Křižáci
Henryk Sienkiewicz
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/290459/krizaci-av1-290459.png
4
228
228
"Křižáci jsou posledním velkým hist. dílem Sienkiewiczovým. Ve svém zpracování si zachovává všecky přednosti skvělého spis. talentu S.; k nesmrtelným postavám Trilogie (Ohněm a mečem, Potopa, Pan Wołodyjowski) přidává několik dalších mistrně vystižených a propracovaných typů, zasažených tentokrát do prostředí starého Polska jagellonského, a líčí jejich zápas s představiteli něm. dobyvačného nástupu proti Slovanům." Vysvětlivkami opatřil Jaroslav Janouch ; předmluvu napsal Karel Krejčí... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1950 , PráceOriginální název:
Krzyżacy
více info...
Přidat komentář
Nositel Nobelovy ceny za literaturu předvedl v tomto románu, že si ji plně zasloužil. Dobře popsaná atmosféra tehdejší doby, komplikované vztahy na poli církevním i světském - národnostním. Určitě jeden z nejlepších historických románů. Podle této knihy byl natočen i film, zhruba před padesáti/šedesáti roky, zanechal ve mně hluboký dojem.
Henryk Sienkiewitcz opět nezklamal. Historický román založený z větší části na ověřených událostech. Plný Boha, spravedlnosti i nespravedlnosti, lásky, čekání... a polské hrdosti. Nejen polské, ale celé slovanské...
Knihy od Sienkiewicza patria k mojím najobľúbenejším. Každá z nich patrí do výkladnej skrine historických románov. Táto bola mojou prvou od tohto spisovateľa a neoľutoval som ani na okamih. Tomuto románu nechýba absolútne nič, každý si tu nájde niečo pre seba. Dokonalé opisy vtedajšej doby, miest, života, vojenstva, bojovej výzbroje, či taktiky, doplnené samozrejme s jemnou dávkou romantiky. Skvelá atmosféra, bez slabších pasáží, plné historických faktov, hrdinských činov, ukončenou rozprášením križiackych vojsk pri Grunwalde.
Krásný hrdinský a milostný příběh Zbyška z Bohdance, který se účastní bojů proti německým křižáckým rytířům. Příběh je i zfilmovaný.
v popisech středověkých bojových a loveckých scén se Sienkiewitzovi nikdo nevyrovná.
zapamatoval jsem si "dostal ji až lejno vypustil" (při ulovení zubra šipkou z kuše)
Četla jsem několikrát, až jsem pročetla k tomuto krásnému starému vydání (poklady z babiččiny půdy :-) )
Križiaci ponúkajú všetko, čo by dobrý rytiersky román mal mať. Odveký boj dobra so zlom, zmysel pre česť, odvaha, láska, ale aj zrada, sklamanie, smrť a smútok. Atmosféra je vynikajúca a čítanie som si užil. To, že je príbeh trošku rozvláčny, plný pátosu a čierno-bieleho vykreslenia charakterov a konania postáv mi vôbec neprekážalo. Vzhľadom na dobu kedy bol napísaný je to pochopiteľné a odpustiteľné.
Z autorových nejznámějších děl (trilogie Ohněm a mečem, Quo Vadis) jsou Křižáci nejméně zdařilým dílem. Opakují se zde archetypy postav z předchozí tvorby - rytíř Matěj/pan Zagloba/Petronius v roli bodrého komentátora, naivní hrdinové Zbyšek/Wolodyjowski/Kmicic a krásné panny Danuše/Olenka vs. praktické ženy do života Jagienka/Baška, takže Křižáci nepřináší nic nového, jen je to celé naivnější, méně zábavné a povrchnější ve smyslu dobra a zla.
Umím si představit, že z příběhu bych byl nadšený jako náctiletý, kdy jsem podobné příběhy hltal. Z dnešního vyzrálejšího (což nemusí být nutně lepšího) pohledu jde o průměr.
Jako vždy lze u Sienkiewicze ocenit historické reálie, jazyk a styl psaní oku lahodící s dobou a příběhem. Mnozí dnešní populární autoři historické fikce by si jej v tomto směru mohli vzít za vzor.
Váhám mezi čtyřmi a pěti *. Je fakt, že jsem čtení musela trochu zrychlit přeskakováním odstavců, před víc než sto lety autoři všechno líčili pěkně dopodrobna. Ten samý čin - vypalování, zabíjení - když ho spáchá Němec, je to odsouzeníhodný zločin, když Polák, tak hrdinská odveta. Němci - krutí podrazáci, Poláci - chrabří hrdinové.
V pláních a polesí země polská k světu vládne. Proto je zadobře chovati chrabrost, udatnost v témže rodě. Knihou provází a v děj členitý zanese mnohá úskalí. Vrcholem pádného děje je bitva mezi Polskem, tak jak bylo kdysi známo a Křižáky, což byla západní strana s bezpočtem vojsk. Kniha končí bitvou jejímž vítězem se dočtete.
Četla jsem Křižáky v originále a upozornit musím předem, ze mému oku lahodí v klasice jiný druh polštiny. Ovšem kniha je psána ocelovou pěstí a pevnym, sevřeným jazykem. Jakožto celek vnímám tuto triologii velmi pozitivně a nadšeně, je to prostorné a pokud mate k těm končinám vztah tak vite přesně co chtěl autor říct a proč to vlastně říká. Jen by to mu lahodil ladnější - ve smyslu lahodnější - jazyk. Zase to ale byla výzva za kterou jsem ráda. V češtině jsem kdysi davno četla pouze Ohněm a mečem a to vím že překlad byl o neco něžnejší méně... méně. špinavý..Ale méně než 5 hvezd to dostat nemůže....
Chvilku mi trvalo, než jsem se do příběhu začetl, hlavní překážkou mi asi bylo chování hlavního hrdiny, které za mě asi po sto stránkách vystihl starý Matěj:
"Lituji tvou hlavu, ale rozum nelituji, jsi hloupý jako pařez."
Samozřejmě i později jsou ctnosti a rytířské ideály na můj vkus občas až moc okázalé a přitažené za vlasy, ale už je to uvěřitelnější a z pohledu středověkého člověka jistě i logické. Právě v podání středověkého světa mi přišel Sienkiewicz skvělý, nejen ohledně historických údajů, ale právě běžný život (hospodaření, cestování, lov, víra) jsem si dokázal díky jeho stylu dobře představit. Vyprávění je plynulé a ani některé popisné pasáže nijak nezdržují a děj pěkně plyne až k finálnímu vyvrcholení u Grünwaldu.
Čekal jsem, že největší překážkou bude archaičnost textu (Sienkiewiczův román začal časopisecky vycházet už v roce 1897), ale nakonec jediné, co mi kazilo požitek z četby, byla autorova přehnaně buditelská tendenčnost (MY jsme ti dobří, ONI jsou ti špatní). Chápu, že dílo vznikalo v době, kdy byl slovanský živel drcen tím německým (masivní poněmčování ap.) a bylo třeba všemi prostředky burcovat lid, aby zvedl hlavu, ale z dnešního pohledu už ta historicky vynucená černobílost působí jaksi neústrojně a uměle. Přesto poměrně zajímavý zážitek…
První díl historického románu z 15. století, kdy docházelo k výbojům německých rytířů proti Polsku a Litvě. Na pozadí těchto událostí se odvíjí vztah mezi Zbyškem z Bohdanče a Danuškou ze Spychova. V románu najdete vše, lásku, zradu, přátelství, hrdinství a udatnost polských hrdinů, podlost a intriky německých rytířů. Příběh je plný patosu a oslavování slovanských hrdinů oproti germánským, postavy jsou vylíčeny naprosto čitelně, ale přesto pokud se člověk nad toto povznese, tak tento román jej určitě bude bavit.
A zase nezklamal, jsou prostě autoři, kteří mohou napsat cokoliv a vždy je to dobré. Sice děj je až příliš romantický a zdlouhavý, ale alespoň mě kniha donutila trochu nastudovat dějiny s vyvrcholením tehdejší doby, tedy bitvou u Grünwaldu. Bitvu jsem si po přečtení knihy ještě prostudoval na internetu, takže znám celkem její dostupné detaily. Proto se takové knihy píší, aby se člověk seznámil s historickými dějinami, zvláště pokud mají blízkou návaznost na ty české. Jedinou vadou na kráse této knihy bylo to, že jsem měl nějaké starší vydání a kniha byla psána starší češtinou a někdy jsem jen stěží chápal smysl věty. Pozitivem pak bylo, že hrdinové tohoto románu byly skutečné historické postavy. Doporučuji.
Samozrejme protinemecké zameranie tam občas cítiť, ale za vlastenectvo ma u mňa Sienkiewicz len bod plus :)
Štítky knihy
Polsko rytíři křižáci 15. století války Řád německých rytířů bitva u Grunwaldu (1410)
Autorovy další knížky
| 1990 |  Quo vadis |
| 1988 | Pouští a pralesem |
| 1986 | Ohněm a mečem |
| 1988 | Potopa |
| 1995 | Pan Wolodyjowski |
Moc pěkný historický román, mě osobně nejvíc zaujalo vybarvení hodně těžkých poměrů které v té době nutili lidí žít jako zvířata. Krutá doba a podle toho také probíhal boj mezi Polskou šlechtou a křižáky. Četlo se to pěkně ale žít v této době bych nechtěl.