Kristiánova legenda
Kristián
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/139309/bmid_kristianova-legenda-656f69bc68c42.jpg
4
109
109
Život a umučení svatého Václava a jeho báby svaté Ludmily - Vita et passio sancti Wenceslai et sanctae Ludmilae avae eius. Autor této zakladatelské památky, mnich Kristián z rodu Slavníkovců, ji připisuje ve svém prologu svému synovci, druhému biskupu pražskému Vojtěchovi. To znamená, že psal své dílo v posledním desetiletí 10. století a že je to tedy nejstarší historický spis českého autora, psaný ovšem latinsky. Toto rané datování vedlo k dlouhodobým diskusím, jichž se zúčastnilo mnoho historiků a slavistů. Složitou problematikou vzniku, obsahu a autorství této legendy – vyprávějící o pokřtění Moravy Řekem Cyrilem, o jeho obraně slovanské bohoslužby před papežem v Římě, o působení biskupa Metoděje na dvoře Svatoplukově a posléze o sv. Ludmile a sv. Václavu – se významnou měrou zabýval i profesor Jaroslav Ludvíkovský (1895–1984) v četných článcích, studiích a recenzích. V této publikaci přehledně shrnuje výsledky své mnohaleté práce a po letech vydává i latinský text Kristiánovy legendy, o němž se sice mnoho psalo a mluvilo, ale který zůstával pro většinu zájemců prakticky nedostupný. Vydání obsahuje i paralelní český překlad a textovou kritiku. V poznámkách se profesor Ludvíkovský zabývá zejména Kristiánovým stylem a komentuje zvláště ty pasáže, které jednoznačně potvrzují pravost legendy a její datování do 10. století.... celý text
Přidat komentář
Kristianova legenda, ač dílko středověké, je v lecčem překvapivě aktuální. Autor si stěžuje, že ve Francii už by byly tak světové osobnosti jako Václav a Vojtěch dávno oslaveny, jenže ty zaostalé Čechy...
Ne nadarmo Josef Pekař napsal, že Kristián je první českou kronikou. Provádí nás stručně dějinami českých zemí od sv. Cyrila a Metoděje přes Ludmilu po Václava. Pro mě byly nové informace, že kníže lákal na hostinu hříšníky a odpadlíky, načež je nechal zbičovat důtkami (kdo by to do něj řekl?!), nebo že jeho chystaný odchod do kláštera údajně zdržela stavba sv. Víta.
Není to žádná suchá relace. Autor vstupuje do děje zbožnými průpověďmi, lamentacemi či dobově obvyklými stížnostmi na svou literární nemohoucnost a jednotvárný sloh.
Kristiána jsem četla ze zvědavosti, poněvadž je to fundament pro poznání českého raného středověku. Nelituji. Musím říci, že má něco do sebe číst text, jenž se hlásí do doby svatého Vojtěcha (autor jednou dokonce mluví přímo k němu) a odvolává se na očité svědky.
Mnich Kristián ve své době napsal v latinském jazyce toto dílo. Tak dal poznat nejen Čechům život našich vzácných panovníků, sv. Ludmily a sv. Václava. Po mnohé věky se k ním národ utíkal s prosbou o pomoc. Knížka je vydaná v latinském a českém jazyce. Uvědomujeme si tak, jak dlouho již existuje, a přesto nám má co říci. Týká se těch, ke kterým se utíkal náš národ o pomoc a proto si myslím, že je dobré je znát a svěřovat naší zemi.
Když se člověk prokouše předmluvou tak to pak přečte celé. Trochu tvrdší čtení, ale pro ty co se zajímají o nejstarší dějiny a první Přemyslovce skvělá volba.
Co říct, školní četba. Zase bych ale neřekl, že se čte tak špatně, jak mnozí tvrdí. S takovým Kosmou jsem měl problém mnohem větší.
Jedná se o legendu o sv. Václavovi, doporučil bch proto zvážit zařazení žánru "biografie a memoáry", případně "pověsti" či "historie".
Docela mě to i bavilo, tedy, s jazykem či obsahem jsem neměla problém. Jen prokousat se poznámkami byl pak trošku oříšek. :)
Než samotná Kristiánova legenda mě víc zajímají spory o tom zda jde o fals 14. stol. či je pravá a patří do 10. stol. Napsal mnich, který o sobě v úvodu říká, že je strýc sv. Vojtěcha a příbuzný Přemyslovců. Největší spory jsou k začátku legendy a to o křtu Bořivoje na Moravě.
Jazyk, sloh atd. jako ostatní podobné si legendy anebo kroniky.
Zajímavé čtení, i když jsem některé příběhy znala z jiných podání, takhle vcelku to vyzní mnohem lépe. Skvělé bylo skloubení původního latinského textu na straně jedné s textem českým na straně druhé. Pro milovníky historie je to prostě nádhera a zážitek!
Osobně, je to velice působivé čtení., je to krásné počtení pro každho koho takové řekněmě " záležitosti" opravdu zajímají. Z mé strany to má grády z mnoha kouzelných i nekouzelných důvodů. Přesto ty kouzelné přetrvávají jako sama legenda, protože pasují do té doby, do těch bran kdy byla napsána a ačkoliv to byla doba na všechny směry tvrdá a drsná, umí dojmout. "Kristián" na mě prostě zapůsobil. A ještě na mě určitě zapůsobí, tohle nejsou texty na přečtení a odškrtnutí ( jako téměř nic), to člověka sem tam láká, jako příkladně Čapkova Dášenka.:).
Pro mne zajímavé s ohledem na to, že jde nejspíš o náš nejstarší písemný pramen. A dále s ohledem na drobné postřehy a porovnání s rozšířeněnšími znalostmi našich nejstarších dějin a pověstí, které často známe pokroucené mnohem mladšími kronikami.
(Vůbec se tu např. nemluví o "Libuši", pouze v pár větách o jakési "hadačce panně" provdané za Přemysla apod.)
(Pro úplnost musím ještě napsat, že jsem nečetl žádnou knižně vydanou verzi s případnými komentáři, ale kompletní překlad nalezený na internetu)
Nehorázná blbost, nic nudnějšího a horšího jsem snad nikdy nečetla. Kdyby to aspoň převedli do současné češtiny, archaismy mě opravdu neoslnily. Kdybychom knihu neměli jako povinnou četbu, sama od sebe bych si ji nepřečetla. Toto dílo doporučuji jen skalním příznivcům historie, normální člověk z toho nic nemá.
Legenda pojednávající nejen o sv. Václavovi a "bábě jeho sv. Ludmile", jak název napovídá, ale i o misi Cyrila a Metoděje a pokřtění českého knížete Bořivoje. Struktura odpovídá žánru, tedy je zde dopodrobna vylíčen život, umučení a zázraky titulních světců.
Kniha je dvojjazyčná - latinský originál a český překlad, na konci je textová kritika Jaroslava Ludvíkovského, ve které jsou popsány diskuse o původu legendy a jejího autora, a textové poznámky.
Psáno čtivě.
Překvapivě mě legenda zaujala. Na začátku jsem vůbec nevěděla, co od ní čekat - věděla jsem jen, že to bude o sv. Václavovi, Ludmile a jejich smrti, ale jinak nic víc. A musím říct, že se mi to vážně líbilo, i když to bylo psáno tím "těžším" jazykem, který se špatně čte i chápe, takže jsem to louskala asi dvě hodiny, abych se opravdu vžila do děje a všechno pochopila. Byly to vlastně takové dějiny Čech do zavraždění Václava a kupodivu se mi opravdu líbila :)
Tuto knihu bych si nikdy sama od sebe nepřečetla. Nebavilo mě to, možná proto, že jsem to četla ve velkém shonu. Potřebuji tuto knihu kvůli jazykové analýze a referátu, ale když vidím, jak strašné to bylo, děsím se, jak to zvládnu sepsat. Možná by někoho zaujala, ale já mezi tuto skupinu nepatřím. =)
Štítky knihy
životopisy, biografie Přemyslovci panovníci raný středověk světice světci svatý Václav, český kníže, cca 907–935 legendy o světcích hagiografie český středověk
Pěkný exkurs do dějin středověkého českého státu, přestože mě toto období jinak příliš nepřitahuje. Na sv. Ludmile i jejím slavném vnukovi je vidět vroucí víra, jež prostupuje jejich každodenní jednání. Ne nadarmo se oba stali významnými českými světci! Kristián dobře uchopil i látku předcházející samotnému životu sv. Václava, stručně vyloživ cyrilometodějské působení a počátky české státnosti.