Kronika komunistického Československa. Klement Gottwald a Rudolf Slánský
Karel Kaplan
Tato publikace navazuje na čtvrtý díl Kroniky komunistického Československa– Doba tání. Obsahuje portréty dvou předních komunistických politiků. Neklade si za cíl podat jejich životopis, je pouze příspěvkem k obrazu,který byl o nich již vytvořen. Snaží se zaznamenat jejich názory, postoje a počínání ve více či méně důležitých událostech, hlavně v jejich poválečném politickém životě, a zachytit vrchol i pád jejich kariéry. Stejně jako „Doba tání“ není odbornou studií. Chce jen připomenout dobu těm, kteří ji prožívali, doplnit poznatky a představy jejich dětí a vnuků o padesátých a šedesátých letech minulého století. Také způsob zpracování je stejný jako v „Době tání“. Mnohem víc, než je obvyklé, se v textu nacházejí citáty i rozsáhlé pasáže z dokumentů. Přímé a velmi obsáhlé pasáže z dokumentů vykreslují přesněji obraz osob a jejich vzájemné vztahy. Tyto vztahy potvrzují, že vedoucí představitelé komunistického režimu nebyli jednotní v úsilí o udržení moci a naopak každý bojoval o vlastní účast na moci. Citované dokumenty pocházejí z různých archivních fondů, nejvíce z Národního archivu, z archivu ministerstva vnitra, Slovenského národního archivu, Národního muzea, Archivu Kanceláře prezidenta republiky, Archivu armády ČR a jiných. Jestliže kniha oživí paměť a vzpomínky tehdejších současníků a mladším zájemcům doplní obraz komunistického režimu, bude autorův záměr splněn...... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Československo komunismus politici poválečná doba komunisté komunistický režim Klement Gottwald Rudolf Slánský
Autorovy další knížky
1990 | Pravda o Československu 1945 - 1948 |
1993 | Nekrvavá revoluce |
2004 | Gottwaldovi muži |
2001 | Komunistický režim a politické procesy v Československu |
1993 | Sovětští poradci v Československu 1949–1956 |
Zajímavá kniha, kterou zřejmě moc lidí číst nebude. Přitom jde o konfrontaci dvou vrcholových komunistů . Gottwald byl o pět roků starší, narodil se jako nemanželský syn chudé služce. Slánský byl na tom lépe, otec byl vážený obchodník, dobře finančně zajištěný. A právě Slánský vsadil na špatnou kartu-dal se ke komunistům, kde vzhledem k nesporné inteligenci rychle postupoval.
Obdobně lze charakterizovat i jejich manželky. Marta G. rovněž nemanželské dítě. Kupodivu nikdy nebyla členkou KSČ. Chtěla být dámou a obdivovala (zejména po r.1946) H.Benešovou.
Josefa Slánská ji inteligencí vysoce převyšovala.
Rozhodující pro oba politiky byl r.1950. Sovětští poradci potřebovali důkazy o Slánského protistátní činnosti. K tomu posloužil dopis tajemnému „Velkému metaři“, který se v listopadu 1951 dostal do rukou Státní bezpečnosti. Psalo se v něm o možném chystaném procesu proti adresátovi a nabízeném odchodu do zahraničí. Adresátem měl být podle StB právě Slánský.
A začaly dohady, kdo může být autorem. Tato záležitost není doposud důkazně vyřešena. K autorství se přihlásila (prý) skupina emigrantů v čele s plk.Moravcem v Londýně.
Slánský byl ale zejména odepsán Stalinem, který byl antisemita. Ještě ke všemu mu vadil postoj nového státu Izrael .
Proto ona poslušnost čs.pohůnků a rychlost se kterou proces proběhl. (20.-27.11.1952) poprava 3.12. téhož roku. Samozřejmě za vydatné pomoci sovětských poradců a psychopatického prokurátora Urválka.
Za necelé tři měsíce zemřel Stalin, týden po něm Gottwald.
Za připomínku stojí informace, že 23. listopadu 1951 večer a u tehdejšího předsedy vlády Antonína Zápotockého se konal večírek pro sovětské poradce. Spolu se svou manželkou se ho účastnil i Rudolf Slánský. Nikdo si k němu nechtěl přisednout. Když manželé po půlnoci odešli, dal Zápotocký echo, že někdejší druhý muž strany může být zatčen.
Datum je zajímavé, načasování procesu o rok později též.