Krič potichu, braček
Ivona Březinová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/364384/bmid_kric-potichu-bracek-8Zq-364384.jpg
5
616
616
Ivona Březinová vo svojej knihe prináša vzácnu možnosť nahliadnuť do života Jeremiáša, ktorý je iný ako väčšina jeho rovesníkov. Odlišnosť pramení z jeho autistickej poruchy, ktorá ovplyvňuje život rodiny, do ktorej patrí mama a Remiho dvojča Pamela, ktorá s ním prežíva blízky, no pre všetkých náročný vzťah. Prostredníctvom čítavo podaného príbehu s množstvom emočných situácií sa zoznamujeme s dušou ľudí s autizmom. Autorka s humorom, realisticky, no zároveň s citom ponúka mladým, ale aj dospelým čitateľom možnosť odhodiť predsudky o nezvyčajnom správaní a inakosti, ktorú ľudia do našej spoločnosti prinášajú a tiež hodnotnú pomôcku k zvýšeniu citlivosti a empatie voči odlišnému vnímaniu nášho často stereotypného pohľadu na svet.... celý text
Přidat komentář
Kniha se mi velmi líbila, zajímavý nápad napsat o tomto tématu. Seděla jsem u ní jako zařezaná. Jsem velmi ráda, že jsem měla díky této knížce možnost nahlédnout do života autistů, Paní Březinová má krásné knihy. Ještě musím zmínit nádherné ilustrace.
Pozitiva knihy jsou, že je psána čtivou formou, seznamuje s PAS i s AS. Přiblížuje problémy, se kterými se rodiny s PAS potýkají. Co bych knize vytkla jsou některé stereotypy, které mohou negativně ovlivnit rodiče i okolí lidí s PAS - konkrétně jak je pojata medikace a situace, kdy chlapec ohrozil na životě matku.
... velmi čtivá kniha o životě s autistou, o barevných dnech, a o striktném dodržování nastavených pravidel. Pro mě zajímavý, poučný, silný příběh, doporučuji
Kniha mě zaujala tím vcítěním do těch životů rodin které tohle prožívají, mám spolužačku,spolužáka -dvojčata Kluk je autista a spolužačka je normální..
Kniha přečtená jedním dechem za 2 hodinky a něco. A souhlasím, že i když je určená pro děti, nezaškodila by, aby si ji přečetli i dospělí... Strhující děj i popis situací tak, až se chvílema srdíčko skoro zastavilo...
Knížku jsem četla na doporučení dcery a musím říct, že to byla trefa do černého. Člověk při čtení řeší hluboko ukryté bolavé otázky, na které stejně nemá odpověď... Dostalo mě to, skoro celou knížku jsem byla hluboce dojatá. I když je kniha hlavně pro mládež, nezaškodilo by, když by si příběh o nesnadném soužití a pochopení dětí s poruchami autistického spektra přečetli i mnozí dospělí. Navíc musím vyzdvihnout i krásnou vizuální podobu knížky.
Můj syn má Aspergerův syndrom, na téma autismu jsem prostudovala mnoho odborných i popularizačních studií a knih. A teď se mi stalo totéž co mnoha ostatním čtenářům: jakmile jsem knížku vzala do ruky, nemohla jsem přestat číst. Skvěle napsáno a skvěle vystiženo - ta ukrutná beznaděj, ta vyčerpávající snaha nevybočit ze zaběhaného režimu, ta příšerná nechápavost okolí a občas i vlastní rodiny.
Prožila si tohle Ivona Březinová? Pokud to nezažila a "jen" o tom píše, tak smekám, protože tohle psaní je dokonalé, podobně jako ilustrace a vůbec celé barevné vyznění knížky. Děkuju za úžasný zážitek oběma tvůrcům.
Pěkně čtivá knížka umožní nahlédnout do života dívky, která má bratra autistu a spolužáka s Aspergerovým syndromem. Popisuje jejich běžný rodinný život se všemi nástrahami, se kterými se musí vypořádávat. Doporučuji všem k přečtení. Jedná se o vážné téma, ale podané velice čtivě a občas i se špetkou humoru.
Krásná kniha, která mi otevřela nový svět a donutila mě zamyslet se nad svým přístupem k jinakosti jiných.
Bravurně zachycený život ve všech jeho barvách, strastech i radostech s autistickým chlapcem. A navíc úžasně lidsky a srozumitelně, takže vhodně i pro děti (tedy ty větší). Klobouk dolů před každým rodičem a sourozencem takto "jiných" dětí, poděkování autorce za tohle téma.
Žasnu, jak se některé knihy mým dětem líbí! A toto je jedna z nich! Od samého začátku poslouchaly jako myšky, po kapitole řvaly (ale potichu ;) ) JEŠTĚ JEDNU! Jen u předposlední prostřední syn brečel a musela jsem si s ním pak ještě potmě špitat něco hezkého, aby v klidu usnul. Za mě pěkný, za děti super!
Knížku jsem koupila na společné čtení s dětmi... první den jsem se začetla tak, že jsem jí v noci musela dočíst. Propracovaná, napínavá, autentická. Tak opravdu život s autistickým člověkem může vypadat. Zařadila bych okamžitě do povinné četby p
ro všechny pedagogy a taky pro chytráky, kteří mluví o nevychovanosti autistů.
Nová kniha Ivony Březinové je jiná, lepší a propracovanější. Autorka si nebere servítky, postavám staví do cesty časté překážky a neustále překvapuje. A je v tom dobrá. Navíc vám přibližuje autismus v podobě sugestivního příběhu z města, takže se nenudíte a jen čtete a čtete. Popravdě, některé předchozí, ojedinělé knihy autorky mi přišly občas úsměvné, ale tohle je konečně trefa do černého, takže veškeré uznání a nešetřím chválou.
Tuto knihu mi doporučila osmiletá dcera (musím ale podotknout, že je určena o něco starším čtenářům). Otevřela jsem ji jen tak ze zvědavosti, nakonec přečetla na jeden zátah a ještě ke všemu přišla o deset minut později na schůzku, protože jsem to prostě MUSELA dočíst. Je opravdu těžké uvěřit, že autorka sama nemá žádnou osobní zkušenost se soužitím s osobou s autismem. Jako matku mě kniha hodně zasáhla. Určitě doporučuji dětem "podsunout", třeba pak pro ně bude snazší pochopit, že být jiný neznamená být horší.
Krásný dojemný příběh, který lidi citlivě informuje o autismu. Opravdu stojí za přečtení!
I když jsem knížku nejprve koupila svým dětem, nedalo mi to a nešla jsem spát, dokud jsem ji sama nedočetla. Akorát pak stejně moc usnout nejde, jak o tom pořád přemýšlíte..
Úžasné čtení!!!!
No páni! Tak tohle byla kniha, kterou jsem přečetla na jeden zátah. Závažné téma v podání Ivony Březinové se četlo naprosto neuvěřitelně skvěle - bylo to vtipné a zároveň smutné, někdy beznadějné, někdy zase plné optimismu.
Je to pro mě nejlepší kniha, kterou jsem v tomto roce přečetla. A myslím si, že by si knihu měl přečíst naprosto každý. A vůbec se nedivím, že byla kniha nominována na Cenu Magnesia Litera. Přála bych jí, aby tu cenu i získala.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Řvi potichu, brácho |
| 2007 | Jmenuji se Martina: Jsem bulimička |
| 2006 | Lentilka pro dědu Edu |
| 2007 | Jmenuji se Ester: Jsem gamblerka |
| 2005 | Básník v báglu |
Můj brácha je jiný. Očichává popelnice, fascinují ho zipy, jídlo musí mít kulatý tvar a v pondělí musíme mít modré triko. Takhle nějak by svého bratra dvojče popsala 14 letá Pamela. Jeremiáš je těžký autista a život s ním není vůbec jednoduchý. Táta situaci nezvládl a odešel. Z knihy je cítit jak moc maminka s Pamelou Jeremyho milují, jak bojují se sousedy, sociálkou, samy se sebou, jen aby bratr neskončil v ústavu.
Kniha je určena pro čtenáře od 10 let, podle mého nejen jim, ale i dospělým má rozhodně co říci.