Kroky vraha
Michaela Klevisová
Josef Bergman série
1. díl >
Nový případ inspektora Josefa Bergmana! V pražském lesoparku byla v noci uškrcena mladá žena. Novinářka Julie Kellerová je zřejmě poslední, kdo s ní před vraždou mluvil. Oběť se navíc nápadně podobala její dceři Kláře. Je možné, aby se vrah zmýlil? Měla by se Klára Kellerová bát o život? Napětí se ještě vystupňuje, když nedaleko místa činu dojde ke druhé vraždě… Sympatický inspektor Josef Bergman rozkrývá složitý hlavolam a odhaluje staré hříchy, důmyslné lži a utajované vášně. Michaela Klevisová (*1976 v Praze) Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a od roku 1997 pracuje jako novinářka. Jejím největším koníčkem je cestování a psaní reportáží z míst, která navštívila. Její prvotina Kroky vraha (2007) sklidila mimořádný úspěch a dostala za ni Cenu Jiřího Marka. Úspěšný byl i její druhý detektivní román Zlodějka příběhů (2009) a také třetí, Dům na samotě (2011), který jí vynesl opět Cenu Jiřího Marka. Zatím posledním detektivním románem je Ostrov šedých mnichů (2015). Kromě detektivních příběhů vydala také dvě knihy příběhů o kočkách Čekání na kocoura (2012)a Kocour z Montmartru (2013).... celý text
Přidat komentář
Ne, nutně musí v každé detektivce téct potoky krve. Tady máme dvě vraždy na pozadí spíše tak trochu psychologického románu.
Postavy a vlastně i celý příběh autorka rozehrála bravurně, některé jsou nesympatické, jiné vám přirostou k srdci. Mezi nimi i Bergman.
Takže se určitě pustím do dalších dílů.
Prvni polovina mi přišla spíš do červené knihovny než detektivka... Ale vydržel jsem. Potom už byl pro mě dej zajímavější. Nečíst už od Klevisové jiný příběh detektiva Bergmana, asi bych knihu nedočetl. Možná tím, že je to autorčina prvotina, sám nevím. Prostě mi tenhle díl proti Zmizela v mlze prisel o dost horší, a závěr malibko překombinovaný
To je asi poprve, co jsem chtela odlozit nejakou knizku a neudelala jsem to, protoze me nejaka postava zaujala svou blbosti. Knizku jsem tedy docetla, ale... Agatha Christie to neni, no.
Nejsem čtenář detektivek. Tahle mi přišla pod ruku v knihovně. Zápletka se mi zdála neuvěřitelná a překombinovaná. Inspektor Bergman sympaťák.
Jedná se řekněme o detektivku takového toho klasického střihu. První polovina je spíše takové rodinné drama.
První polovina mě zase tak až moc nebavila. Tento typ knížek není úplně pro mě. Na druhou stranu druhá polovina už je o hodně lepší a bavila mě.
Poslouchal jsem jako audioknihu. Interpretka mě úplně neseděla, ale zvykl jsem si.
Upřímně doufám, že další knihy ze série uberou na tom rodinném dramatu ala čtení spíše pro ženy a bude upřednostněná ta detektivní část.
Ačkoli knížky Michaely Klevisové čtu jedním dechem, tato poměrně dlouho ležela na nočnóm stolku, protože mě na krimi přešla chuť. Nicméně jsem se odhodlala a právě to, že to není krimi jakou jsem očekávala, tak jsem ji doslova zhltla s nadšením. A se stejným nadšením ji půjčuju kamarádce a tetě.
Ano, není to klasická kriminálka, vyšetřování je v pozadí a rozjíždí se až daleko za polovinou. Do té doby je to zajímavý psychologický román přímo ze života, občas až moc blízký, občas až moc vzdálený. Nemohla jsem se odtrhnout. Za mě 5*
Už to tady v několika komentářích zaznělo. Trošku ženský čtení, detektivka je v tom dost potlačená, alespoň ve 2/3 knihy. Spousta postav, každá s nějakou "vadou" (chlast, kriminálník, bez peněz, na peníze, bezdětná...atd atd). Je štěstí, že tohle nebyla moje první kniha ze série, protože po této bych se dost rozhodoval, jestli ještě chci další vůbec číst. 50%.
Detektivka, kde vyšetřování vraždy je ve vedlejší linii, takže nečekejte "klasické" krimi, je to takový psychologický román spojený s vraždou. Životní příběhy lidí, kterých nebylo málo, jsou zde velice krásně vykresleny, postavy velice dobře popsány, připadala jsem si součástí jejich života, jako kdybych s nimi seděla v jejich domě u kávy a ony mi vyprávěly svůj příběh.
Velice krásně napsáno, jediné co mi vadilo bylo, že kapitoly byly samy o sobě dlouhé a odstavce skákaly z postavy na postavu, tudíž bylo těžší se orientovat "kdo to vlastně mluví."
Po severské jsem chtěla přečíst krimi i od nás. Kroky vraha nebyly špatné, ze začátku jsem byla nadšená, postupně ale moje nadšení sláblo.
Tři a půl hvězdy dát nemůžu, takže zaokrouhluji nahoru a říkám si, že minimálně jednu knihu ze série ještě časem zkusím.
Snad se nikdo neurazí, ale pro mě byla tato česká krimi až příliš staromódní, připomínala mi Agathu Christie. Což jistě někdo ocení, já ale ne.
Hlavní postavu zde nenajdete, stejný čas je věnován mnoha osobám. Děj není nikterak komplikovaný, podezřelá je snad každá zmíněná osoba. Na druhou stranu, právě toto dělá knihu předčasně neodhatelnou a viníka se dozvíte až několik stran před koncem.
Musím přiznat, že se mi momentálně moc nechce sahat po další knize od této spisovatelky.
Opět velmi dobrá česká detektivka. Paní Klevisová prostě umí. Zase pár podezřelých, ale žádné pohnutky za roh, nic nereálného.
Zároveň kniha pracuje i s osobními příběhy zúčastněných.
Poslouchala jsem jako audioknihu a i tohle zpracování mi prostě sedí.
Pro mě poměrně pomalu rozvíjející se detektivka, kde ale nehraje vyšetřování a vyšetřovatel tu hlavní úlohu. Velkou část trávíme s Julií Kellerovou, kde mě pak překvapilo, jaký to nabralo směr. Rozčilovala mě Klára a její chování, naprosto nepochopitelný vztah s přítelem Petrem. Těch nesympatických postav bych našla víc, v podstatě jediný normální byl právě vyšetřovatel. Všichni měli jinak divné vztahy - hádky, žárlivost, nevěry... I tak dobrá zápletka, dobře "rozpleteno".
Tak jsem neodolal a říkal jsem si, že zkusím tu Klevisovku. No překvapilo mě, že i z českého prostředí je možné napsat dobrou detektivku, která překvapí. Je dobře napsaná. Na 5/5 to nemá, uvidím, jak mě dostanou další díly:) Těším se a to je co říct.
Začátek knihy byl pro mě rozpačitý, říkala jsem si, že to bude pěkná nuda. Nakonec jsem stránky hltala, děj mě bavil. Kým bude druhá oběť bylo jasné poměrně brzy, s ohledem na to, že k dané postavě směřovaly všechny nitky, protkané drobnými či zásadními konflikty. Kterým směrem se má ubírat pátrání bylo jasné vlastně hned od počátku, po nálezu první oběti, což mi tedy jediné přijde podivné... Že by si takový zkušený vyšetřovatel jako Bergman nedal jedna a jedna dohromady? Postavy v příběhu byly povětšinou značně nesympatické, výjimkou pro mě byla Julie. Mimochodem téměř identického Ludvíka jsem měla doma (snad až na posedlost astrologií) a pohnutky a myšlenkové procesy Julie i Zuzany - každé v jiné fázi tohoto patologického vztahu - jsou velmi pravdivé a reálné. Pokud je autorka sama neprožila, pak musela těžit z jiných reálných osudů žen, protože všechno, co se v souvislosti s Ludvíkem odehrálo osobně velmi dobře znám.
Štítky knihy
Praha prvotina vraždy detektivní a krimi romány umění zfilmováno česká literatura psychické problémy mezilidské vztahy české detektivky a krimi matky a dcery Cena Jiřího Marka napětí a spádAutorovy další knížky
2020 | Drak spí |
2021 | Prokletý kraj |
2017 | Zmizela v mlze |
2019 | Sněžný měsíc |
2023 | Vraní oko |
Nemůžu si pomoct, na detektivku je to příliš rozvláčné a rovněž vyšetřování je takové nijaké a dost postrádající logiku. Nevím, jestli může tento druh literatury zaujmout i mužskou část čtenářů, ale připadá mi to spíš vyloženě určené ženám.