Krkonošská pohádka
Božena Šimková
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/523352/bmid_krkonosska-pohadka-65141ee664a51.jpg
5
151
151
Všem dobře známé večerníčky v knižní podobě! Příběhy o hezké, ale hubaté Anče, jejím milém Kubovi, nenasytném a nepřejícím Trautenberkovi a spravedlivém Krakonoši, který nenechá žádnou sousedovu podlost bez potrestání, zná snad každý z televizní obrazovky. Předlohou pro oblíbené večerníčky byly pohádky Boženy Šimkové.... celý text
Přidat komentář
Nejdříve jsem viděla večerníček a pak dostala jako dárek i knížku. Když chtěl člověk pohádku s poučením i pobavením, měl kam sáhnout. Moje milované Krkonošské pohádky. :)
Nádherná kniha, kterou je radost číst. Zejména, když jste s dětmi na horách, v Krkonoších na výletě, a předčítáte jim před spaním. Knížka obsahuje barevné fotografie, takže vás vtáhne do děje. Jediné mínus jsou možná takové netradiční výrazy, nebo slovní obraty, kterým děti nemusí vždy rozumět. Ale nakonec - ty jsou i v tom televizním večerníčku. Doporučuji!
Velmi krásné pohádky našeho dětství. Byla radost na ně koukat a každý večer se těšit, až zase uvidíme další skvělý příběh, co zase hloupý Trautenberk vymyslí, aby zavařil pánu hor Krakonošovi. Úžasný počin, který mně fascinoval už jen tím, že to není klasický kreslený či loutkový Večerníček, ale hraný opravdovými herci. Skvělé herecké výkony našich výborných a nezapomenutelných pánů herců té doby a samozřejmě skvělé interiéry a suprová užalovaná Krakonošova donašečka Sojka. Nádhera.
Krásné pohádky a také výborný Večerníček! Sice jsem už z těchto knih vyrostl, ale na Krkonošské pohádky nedám dopustit doteď :).
"To kyselo je moc kyselý a ten bramborák moc bramborovej!", Hanče, Kuba, Hajnej, Trautenberk, Krakonoš a jeho sojka .. Kdo by tyto postavy neznal, že? :)) Tyto příběhy nám nejraději.
Jak píše heavy66 níže, taky cituji rád větu Trautenberka o nespokojenosti. Spousta lidí neustále nespokojených by se v ní našla.
Příběhy laskavé, milé s poučením na konci.
Milostpán Trautenberk z Nemanic a jeho poddaní, Krakonoš a sojka práskačka, kdo by tuhle partu nemiloval!
Když jsou moji synové s něčím nespokojení, rád cituji milostpánovu stížnost,
"To kyselo je moc kyselý a ten bramborák moc bramborovej!"
"Anče, Kubo, hajnej" - kdo by nedokázal poznat, komu toto volání často vychází z pusy ? Jistě - nenapravitelnému závistivému "pánu" Trautenberkovi, který neustále vymýšlí, jak provést další lotrovinu sympatickému, spravedlivému a mocnému Krakonošovi. Skvělé pohádky z Podkrkonoší, které byly dětem servírovány v podobě úžasných večerníčků, na které se rád podívá i kdejaký dospělý, budou navždy nezapomenutelnou součástí mého dětství.
Večerníček o Krakonošovi jsme v dětství zbožňovali a setkávali jsme se u něj i s našima, pohádky v knižní podobě byly taková třešinka, když zrovna běžel v TV jinej Večerník. Dá se na to dívat pořád a číst se do dá taky bez omrzení.
Pohádku jsme si nesmírně užili všichni v rodinném kruhu. Televizní adaptace mi samozřejmě nabíhala ve vzpomínkách, ale kniha byla úžasným zážitkem sama o sobě. Milujeme přírodu a hory a náš les, takže za nás jasná volba. Rozhodně na tom něco je, že je to večerníčková tématika, člověk si krásně odpočine. Za mě jeden z nejlepších večerníčků, samozřejmě vedle Krtečka a Makové panenky, které nejdou opomenout. Doplněno o hezké fotografie. Krakonoš. Jednoduše nestárnoucí klasika, která dělá radost už skoro padesát let! Pět hvězdiček zasloužených.
Podařilo se mi ve skřítěti probudit zájem o právě vysílaný večerníček, proto mi byl udělen také souhlas zapůjčit v knihovně "Krkonošskou pohádku" a po večerech předčítat. Samozřejmě jsem se dozvěděla, jaká je to z cácorčiny strany oběť, poslouchat moje oblíbené příběhy, navíc když je v knize tak málo obrázků. Připouštím, použité nářečí mi úplně nešlo přes pysky, věty byly často překombinované různými vsuvkami a musela jsem vysvětlovat zastaralé pojmy, dnes už dětem beznadějně neznámé.
Rozhodně jsem se ráda vrátila do časů, kdy jsem netrpělivě vyhlížela večerníček v očekávání, co zas ten šmejd zákeřný, hamižný Trautenberk provede, jak ho Krakonoš převeze, chtěla jsem být kurážná jako Anče, líbil se mi Kuba a bylo mi věčně líto chudáka bojácného hajného.
A potom ten šok, slyšet v lese poprvé vřeštět sojku - vůbec to neznělo "píp, píp, Kuba!"
Jasně, je to poplatné době vzniku, idealistické až hrůza, ale za mne i tak nostalgických 5*, cácorka (zatím) odmítá jít nad 3*, musím se tedy spokojit s kompromisem: o Trautenberkův chlup z licousu těsně pod 85%.
Krkonošské pohádky jsem měla moc ráda, když jsem byla malá. Myslím si, že mi to zůstalo i v dospělosti. "Anče, Kubo, hajnej" je prostě klasika. Jsem zvědavá, jestli se budou líbit i synovi.
Obdobné hodnocení jako u loupežníka Rumcajze. Na jedné straně jde o nestárnoucí televizní pohádku plnou skvělých hereckých výkonů, na straně druhé to je přesně ten pokřivený obraz, který, spolu s různými "historickými" filmy, neuvěřitelně deformuje představu většinové společnosti o naší minulosti. S knihou jež posloužila téhle pohádce za předlohu (nebo to bylo naopak a kniha je až úpravou původního scénáře?) je to stejné. Asi každý chápe, že Trautenberk není reálným obrazem šlechtické majitele panství, že je to jeho karikatura, kdo ale ví jak to s takovými bylo doopravdy? A kolik lidí si naopak vytváří své představy o minulostí právě na základě podobných filmů a knih? ... celkový dojem: 75%
Nejde dát méně než pět *. Velice příjemné oddychové čtení, člověku se před očima odehrává televizní podoba těchto pohádek. Navíc jsem při čtení vzpomínala na nedávno zesnulou Hanu Maciuchovou. Ne nadarmo jsou Krkonošské pohádky považované za nejlepší Večerníček všech dob. A mám také radost, že touto knížkou jsem mohla podruhé dokončit letošní čtenářskou výzvu. Jdeme na třetí kolo.
Naprostá česká klasika. Kdo by tento večerníček neznal.
Knihu jsem četla cca před 17 lety a nedávno jsem se k k ní vrátila s mými dětmi. Kniha se mi líbila stejně jako tenkrát. Možná proto, že zlo vždy prohrálo s dobrém. Šaty konkrétně s Krakonošem.
Další z mých nejoblíbenějších večerníčků. Je to stará česká a hlavně hodně dobrá klasika.
Teď to patří mezi oblíbené večerníčky mého syna, ale asi bude po mně, protože stejně jako já, fandí Trautenberkovi, ale vždycky na konci přišel Krakonoš a všechno nám pokazil:-):-):-)
Řekla bych, že tohle byl nejlepší Večerníček všech dob. A kniha je také nádherná. Četla ji už moje dcera a nyní se chystám, že ji budu předčítat i vnučkám.
Klasická krkonošské pohádky nádherně zpracované do Večerníčku. I když k tomuto vydání mám dva výhrady i pochvalu. Z pochval- jsou zde fotografie z večerníčku. Výhrady- bylo tam pár přetištění a také když jsem četla jiná vydání tak mě připadalo, že jsou doplněna o slova, no spíš takové to . krkonošské nářečí
Krásná kniha. Miluju ji už proto že máme v Krkonoších chatu. Jinak jsem ráda že (logicky) tam nejsou žádné mobily, televize...... Prostě taková stará doba, do které bych se i ráda vrátila.
Štítky knihy
Část díla
- Jak chtěl Trautenberk poslat Kubu na vojnu
- Jak chtěl Trautenberk sojčí peříčko
- Jak chtěl Trautenberk vydří kožich
- Jak dostal Kuba od Krakonoše dukát
- Jak Kuba utekl ke Krakonošovi
Autorovy další knížky
| 1992 |  Krkonošská pohádka |
| 2005 |  Anče a Kuba mají Kubíčka |
| 2001 | Barevný rok |
| 2017 | Vražda jako řešení |
| 2010 | Chytrému napověz |
Podzimní prázdniny jsme mimo jiné s vnučkou využily čtením těchto milých pohádek. Jsou všeobecně známé. Kuba, Anče, Hajnej, Trautenberk a jeho sakramenty - himllaudóndonrvetrkrucajselement, které používá moc často, jelikož se mu stále něco nelíbí a vymýšlí jen, jak druhému škodit. Jeho zloba a zlé úmysly jsou vždy Krakonošem spravedlivě potrestány.
V závěru jedna Krakonošova myšlenka " Pamatuj si Trautenberku , tyhle hory, se vším, co v nich roste, běhá, plave a lítá, patří všem. A kdo by v nich zničil jednu jedinou bylinku, bude mít co dělat se mnou."
Pohádky se nám moc líbily.