Krhútská kronika

25.03.2024

Procházím svůj starý seznam přečtených knih a když potkám Krhútskou kroniku, chci si ji dát zde na DK do "Doporučených knih"... Jenže já ji tam už mám. :-o
Tuto knihu nelze nemilovat a jsem dodones vděčna jednomu prastarému kamarádovi, že mě s Krhúty seznámil a svou KK mi půjčil k přečtení, věděla jsem pak, že ji prostě MUSÍM mít. A dodnes v mé knihovně zaujímá čestné místo.

28.03.2019

Lomikel nemá nosu - co by si s ním v kanálech taky počal! Nemá oči a uši, protože je vševědoucí a nemusí tudíž poslouchat nějaké kecy.

Sháním tuto knihu s HNĚDÝM obalem. Prosím, nemáte ji někdo? Vlastně mi ani tak nejde o knihu, jako spíše o zmíněný obal. Podařilo se mi jej zničit kamarádovi a ráda bych mu jej nahradila.

16.08.2015

Není dobr ani zel bůh kanálů Lomikel.

K tomu není co dodat a polemizovat by bylo zbytečné!

17.12.2014

Výborná kniha. Nebýt jednoho známého, tak se k této knize ani nedostanu. Ale jedno vím určitě, až bude příští sčítání lidu, budu se hlásit jako Krhút. Ať žije Lomikel a prakšno.

11.02.2014

Další komentáře a vysvětlení více méně zbytečná, protože jeden ze tří dochovaných krhútských žalobějů hovoří za vše:

Pajú kuhy žalobej, mřežom žguty padů.
Baha ruk vod suda čol, kaži duša kadů.

Kaži dej z put komorín, ztratora som zbryjdi.
Da huhlavy mhlivy dvar, zdaraváša dyjdi.

Neoslyš ny Lomikel, daji žor i litva.
Pjadoch, avú, úvy, žel, nastáše ponikva.

28.08.2013

Tato kniha by měla být čtena nahlas společenství stejně naladěných lidí. Autor pro čtenáře vytvořil sympatický národ Krhútů. Nechci se vyjadřovat k satiře, prostě jeho humor je k zbláznění krásný. Je vidět, že kniha vznikala po hospodách v dobré společnosti. Jsem rád, že vyšla znovu a mohl jsem si ji opět koupit. Tu první mi vzal někdo, kdo Hrycha miloval ještě více, než já.

06.03.2012

Už navojně jsme hltali tuto útlou knihu. A jak jsme se nasmáli. Bylo to v roce 1968.

24.02.2012

Krhútská kronika je útlý, neprávem opomíjený spisek. Původně vycházela po kouscích v kdysi známém literárním časopise Plamen, 1. vydání se dočkala až v roce 1967 a od té doby kolovala v mnohých opisech (snad spolu s Černými barony nejznámější samizdat).
Krhútská historie je neodmyslitelně spojena s naší národní historií a je až s podivem, že národ, který na přední místa mezi svými velikány nominoval Járu Cimermana na Krhúty jaksi pozapomněl. Možná je to dáno tím, že Krhúti vymřeli - při posledním sčítání lidu se ke Krhútské národnosti (podle mých informací) alespoň nikdo nehlásil (i když se naopak vyskytl značný počet jakýchsi mimozemšťanů). Je to vskutku až truchlivý fakt - vždyť Krhúti v těžkých dobách minulého století stáli vždy jako neochvějná hráz proti rozpínavým kmenům rudochů. Ze svých původních sídel se šířili migrací, někdy i deportací až do nejzapadlejších koutů naší země a tím, že neochvějně lpěli na svých tradicích a víře vlastně utvrzovali i naše národní sebevědomí.
To, že jsme na ně tak trochu pozapomněli považuji za ostudu jednak národní (jsme jim za mnohé vděčni) a vlastně i osobní, mnohokrát jsem seděl s Králíkem U Malířů a kradmo poslouchal jejich jak obrozenecké, tak i vlastizrádné vejšplechty - přesto mi vymizeli z paměti a až náhodou jsem narazil na Kroniku na netu a oživil si tak dávné vzpomínky. Dokonce jsem zjistil, že antikvariáty nabízejí i samizdatová "vydání" toho literárního skvostu a tak mohu jen doufat, že krhútské zvyky, obyčeje a víra zcela nevyhynou a snad i najdou své následníky. Vždyť i slovo AVATAR, tak dobře známé současné "počítačové generaci" je krhútského původu.

18.12.2013 - přehraboval jsem se v Divokém víně (na netu pochopitelně) a narazil jsem na povídání o autorství Krhůtské kroniky a potažmo Krhútů.