Kroky vraha
Michaela Klevisová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36947/bmid_josef-bergman-kroky-vraha-2Zg-36947.jpg
4
2396
2396
Josef Bergman série
1. díl >
V pražském lesoparku byla v noci uškrcena mladá žena. Novinářka Julie Kellerová je zřejmě poslední, kdo s ní před vraždou mluvil. Oběť se navíc nápadně podobala její dceři Kláře. Byla to náhoda nebo měl vrah spadeno na někoho jiného? Sympatický inspektor Josef Bergman rozkrývá složitý hlavolam a odhaluje tajemství zahalující minulost.... celý text
Přidat komentář
Tenhle díl mne moc bavil, i audio verze, těším se na další díly, bohužel je nečtu chronologicky, ale podle toho, jak se uvolní v knihovně. I tak je to báječné české čtení.
Pokud to mám hodnotit jako detektivku, bylo tu na můj vkus příliš "zbytečných" stránek. Přišlo mi to spíš jako Rosamunde Pilcher s detektivní zápletkou. Ale jinak hodnotím kladně autorčin jazyk a stylistiku.
Dobře napsaná detiktivka, s překvapivým koncem a spoustou podezřelých. Doporučuji
Velmi dobrá klasická detektivka. Měla jsem podezření na spoustu postav, nakonec bylo všechno jinak - a tak to má v detektivce být. Rozhodně brzy sáhnu po další knize Michaely Klevisové.
Po knize povídek jsem sáhla po kriminálce. Říkala jsem si, je to takový provinciální. Vzápětí jsem si uvědomila,že to vůbec nevadí. Kromě pátrání po vrahovi jde o takovou sondu do života normálních lidí A napsané čtivě , řekla bych se znalostí nejen problémů mezi manžely,rodiči a dětmi ,ale i mezi sousedy v jedné pražské čtrvrti .
Ten záběr byl tak široký ,že jsem zvědavá , jaké problémy budou řešit postavy v další knize.
Některé dějové linky mi zde příliš navíc a zbytečné a některé postavy mě dost vytáčely svou jednoduchostí až hloupostí. I tak je ale tato detektivka velmi dobrá. Jde o druhou knížku, kterou od této autorky znám. Ta první se mi líbila mnohem víc, myslím, že u ní už byla autorka více „vypsaná“ a zkušenější. Rozhodně se těším i na další autorčina díla!
Jsem ráda, že jsem objevila pro mě neznámou autorku. Ráda si přečtu vše, co napsala. Čeká mě celá řada detektivních příběhů, u kterých se zaručeně nebudu nudit.
Tak tohle byla má třetí knížka přečtená od této autorky. Příběh mi připadal na detektivku takový klídný, i když dvě vraždy se zde udály. Vyšetřování plynulo klidným tempem a klidným tempem se odhalil i vrah. Ty předchozí dvě knížky se mi líbily o dost víc, ale čtou se hezky, takže už mám připravené další příběhy detektiva Bergmana.
Asi jsem vybíravá, ale já radši trochu odlehčenější styl. Zvládla jsem asi třetinu, nezaujalo mne to. Bergman mi až tak zajímavý nepřišel.
Moje první setkání s Michaelou Klevisovou. Zápletka zajímavá, motiv a rozuzlení dobré. Jsem zvyklá na severské detektivky, které jsou většinou víc akční, surovější,... Nevadilo mi ale, že totéž nenacházím zde. Jsem zvědavá na další příběhy s inspektorem Bergmanem.
Přečetla jsem knihu jedním dechem a opět skvělé a napínavé od začátku až do konce. Motiv vraždy a samotný vrah mě tedy velmi překvapil.
V Praze na Babě je zavražděna mladá dívka a o pár dní později žena, která si od ní koupila krmivo pro zvířata. Byla to náhoda či obě vraždy mají cosi společného? Ač nejsem velký fanda detektivek, tak tohle bylo pro mě hodně osvěžující čtení a moc mě bavila. Řešení vraždy logickým způsobem, žádné akční scény, to je to co mám rád. Určitě tohle nebude poslední kniha, kterou si od Michaely Klevisové přečtu.
Na to, že je kniha detektivka, mám pocit, že se v ní více mluvilo, než vyšetřovalo. Snad všechny postavy autorka vykreslila daleko detailněji, než samotného Bergmana, který celou knižní sérii spojuje. Na knize je vidět, že je autorčinou prvotinou (četla jsem Prokletý kraj napsaný 14 let po Krocích vraha a ten byl přímo úžasný!), protože ani francouzská dějová linka do knihy příliš nezapadá. Každopádně závěrečné vysvětlení a rozuzlení mě potěšilo. Zároveň doufám, že další knihy série budou napínavější. Dávám 3.5*.
Od Michaely Klevisové jsem přečetla už několik knih, tahle je však první, která mě zklamala. Chybělo mi tam napětí a sympatické postavy. Možná bylo chybou, že jsem nečetla, ale poslouchala audioknihu nebo je to tím, že jsem u autorky zvyklá na vysokou laťku.
Po perfektním Prokletém kraji jsem se trochu obávala, jestli se mi bude líbit autorčina detektivní tvorba. Teď už vím, že jsem se bála zbytečně. Příběh byl napínavý od začátku do konce, tajemství z minulosti tam pěkně probublávalo a po dlouhé době mi v knize byla některá postava natolik sympatická, že mi byla její smrt vážně líto. Inspektor Bergman je sympaťák, docela mě těší, že není (pravda až na život vlka samotáře po dvou rozvodech) vyprofilovaný jako každý druhý stereotypní vyšetřovatel/ztroskotanec. Těším se na další díly.
Štítky knihy
Praha prvotina detektivní a krimi romány umění česká literatura české detektivky a krimi matky a dcery Cena Jiřího Marka
Autorovy další knížky
| 2020 |  Drak spí |
| 2021 | Prokletý kraj |
| 2017 | Zmizela v mlze |
| 2019 | Sněžný měsíc |
| 2023 | Vraní oko |
Marlowe a trudoš sepsali komentáře, pod které se můžu bez námitek podepsat. Ať to nemusíte hledat, nebudu mentální lemra a sepíšu vlastní postřehy.
Pro mne šlo o příliš babské čtení: přemíra hňahňání se v pocitech a myšlenkách, což by nebylo na škodu, kdyby se časem nezačaly opakovat a nudit. Pracovně jsem si všechny ty přemítající ženy pokřtila na „divná kráva“, „ublížená blbá kráva“, „kráva domácí“ a „tele“. U mužů jsem si obvykle vystačila s „ten vůl“, potažmo „ten hajzl“. Akorát inspektor Bergman má být charismatický sympaťák… přesto jsem ho měla u půlek, chvílemi mě i trochu štval (naštěstí ne tolik, jako většina ostatních účinkujících). Zkrátka – zpočátku mi ponor do lidských životů a duší vyhovoval, ovšem s přibývajícími stránkami se stával téměř otravným.
Dialogy byly občas nepřirozeně strojené, zápletka neučesaná; množství vedlejších cestiček a slepých odboček ve výsledku (kromě úmyslného matení čtenáře) natahovalo děj a zpomalovalo tempo, logika si někdy odskočila na kuřpauzu, v závěru vyskákalo z autorčina klobouku pár oryctolagusů a finální polopatické vysvětlování bylo posledním hřebíkem do tříhvězdičkové truhly. Ani s přihlédnutím, že se jedná o prvotinu, nemůžu dát víc. Je mi líto.
Až budu mít náladu na detektivku ženského střihu, případně na vrtání se v soukromí a lebkách nepříjemných osob, dám paní Klevisové další šanci. Tentokrát lehce zklamaných, k debutu benevolentních 60%.
P.S.: Pro pořádek, nemám nic proti kravám, jsou to veskrze užitečná zvířata.