Krev Nejmocnějších
Monika Vorálková
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/337835/mid_krev-nejmocnejsich-wtc-337835.jpg
3
14
14
Argrand byl napaden! Warggové, zrůdné bytosti noci, zničili nejen sídlo, ale také celý dosavadní život aboretky Nayry. Dívka zvyklá na pohodlí hradu je nyní nucena utíkat divočinou. Zůstal jí jenom její poslední přeživší strážce Valaan. Společně s warggy se probudilo zlo spící tak dlouho, že na něho většina lidí zapomněla. Pohlcuje svět a jedno panství po druhém utápí v krvi. Touží po prastarém krystalu, jehož poslední úlomek skrývá právě Nayra. Dívka je se svým strážcem vržena do víru děsivých událostí, v nichž bojuje nejen o holý život, ale také o osud celého světa. Na válečném území plném démonických stvůr musí křehká Nayra porazit mocného soupeře z dávných časů, a především musí bojovat sama se svými slabostmi a city. Z tohoto boje vyjde navždy změněná, stejně jako svět kolem ní. Není cesty zpět. Autorka rozehrává epický příběh balancující stylově mezi Pánem prstenů a Písní ledu a ohně, přesto si drží jistý punc originality. Její svět je kouzelný i děsivý, přesně v těch správně odměřených dávkách.... celý text
Přidat komentář
Ke své knižní prvotině mě M. Vorálková navnadila povídkou ve sborníku Mladé čarodějky. Anotace docela sedí, i když ne ve všem se autorka inspirovala šťastně - vyjmenovávání aboretů, evietů a jejich potomků bylo opravdu neplodné a nutilo mě odstavce přeskakovat. Tolkienova epičnost pak v jejím podání vyústila spíš v naivitu - ocenila bych více dark fantasy (viz povídka Přízrak z Lesa) než elfí rozněžňování nad krásou alleonů. Největším mínusem knihy bylo velké množství až neuvěřitelných hrubek (např. zývat). V autorčině medailonku jsem tuším četla, že je učitelkou češtiny, což zavání pořádným trapasem. Určitě bych se obešla i bez některých vnitřních ilustrací, které mi místy připomněly mé vlastní výtvarné pokusy :-) Celkově kniha patří spíš k těm lepším prvotinám, co se mi dostaly do rukou, zasloužila by si však dalších pár měsíců času a pořádně přebrousit.
Velmi čtivý fantasy román, který se svou originalitou a nápadem směle vyrovná zahraničním dílům. Knihu jsem si užila, bavila mě a musím přiznat, že mě opravdu mile překvapila.
Krev Nejmocnějších
Já nevím, mám asi neutrální postoj, vůbec jsem neměla ty fáze, že bych knížku chtěla číst dál, protože mě zajímá, jak to bude, ale jen proto, abych ji dočetla. Zároveň mě ničím nenaštvala, jen prostě nenadchla. Rozhodně bych o tom neřekla, že to je spojení Tolkiena a Her o Trůny, prostě taková běžná fantasy knížka, co neutkvěje v paměti.