Kriminalista Jiří Markovič: Legenda pražské mordparty deviantům na stopě
Petr Šámal
Knihu otevírá nejznámější a médii nejsledovanější kauza – příběh tzv. spartakiádního vraha Straky. Co asi prožívá oběť, trýzněná a vražděná mladistvým deviantem? Co přiměje člověka k tomu, aby vraždil? Jak se chová před tím, při tom, po tom? A na co myslí vyšetřovatel, když přijde na místo činu a pohlédne smrti do tváře? Kriminalista Jiří Markovič vzpomíná v rozhovoru s autorem knihy nejen na tento případ, ale i na mnohé další, jejichž detaily jsou zde publikovány vůbec poprvé. Zvláštní postavení má tragická událost, která se odehrála před sedmatřiceti lety. Tehdy byla cestou domů zavražděna mladá dívka. Bylo jí pouhých sedmnáct. Tehdy stáli vrah a jeho vyšetřovatel proti sobě. Dnes si dokázali podat ruce, usednout k jednomu stolu a vrátit se ve vzpomínkách k oné hrůzné noci. Někdejší vrah a dnešní úspěšný malíř daroval „svému“ vyšetřovateli obraz, jehož motiv je použit na přebalu této knihy. Duše namalovala svůj portrét.... celý text
Přidat komentář
Jiří Markovič - legenda pražské mordparty... trochu jsem knihu srovnávala s filmovým zpracováním Metoda Markovič, Hojer...
Co říct, to co bylo už psáno i v knize :
Byla to Osobnost
Férový člověk
Markovič je ( byl) jenom jeden
Aniž bych chtěla jakkoliv znevažovat zásluhy pana kriminalisty, za sebe musím konstatovat, že knížka se bohužel nepovedla...a to tak, že jsem ji po přečtení sta stran odložila. Vadila mi jednak nekoncepčnost, resp. nejasná struktura nebo žánr, ale ještě mnohem víc na kvalitě ubírají doslovné přepisy rozhovorů, ze kterých mě až bolely oči.
Máme k dispozici mnohem lépe napsané tématické knihy.
I když je kniha trochu obsahově rozházená tak jsem každou kapitolu hltal. Pan Markovič byl fakt šéfík. Jen mi trochu chyběla strana poškozených. Co ty rodiny si všechno prožily. Tady se skoro vyzdvihoval pachatel... To je těžký, třeba za to fakt nemůže.Ale je to strašný a hrozivý.
Jistě poučná a zajímavá kniha, místy ale poněkud rozháráná, neučesaná a zmateně sestavená.
Rozhodně to bylo zajímavé čtení, pan Markovič byl osobnost. Musím zmínit ještě seriál Metoda Markovič:Hojer, s úžasnými hereckými výkony, seriálové zpracování, které prostě nemělo chybu.
Příšerně napsaná kniha, která svou formou Markoviče skoro dehonestuje. Pokud by se jeho životopisu ujal aspoň průměrný autor, mohlo to dopadnout daleko lépe.
Vlastně dost zklamání. Nevím, jaký byl záměr. Není to pořádně ani životopis, není to ale ani vyprávění o případech. Je to od obojího něco, ale strašně mi nesedl ten styl propojený s "mimozáznamovými" hovory autora s kriminalistou. A fascinace inteligentním vrahem mi přišla úplně nevkusná. Tahle část by se rodičům mrtvé dívky určitě nečetla dobře.
Od knihy jsem měla obrovské očekávání, realita mě moc zklamala.
Pana Markoviče uznávám. Sleduju jeho práci už hodně let a je to opravdový profesionál. Kniha o něm má každopádně velký potenciál. Jenže tohle se mi díky autorovi knihy prostě nelíbilo. Informace a rozhovory sice lehce zmatené, ale zajímavé. Jenže celé to ze strany pana Šámala zavánělo jakousi honbou za senzací. A proto autora nenapadlo nic jiného, než domluvit vyšetřovateli schůzku s vrahem šestnáctiletého děvčete, aby ho potom mohli společně oslavovat a ještě použít obraz od tohoto člověka jako kýčovitý obal na tuto knihu. Proč?
Biografie Jiřího Markoviče – kriminalisty z prvního oddělení, který se podílel na vyšetřování těch nejzávažnějších zločinců (Jiří Straka, Ladislav Hojer) a nyní si užívá zaslouženého důchodu. Dozvídáme se zde informace z jeho osobního života – jak na jeho profesi nahlížela manželka a také děti. Vedle toho dostáváme především informace z toho pracovního - jak se mu podařilo z řadového policisty vypracovat až na pozici, o které se některým může jenom zdát! Po dočtení jsem knihu zavírala s pocitem neuvěřitelného obdivu k osobě Jiřího Markoviče, člověka zrozeného pro tuto profesi! Obdivuji jeho přístup, takový nalezneme u málokoho. To, jak se i k vrahům choval lidsky (neměl problém jim třeba nabídnout svačinu) :) Jednoduše Markovič - Legenda! Jediné minus knihy – chybějící korektura, občas zmatečné přeskakování z vyprávění k rozhovorům. Velká škoda, že si někdo nedal se zpracováním větší práci.
Skvělá kniha, kterou jsem přečetl za 2 dny. Poodhaluje zákulisí práce kriminalisty ze všech možných úhlů pohledu i komentář k některým z případů. Vynikající čtení o této legendě.
Pro mne velké zklamání.Za prvé kniha jako taková je velmi zmatečná a neuspořádaná.O případech samotných se toho člověk také moc nedozví,v jedné kapitole se nesmyslně politikaří,což mně osobně přijde až hloupé.A za hlavní a naprosto klíčový problém považuji fakt,že autor společně s panem Markovičem prakticky ve třetině knihy oslavují vraha šestnáctileté holky,bratříčkují se s ním,uctívají ho..Z toho je mi na zvracení a knihu mi to naprosto znechutilo.Ten sadistický odpad nosí u sebe nůž,plánuje vraždu,kterou nakonec vykoná na naprosto nevinné šestnáctileté holce a pánové Šámal s Markovičem ho považují za -cituji-"formát","pan Někdo!","silná vůle a silná osobnost","pan člověk",atd.To je neuvěřitelný!!Pan Markovič u mne skončil.Jak se asi mají cítit příbuzní té holčiny,když po tom všem co si museli vytrpět najednou čtou o tom,že "člověk"který jim ubodal dítě je "pan Někdo?".Jsou Ti dva autoři vůbec normální?Že prý si vrah trest odpykal a chová se slušně?A co ta holka?Té nikdo druhou šanci dát nemůže,nemůže na svět přivést děti,byla zabita brutálně a plánovaně,tak proč by jí měl dostat její vrah?To tady budeme uctívat vrahy dětí?..
Krásná ukázka toho, jak se dá kniha s vysokým potenciálem zazdít rozpačitým zpracováním. Samotné téma a osobnost pana Markoviče jsou totiž skvělým odrazovým můstkem. No a pak se to autorovi nějak zvrtlo... Rozumím tomu, že autor chtěl zachovat autentičnost rozhovorů, ale i sebekvalitnější rozhovor by měl posléze projít korekturou (při nejmenším vyškrtáním slovní vaty). Nešťastná se mi zdá i kombinace vyprávění a rozhovorů. Je to takové nijaké, sem tam slátané a kapitola od kapitoly horší.
Viděl jsem pana Markoviče na ČT24 hrozně mě to téma zaujalo. Úvod knihy super, popisucíjí způsoby vyšetřování a vraždy... ale druhá půlka nic moc.
Štítky knihy
kriminalistika vzpomínky sérioví vrazi české detektivky a krimi skutečné kriminální případy sexuální deviace
Měla jsem tu čest s Jiřím Markovičem párkrát setkat, protože to byl známý mého manžela. Ráda jsem poslouchala jeho vyprávění, byl moc fajn.
Kniha mi ho připomněla, to bylo příjemné, ale nečetla se mi moc dobře. Připadla mi lehce chaotická a doslovný přepis rozhovorů včetně pravopisných chyb typu "by jsme", vyzníval velmi nepřirozeně a rušivě.