Krize a zánik římské republiky
Karl Christ
Podtitu: Historie posledních 170 let starověkého Říma Období krize a zániku republiky představuje středobod dějin starověkého Říma, říše, která zásadním způsobem ovlivnila dějiny našeho kontinentu. Práce zřejmě nejvýznamnějšího německého znalce římských dějin, profesora Karla Christa, zabírá období od druhé punské války po nástup augustovského principátu, tj. od r. 200 do r. 30 př. n. l. Bouřlivé politické události těchto necelých dvou staletí jsou propojeny s analýzami sociálních, hospodářských, kulturních a duchovních dějin. To autorovi umožnilo postihnout komplikovanou epochu přerodu římského impéria plasticky a do hloubky, a zároveň si klást otázky přesahující horizont konkrétních událostí. Krize a pád římské republiky je tak současně příběhem mimořádných osobností, jejichž odkaz se stal obecným dědictvím evropských dějin a kultury – bratří Gracchů, Sully, Caesara, Cicerona, Catona či Octaviana-Augusta, a zamyšlením nad proměnami, přetvářením a vzestupem státního celku, jehož právní, správní, ekonomická struktura poznamenává evropské dějiny až do našich dnů. Ke knize je připojena podrobná tabulka nejdůležitějších událostí daného období.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2010 , VyšehradOriginální název:
Krise und Untergang der römischen Republik
více info...
Přidat komentář
Podrobný popis vývoje římské republiky od třetího století př.n.l. od jejího rozšíření po území Itálie, do Galie a Hispánie a na Blízký východ včetně souvisejících vojenských operací, přes reformy bratrů Gracchových, diktatury Sully a Caesara do nástupu Octaviana a počátku principátu.
K četbě je dobré mít dopředu vyšší míru povědomí o římské společnosti - například o jednotlivých stavech a rozdělení moci. Následně se budete moci do knihy ponořit a odnést si tak poznání o mnoha neuralgických bodech římské republiky. Z nichž některé nám jsou dobře známy i z dneška, neboť svět ve kterém žijeme, nese jisté paralely s minulostí (a naštěstí i značné rozdíly). Tehdejší inflace měla pro obyvatelstvo stejné dopady jako ta dnešní, byť technický mechanismus jejího vzniku byl lehce odlišný. Otázky jak vybalancovat příjmy a výdaje státní pokladny, a přitom udržet alespoň zdání sociálního smíru. Nesnadné hledání odpovědí na geopolitické otázky, jako jak přistupovat k sílícím říším v Malé Asii, zatímco v Hispánii jsou patrné snahy o secesi. Jak odměnit loajální spojence republiky, komu ještě garantovat občanská práva a komu už nikoliv. Jak se postarat o vysoké počty veteránů. Do toho všeho ještě nutnost vypořádat se s kulturními vlivy z řecké oblasti, které leckdy zavánějí nebezpečnou dekadencí. Otázky, samé problematické otázky. Tehdy jako i dnes.