posouvá dopředu je opravdový literární zázrak.
A když k tomuto spisovatelskému talentu přidáte úžasný svět, který se Sapkowskému podařilo vytvořit a postavy, které se mu povedlo do něj zasadit, vznikl příběh, který žije svým vlastním životem a vy jste čtením do toho života vtaženi.
Celá série naprosto výborná, dal bych 10 hvězdiček, kdyby to šlo. Tohle téma zbožňuju a byl bych rád, kdyby Sapkowski psal dál a dál.
Mne sa táto časť páčila....Zgustla som si hlavne na tých častiach, kde sa Ciri učila mágii.........
Zaujímavý začiatok serie o Giraltovi a Ciri. Oddychové čítanie.
Prvá časť ma celkom bavila aj ked treba povedať že samostatné príbehy o Geraltovi (kniha 1 + 2) ma bavili podstatne viac.
Uvidíme čo prinesie pokračovanie.
První kapitola mě dost odrazovala od čtení, jelikož to bylo mé první setkání se Sapkowskim, byla jsem zmatená, příběhu jsem se neorientovala a chtěla jsem to vzdát. Naštěstí nesnáším nedočtené knihy, a tak jsem vytrvala a od další kapitoly už jsem četla jedním dechem až do konce.
V době, kdy jsem ságu četl jsem si jí velmi užíval, ale zpětným pohledem je to na čtyři hvězdičky jen s odřenýma ušima (zvláště poslední díl ságy mě opravdu silně zklamal). Nijak výjimečná fantasy to není.
Povídky o Zaklínači jsou mnohem lepší než celá sága, rád si je přečtu i opakovaně, takže je rozhodně nevynechávejte!!!
Nehledě na to, jak je tento fantasy klenot oblíben, nějak jsem ho stále míjela a doopravdy vlastně ani nevěděla, co mě v knize čeká. K povídkám jsem se ještě nedostala a rozhodla se rovnou pro první díl ságy, jehož anotace toho sama moc nepoví, tudíž jsem se do čtení pouštěla lehce v nevědomosti.
Z počátku jsem, možná proto, byla dost zmatená.
"Kdo je tohle, co tam dělá... a co to sakra čtu?" Napadalo mě v průběhu první kapitoly. Znovu upozorňuji, že o samotném příběhu a o co tam vlastně jde, jsem věděla asi tolik co o mimozemských civilizacích - Pořád se o tom mluví, pravděpodobně tam něco je, ale nikdy jsem to neviděla, a tak ani nevím, co od toho čekat.
To všechno ale bylo jen záležitostí oné první kapitoly, ve které se jen stačilo rozkoukat a hned jsem měla o všem přehled. A jakmile se mi podařilo do děje zabřednout, nedokázala jsem věřit tomu, jak dlouho mi trvalo se ke knize vůbec odhodlat, a byla pronásledována pocitem, že to nejlepší vždy jako naschvál roky míjím.
První román Ságy o zaklínači a Ciri. Už v tom pojmenování je problém, protože tenhle román o zaklínači rozhodně není, i když takto pojmenovaná postava se v ději tu a tam vyskytuje. Ale je to jiný zaklínač, než jakého jsme si zvykli potkávat v povídkách. Román přichází s novými postavami, které mi (na druhé čtení) nevadili jen proto, že jsem před nedávnem hrál první díl videohry, kde spousta postav ze ságy je a já k nim měl díky tomu vytvořený vztah. Možná to je důvod proč jsem před léty ságu po prvním dílu vzdal.
Po letech jsem se vrátila k ormánové řadě a zjistila, že když ji nenapojím hned na povídky, je to najednou zábavné čtení. Geralt je tu jiný než v povídkách, ale mizerná paměť mi pomáhá se s tímhle faktorem vyrovnávat. Je to poutavá a napínavá fantasy, byť v soubojích se občas ztrácím. Největším kladem románové řady jsou však různorodé charaktery, které člověk musí zbožňovat.
(A pánové na Kaer Morhen a jejich řešení problémů s nezletilou dívkou bude nejspíš nejvtipnější scéna románové řady xD)
Štítky knihy
magie polská literatura čarodějové zaklínači zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Jedna z těch několika málo "srdcovek". Moc dobře napsaná fantasy. Především se mi líbí specifika autorovi tvorby - humor, tvořivé využívání přímé řeči a neuvěřitelně lidské postavy. V knize je těžké se zorientovat a jste vrženi přímo do víru událostí, ale o to více jsou další četby větší zážitek. Obraz Yennefer sedící v zahradě a pozorující strom, protože ji ten pohled těší, mi na dlouhou dobu uvízl v hlavě.