Křídločky (modrá obálka)
Ursula K. Le Guin
Co kdyby kočky dovedly létat? První české vydání klasické dětské knížky legendární autorky. Všechny čtyři díly v jednom svazku. Ursula K. Le Guinová znala kočky natolik dobře, že v těchto příbězích o nich nenajdete jediné nepravdivé slovo (až na ta křídla, samozřejmě). Drobná dobrodružství okřídlených koťat nenápadně nastolují autorčina klíčová témata, například to, že svoboda je vždycky důležitější než sláva. Názvy jednotlivých dílů: 1. Křídločky 2. Křídločky se vrací 3. Úžasný Alexandr a křídločky 4. Jana už je velká... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , Gnóm!Originální název:
The Catwings Collection, 1999
více info...
Přidat komentář
Na tak něžně imaginativní a výsostně literární autorku, jakou jsem v Ursule K. Le Guinové dosud měl to potěšení poznat, překvapivě lapidární - což by samo o sobě jistě ještě nemuselo být ke škodě, vždyť její příběhy bývají vlastně v lidské prostotě a jednoduchosti nádherné, jen nikdy přinejmenším z mého pohledu takhle mdlé - bez výraznějších nápadů, chutí a zejména toho, co jsem od tvůrkyně příběhů Zeměmoří na půdorysu nosného námětu pro děti čekal především - bez kouzla (čímž na tomto místě určitě nemíním jen absenci jejích živoucích čarodějů, nýbrž mnohem citelněji kouzlo vypravěčské či poetické, jakými mi učarovala právě v prózách ze Zeměmoří). Miloučké ilustrace navíc také úplně nepomáhají, neboť i tam, kde ještě autorka buduje očekávání či překvapení, mnohdy již přes půl dvojstránky doslovně odhalují i to málo, co následuje. Za mne tedy s lítostí kolem a kolem spíše zklamání, které jediné jsem skutečně nečekal ~
Naprosto úžasná záležitost nejenom pro děti a kočkomily. Moc hezké příběhy provázené půvabnými ilustracemi, kterými se kocháte natolik, že až zapomínáte číst. Mít tak doma Křídločku (ale jo, obyčejný Mikeš mně stačí...)
Literární a výtvarný skvost, díky, Gnóme, za takové knihy. Pokud máte zvídavé děti, je tato kniha povinností, ale stejně tak může pohladit dušičku i dospělým. Já tedy děti mám a tak teď budu muset někde shánět kočku.
Já věděla, proč si Křídločky šetřit pro vhodný okamžik, kdy budu potřebovat nějaké miloučké čtení. Ta správná chvíle nastala o posledním víkendu, a ačkoli jsem si souborné vydání původně chtěla šetřit a dávkovat si tu krásu postupně po jednotlivých knihách, nakonec jsem zhltla všechny čtyři najednou, respektive dvě v sobotu večer a dvě hned v neděli po ránu. Nelituji, to určitě ne, ale i když rereadingu dvakrát neholduji, už teď vím, že ke Křídločkám se ještě vrátím – a nejspíš ne jen jednou.
První knihu Křídloček vydala Ursula K. Le Guin v roce 1988 a do konce století ji následovaly tři další knihy do série. Až letos (6 let po autorčině smrti) byly vydány v češtině, a to hned souborně a s původními ilustracemi Stevena D. Schindlera, které jsou prostě a jednoduše dokonalé!
Příběhy křídloček jsou sice pohádkové, ale zároveň poučné a taky napínavé – je tu hned několik momentů, v nichž se kočky nacházejí v jasném ohrožení. Celou dobu jsem těm miláčkům fandila a tak trochu jsem záviděla Hynkovi a Zuzance, že se s nimi mohli mazlit – i já bych si je nejradši poňuchňala.
Kdo mě trochu zná, ví, že kočičky naprosto miluju. Představa, že by mohly být okřídlené, mi nejprve přišla lákavá, ale pak mi došly dvě věci:
1) naše Sága občas neví, co s nohama, natož aby zvládla ovládat křídla;
2) znamenalo by to, že by se kočkám před mým mazlením utíkalo ještě snáz (což logicky nechci, že?).
Takže jsem nakonec ráda, že schopnost létat zůstává vyhrazena jen kočičkám na poli fiktivních příběhů – a i v nich jen pár vyvoleným.
Jestli chcete nějaké milé čtení pro děti, přečtěte si s nimi Křídločky. A jestli chcete milé čtení pro sebe, přečtěte si je taky – packu na to!
Imaginace a hravost příběhů Ursuly K. Le Guinové byla snad nekonečná a Křídločky jsou toho skvělým příkladem. Na malém prostoru dodávají malým čtenářům poučení velmi nenásilnou formou. Člověk se například dozví, že jen proto, že je někdo jiný, není horší. Ovšem jinakost s sebou nese i řadu nebezpečí. Rozhodně to platí jak dnes, tak i v 80. letech, kdy vyšel první díl.
Celá recenze v recenzích.
Pro milovníky koček, nutnost! Já milovník koček, přiznám se, nejsem. Ale stejně mě to bavilo, protože to byla opravdu krásná pohádka, ve které je cítit téma mě blízké - důležitost svobody.
Schváleno i dětským okem našeho čtyřleťáka!
Navíc, je to kniha nakladatelství Gnóm, takže jako obvykle krásně zpracovaná a dokonce si lze vybrat ze dvou obálek.
Nádhera. Miluju kočky, takže i přes můj věk to byla knížka přesně pro mě! Děti, pokud se k ní dostanou, z ní budou nadšené.
Začaly jsme knížku číst s dcerou (5 let) před spaním a je to pro ni ideální četba. Baví ji ilustrace, baví ji příběh, chce vědět, co bude dál. Bylo pro mě překvapením. Bála jsem se, zda příběh a způsob vyprávění bude takhle malému dítěti přístupný, ale nebyl důvod, kniha se líbí. U nás tedy úspěch.
Začaly jsme s dětmi (kluk 7, holka 4) číst hned, jak jsme měly knížku v rukou. Za večer jsme daly vždy jednu celou knihu. A vlastně mě docela překvapilo, jak zarytě si příběhy oblíbily. Kromě křídel a jistého zlidštění u koček a jiných zvířat, se totiž v knížce nic nadpřirozeného neobjevuje a možná právě proto. Úžasný jazyk, skvělé ilustrace. Doporučuji.
Štítky knihy
kočky pro děti americká literatura fantasy
Autorovy další knížky
2003 | Čaroděj Zeměmoří |
1995 | Levá ruka tmy |
2022 | Velká kniha Zeměmoří. Svazek první |
2003 | Atuánské hrobky |
2005 | Nejvzdálenější pobřeží |
Tohle je veliká krása. Čtyři drobné příběhy o létajících koťatech, jejich dospívání a hledání, jak žít s lidmi či bez lidí, na venkově či ve městě, spolu či bez sebe. A uchovat si svobodu a prostor, pochopitelně. K tomu kouzelné ilustrace... V dětství mě neminulo Zeměmoří, ale tohle ano. Nicméně asi dětinštím, protože čtení a prohlížení jsem si právě teď náramně užila.