Kříž proti kříži
Radovan Šimáček
https://www.databazeknih.cz/img/books/93_/93334/bmid_kriz-proti-krizi-tPo-93334.jpg
4
48
48
Pohled na křižácké výpravy byl dříve zkreslován romantickým pozlátkem hrdinství a boje za křesťanskou víru. Současní historikové je však spíše označují vedle inkvizice, bartolomějské noci, masakrů domorodého obyvatelstva v Americe a obchodu s otroky za jeden z největších zločinů na lidstvu, jehož se v dějinách dopustil křesťanský Západ. Nejvíc bývá odsuzována čtvrtá křížová výprava, která zbraň namířenou proti pohanům obrátila proti křesťanské byzantské říši a skončila z ryze kořistných pohnutek krvavým vypleněním Cařihradu roku 1204. Autorovi se podařilo zachytit nejen dobrodružné prostředí rytířské výpravy, ale postihl i rub křižáckých výbojů a rytířství, hodnotí spravedlivé i rytířské ctnosti – statečnost, věrnost danému slovu a smysl pro čest. Náš hrdina, mladý rytíř Vítek z Klokot, je jako syn své doby poznamenán jejími předsudky, pověrčivostí a šlechtickou hrdostí, avšak smysl života hledá v lásce k rodině a domovu a v takové práci, aby se lidem lépe vedlo na zemi.... celý text
Přidat komentář
Pěkná historická kniha, kterou "ich" formou vypravuje mladý rytíř Vítek z Klokot a ten byl svědkem toho, jak byla výprava zmanipulována a vůbec se nestřetla se Saracény , ale jak název knihy napovídá, s křesťany v Zadaru a Konstantinopolu - kříž proti kříži,...
"Bylo to něco neslýchaného, bylo to hanebné, odporné a podlé.. "
Tímto citátem vyňatým z knihy by se dal charakterizovat děj celé knihy.
Čtvrtá křížová výprava byla totiž zneužita ke zcela jiným účelům, než k podpoře křesťanských městských států v Palestině.
Začátkem jsem se hůř prokousával a nebýt toho, že téma mi přišlo opravdu zajímavé, tak bych knihu odložil.
Pokud někdo zažijete to samé, nevzdávejte to. Ani nevím jak a kniha se mi začala číst dobře. Jako by ji najednou psal někdo jiný.
A že je z edice KOD? Kdo jste dospělí, neřešte to. Stojí za přečtení.
Výpravný hrdinský epos cesty prostého jihočeského šlechtice za slávou. Z vysněného dobrodružství se ale hodně rychle stává krutá realita. Milovníci historie si pochutnají. (Mě jako krajana potěšil milevský opat:)
Knížku jsem si přečetl v rámci vzdělávání se v byzantských dějinách. V tomto směru je knížka docela historicky věrná a průběh 4. křížové výpravy popisuje nestranně. Spád příběhu je svižný, myšlenkové pochody hlavního hrdiny Vítka jsou přímé, čisté a předvídatelné, závěr až pateticky dojemný. Konec konců knížka vyšla v edici knihy odvahy a dobrodružství, kam právem patří, což jistě není na škodu.
Kdo zničil Východořímskou říši, která po tisíciletí vzdorovala desítkám různých útočníků, a v 7-8.století zabránila opakovaně (viz Wikipedia: obléhání Konstantinopole r.674 a 717) v krutém boji, už tenkrát, islamizaci Evropy? Byli to Západní křižáci, šikovně zmanipulovaní téměř stoletým benátským dóžetem E.Dandolem, který si tímto způsobem vyřídil své osobní účty. Benátčané a "křižáci" roku 1204 vyloupili "krále měst", posledního pokračovatele Římské říše, rozkradli poklady, umělecké hodnoty, zneuctili mimo jiné Chrám Boží moudrosti, a nepřímo, během dvou století, umožnili nárůst moci Osmanských turků, kteří roku 1354, díky zemětřesení, mohli obsadit první důležitou pevnost v Evropě Kallipolis (dnešní Gallipoli).
To byl vděk Západní evropy, Byzanci, za její staletou obranu Naší kultury.
Jistě, v tomto románu, jsou Řekové popisováni jako zhýralci, zbabělci, otroci zlata a obchodu, jako někdo, kdo nedokáže postavit vlastní národní armádu, pouze se spoléhá na žoldnéře z různých konců Evropy a Blízkého východu, ale měla Západní evropa právo na takovou loupež?
Tento titul doporučuji všem, kteří se zajímají o dějiny středomoří, a to i v návaznosti na současnou ekonomicko-politickou situaci Evropy.
Vynikající počin Radovana Šimáčka, v němž se na území historických reálií velmi zajímavým způsobem střetávají dvě kroniky - či přesněji řečeno memoáry - jejichž autory jsou Robert de Clari a Geoffroi de Villehardouin. Právě v citlivosti způsobu, s nímž k nim spisovatel přistupuje a kterak využívá elementární rozdílnosti v pojetí obou děl, tkví dle mého soudu největší klad románu Kříž proti kříži. Jedním dechem je však třeba dodat, že předně k druhému z výše jmenovaných, tedy maršálku de Villehardouin, přistoupil pan Šimáček přeci jen poněkud černobíle. Mimo samotné nakládání s prameny a poutavost celého vyprávění bych rád vyzdvihl i vhodně umístěné verše Gunthera von Pairis, jehož Historia Constantinopolitana je sama osobě velice cenným zdrojem, vkusné ilustrace Vladimíra Kopeckého a v neposlední řadě i historický doslov doktorky Věry Hrochové.
" .. Byzantští už valem obraceli a věnovali mu málo pozornosti, přece však se v jejich řadách našel alespoň jeden rytíř, který výzvu přijal. Odpověděl znamením a opatrně se přebrodil na naši stranu potokem, který byl mělčí, než se zdál. Oba rytíři nemeškali. Sotva se obřadně pozdravili, rozjeli se plným cvalem proti sobě s podvrženým kopím, připraveným ke smrtící ráně. Měl jsem oči upřeny na Jana z Valu – a tu se to stalo: Jeho kůň zasažený zákeřným šípem padl jako podťatý a Jan z Valu zůstal pod ním, marně se snaže vyprostit. Jeho protivník, jak byl v rozběhu, nezastavil, ale když ho míjel, bodl Jana z Valu, ležícího bezmocně na zemi, svým kopím, pak koně zarazil, obrátil se a vrátil se k padlému rytíři, aby ho dorazil několika dalšími ranami. Bylo to něco neslýchaného, bylo to hanebné, odporné a podlé.. "
Autorovy další knížky
| 1968 |  Zločin na Zlenicích hradě L.P. 1318 |
| 1980 | Kříž proti kříži |
| 1969 | Výbuch |
| 1971 | Ve znamení W |
| 1969 | Valdštejnská rapsódie |
Určitě stojí za přečtení. Poutavě napsané , dobrý příběh skvěle zasazený do historických událostí čtvrté křížové výpravy. Čtenář je jakoby vtažen do historických událostí , které vedly k pádu Konstantinopole ( Cařihradu) a dozví se i jaké pohnutky vedly k tomu , že původní dní záměr a cíl výpravy byl nakonec opuštěn, jakoby zapomenut.
Přestože knihu vydalo nakladatelství Albatros v edici KOD , mohlo by se zdát , že je určena dětem či mladým čtenářům je vhodná i pro dospělé čtenáře!!!