Kronika mého života
Josef Lada
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/22820/bmid_kronika-meho-zivota.jpg
5
145
145
Půvabné autobiografické vyprávění Josefa Lady. Vzpomíná na své dětství, učení u knihařského mistra, studium na Uměleckoprůmyslové škole, na svou rodinu a přátele. Text doprovází charakteristické Ladovy ilustrace.
Přidat komentář
Snad z nostalgie v tento vánoční čas ( komentář psán 28.12 jednojakéhoroku), snad proto, že život kolem nás tak rychle probíhá a my najednou zjistíme, že jakousi kroniku svých životů už také možno psát, snad i proto- nebo asi i PRÁVĚ PROTO jsem sáhla večer po této knize a ponořila se do Ladova dětství.... tak čistě a mile popsaného, že mi u toho bylo" krásnosmutno".
Milé, laskavé čtení pro nostalgickou dobu vánoční, kdy bilancujeme nejen nad rokem právě končícím, ale i nad životem, jako takovým...
Tuhle knihu jsem našel (ještě zabalenou, respektive zatavenou v plastu) v kontejneru u nás za barákem. Beze srandy. Co já vim, všude je vyprodaná. Lidi jsou neskutečný hovada xD bylo to fajn čtení, tak jsem ji pak dal otci (Ladovu fanoušku) k vánocům. Dvojitá radost.
Veselé i smutné vzpomínky na dětství a mládí jednoho z největších českých malířů. Vždycky mě potěší, když zjistím, že uctívaný velikán byl také jenom člověk, a Ladovy vzpomínky, stejně jako jeho obrazy, jsou plné obdivu a lásky k rodině, rodnému místu a lidem. Mojí oblíbenou částí Kroniky jsou vzpomínky na kamarádství s Jaroslavem Haškem. Jsou to zážitky, o kterých jsme se ve škole neučili.
Tahle kniha jde tak trochu mimo žánry, které čtu běžně. Je ale výborná a obrázky Josefa Lady mám rád. Takže asi tak :))).
Nádherná kniha vzpomínek vynikajícího českého malíře a spisovatele. Dýchá z ní atmosféra přelomu XIX. a XX. století a období první republiky.
Vracím se k této milé knížce v rámci Čtenářské výzvy. Poprvé jsem ji četla v době, kdy jsem ji zakoupila za 45 korun :-). Je to nesmírně příjemné čtení, nic jiného k tomu není třeba dodávat.
Josef Lada jako spisovatel, malíř, člověk... A překrásná kniha plná kouzelných ilustrací...Udělala jsem to přesně tak, jak píše pode mnou Ninushka, knihu jsem si přečetla a pak se vypravila do Hrusic, a ne jednou. J. Ladu jsem měla ráda už jako dítě a jako dospěláka mě moc zajímá i jeho život. A nikdy nezapomenu na pražskou výstavu, kdy jsem stála jak očarovaná před originály jeho obrazů, které svými barvami a živostí doslova "vtahovaly dovnitř"... kdo z nás si někdy nepřál ocitnout se mezi dětmi užívajícími si zimní radovánky na návsi nebo mezi jeho koledníčky před jesličkami?
Všem, kdo mají Ladu rádi, tuto knihu moc doporučuju.
PS. Jak si myslíte, že se jmenuje můj černý kocour? :-)
Můj oblíbený spisovatel už od dětství..Znám všechny jeho knihy a vlastně po přečtení tohoto obsáhlého díla i celý jeho veselý i smutný život včetně ztráty druhé dcery. Ještě se chystám číst knihu jeho první dcery Aleny s názvem Můj táta Josef Lada. Těším se.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih od Lady. Hrusice sice nejsou už co bývaly, jsou ale Ladou tak báječně popsané, že místa, o kterých píše poznávám nebo si to alespoň myslím. Doporučuju si knihu přečíst a pak si udělat výlet do Hrusic.
Humorná, dojemná, někdy i bolestná kniha, která vás přenese na vesnici a dozvíte se vše, co by se vám tam mohlo stát. Kniha je doplněna krásnými ilustracemi Josefa Lady, které knihu nádherně doplňují. Pro všechny zvídavé, nebo ty, kteří si rádi přečtou neobyčejný život národního umělce.
Přečteno v rámci ČV 2021. Zajímavý popis života na vesnici na přelomu 19.a 20.století.
Josefa Ladu a jeho ilustrace miluji a zůstávám jim věrná. Už celá dlouhá léta mám doma jeho nástěnný i stolní kalendář na příslušný rok. Proto mne nesměla minout ani tato kniha, která je prostě skvělá. A pana Ladu nezbývá než obdivovat za to, jak se dokázal se životem poprat.
Vzpomínky Josefa Lady na své mládí v Hrusicích, studia Praze, kamarádství s Jaroslavem Haškem a poté návrat do rodné vsi. Velice mile sepsaná kniha, z které dýchá ta pohoda, která vychází z jeho nádherných obrazů.
Je to opravdu Kronika slavného malíře, pročítal jsem jí se zájmem, také s ohledem na mého otce, který se narodil o dva roky dříve, když mi pak vyprávěl svoje zážitky ze svého mládí, tak se dají z části přirovnat ke kronice pana Lady, jeho podání je veselé a zábavné, a pak doprovázeny poutavými obrázky.
Krásné, veselé i smutné vzpomínky Josefa Lady. Kniha je psaná tak čtivě a poutavě, že, přestože jsem ji přečetla poprvé v deseti letech, už tehdy se mi líbila.
Memoár, který se zabydlel natrvalo v mém čtenářském srdci. Tolik citu a přitom tak málo nostalgie... Tento spis by měl být součástí zlatého fondu české literatury, protože toto je životní příběh člověka, který spolutvořil kolektivní vědomí Čechů, v nejlepším slova smyslu.
Štítky knihy
Vánoce životopisy, biografie paměti, memoáry venkov vzpomínky dětství Josef Lada HrusiceAutorovy další knížky
| 2009 |  O chytré kmotře lišce |
| 2005 | České Vánoce Josefa Lady |
| 2007 | Kronika mého života |
| 2004 | Nezbedné pohádky |
| 2007 | Bajky |
Od Josefa Lady jsem přečetla asi všechno, nemohla jsem opomenout ani tuto vzpomínkovou knihu. Čtu ráda o časech minulých a fascinuje mě skromnost podmínek, ve kterých lidé žili. Absenci technických vymožeností jim přeze všecko docela závidím, i to, že nepotřebovali k životu tolik krámů jako my dnes. Milé čtení přinese klid, úsměv, zpomalí čas a odsune do pozadí zběsilosti moderních časů. Díky za pana Ladu!