Křižník Aurora
Jevgenij Junga
Dramatické kapitoly z historie slavného křižníku baltického loďstva, jehož šestipalcové dělo 25. října (7. XI.) 1917 v devět hodin čtyřicetpět minut dalo signál k útoku na Zimní palác v tehdejším Petrohradě a ohlásilo tak počátek nové éry. Opíraje se o lodní deník a vzpomínky členů posádky sleduje autor osudy křižníku, který se po prvé vepsal do dějin rus. námořnictva v bitvě u Cušimy 1905.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Historie
Vydáno: 1951 , Naše vojskoOriginální název:
Krejser Avrora
více info...
Přidat komentář
Tuhle knihu jsem nalezl v knihobudce a vzal si jí domů do své sbírky šílené soudružské literatury 50. let. Aurora měla vlastně od začátku do konce samou smůlu, hned první bitvu dost projela a skoro se potopila. Pak už sloužila jen jako cvičná loď a veškerá její sláva spočívá v tom, že si jednou naslepo vystřelila zaparkovaná u Zimního paláce, aniž by jinak svými zbraněmi do boje zasáhla. Později během bitvy o Leningrad jí soudruzi odmontovali děla k obraně města a loď zanechali prázdnou v přístavu, kde jí posléze Němci potopili. Dneska slouží jako muzeum v Petrohradu. Nic moc teda. Ani loď, ani kniha.