Kríza moderného sveta
René Guénon
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/547163/bmid_kriza-moderneho-sveta.jpg
4
22
22
Kniha Kríza moderného sveta z roku 1927 je Guénonovým najznámejším, ba najslávnejším dielom, v ktorom sa venuje jednej zo svojich ťažiskových tém: kritike moderného sveta a výkladu príčin, ktoré viedli k jeho vzniku. Na rozdiel od jeho neskoršieho diela Vláda kvantity a znamenia časov z roku 1945, ktorého preklad sme uverejnili v roku 2022, ide o prístupnú a pomerne ľahko zrozumiteľnú knihu. Pri jej čítaní si však uvedomíme, že za vonkajšou prístupnosťou sa skrýva hlboký a prenikavý pohľad, ku ktorému sa môžeme ako čitatelia opätovne vracať a nanovo vnímať jeho nástojčivosť a platnosť. Kniha sa v čase svojho vydania stretla s nečakaným ohlasom a surrealistický spisovateľ André Thirion sa vyjadril, že ľudia „poznali jej obsah aj bez toho, aby ju čítali“. Guénonov protimoderný a protidemokratický pohľad sa však iba veľmi na krátko stretol s prijatím v konzervatívnych a nacionalistických kruhoch. Autor totiž odmieta nacionalizmus ako skrz-naskrz moderný produkt, čiže výsledok rozpadu prirodzenejšieho, stavovského spoločenského usporiadania. René Guénon aj v tejto knihe potvrdzuje svoju dôsledne apolitickú univerzálnu metafyzickú perspektívu, ktorá je nadinidivuálna, takže si ju nemôže privlastniť nijaký jednotlivec či skupina.... celý text
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 2024 , EurópaOriginální název:
La Crise du monde moderne, 1927
více info...
Přidat komentář
Hlavní co mne udivilo je, že je Guénonovo dílo už skoro sto let staré. Myšlenky jsou nečekaně současné! Myslím si o civilizaci něco podobného, ale takhle pěkně to vysvětlit - to by bylo nad moje síly.
Guénon bude od nynějška patřit k mým oblíbeným západním filosofům, jelikož se na svět nedívá pouze západníma očima, ale snaží se jej dívat jako celek, který je rozdělený na západní a východní vliv. Skrze nejrůznější nauky tak ve svém díle poukazuje na úpadek lidské společnosti, která se pomalu řítí ke svému konci, načež ji možná bude i čekat obroda. Materialismus a podřízení menšiny většině dnes zažíváme daleko více, než jak Guénon popisuje, ale to samozřejmě již před těmi přibližně sta lety předvídal. Vláda inteligentní elity by pak dávala i smysl, ale to by bylo nutné změnit celý systém.
Kniha mi neskutečným způsobem otevřela oči na tu naši “moderní” společnost, kde převažuje materiální spotřeba a potřeba tuto touhu za každou cenu ukojit. A tlak západu, aby si touto strategií podmanil i východ a stal se tak jeho dalším přisluhovačem.
no na to že je to frantík a posléze Abdel píšící o krizi a zániku západu :), tak mě docela překvapil, pač hezky vystihuje problém především ve ztrátě základních tradic a uchýlení k čistému rozumu soustředěného do matérie....
Autorovy další knížky
| 2002 |  Krize moderního světa |
| 2009 | Král světa |
| 2022 | Vláda kvantity a znamení doby |
| 2015 | Človek a jeho naplnenie podľa védánty |
| 2016 | Symbolika kríža |
Tahle kniha nezestárla vůbec dobře. Guénonova posedlost myšlenkami úpadku Západu pod vlajkou materialismu a ztráty duchovních tradic je sice opodstatněná (leč se nejedná o žádný významný objev), jeho fascinace (středním) Východem, který se dnes utápí v náboženském/tradicionalistickém tmářství a jím způsobeném zpátečnickém kulturním primitivismu, je ale nesmyslná a neprozřetelná. Guénon konvertoval k islámu, který sice vychází ze stejných tradic, ze kterých vycházel ve středověku, ale to je asi tak úplně všechno, co společnosti přináší. A rozhodně to není produkt duchovního ani intelektuálního elitářství, ale naopak spíš nedostatku kritického přemýšlení (mimochodem způsob, jakým Guénon vykládá individualismus, je extrémně tendenční a zavádějící). A platí to samozřejmě i o katolictví (které autor pokládá za poslední plamen západního duchovna). Dělat z masových náboženství/církví uchovatele duchovních hodnot je podle mě spíš ukázkou intelektuální neprozřetelnosti než příslušnosti k intelektuální elitě. Chod dějin navíc dospěl k přesně opačnému stavu, než který Guénon předpokládal - veškerý západní tradicionalismus a kulturní identifikace jsou dnes naopak zakazovány a označovány za xenofobii, zatímco sebe-identifikace všech ostatních kultur je povzbuzována a opěvována, a to bohužel hlavně na Západě. Inspirace myšlením Východu se tedy pro Západ ukazuje naopak jako zhoubná a sebedestruktivní idea. A myšlenka, že Východ na Západ nechce expandovat, je ve světle migrační krize a při expanzivním šíření islámu doslova heretická. Islám můžeme chápat spíš jako projekt a nástroj východního imperialismu než jako berličku ke znovuobrození západních duchovních tradic.