Kronika mého života

Kronika mého života
https://www.databazeknih.cz/img/books/empty_bmid.jpg 5 2 2

Život a názory významného skladatele. Autobiografická publikace z poloviny 30. let 20. století.

Literatura naučná Biografie a memoáry Umění
Vydáno: , Orbis
Originální název:

Chroniques de ma vie, 1935


více info...

Přidat komentář

1amu
28.01.2020 5 z 5

Velice zajímavá kniha, která líčí první polovinu Stravinského života. Vždy akčnější lidé na Slovensku ji vydali 65 roků po prvním českém vydání . O osobu mistra se zajímám po shlédnutí úžasného představení baletu "Svěcení jara" v Národním divadle. Podotýkám, že jsem v tomto oboru pouhý laik, ale bylo to pro mne cosi jako "představení snů".
Kdo tedy byl I.F.Stravinskij ? Především geniální hudebník. Narodil v r.1882 v rodině Fjodora Stravinského, basisty Mariinské opery v Petrohradu a přítele Petra Iljiče Čajkovského. V mládí neprojevoval výrazný hudební talent, který by napovídal, jak významným skladatelem se stane. Vzhledem k otcově povolání byl dům Stravinských vždy plný významných osobností ruského kulturního života té doby. Stravinskij původně studoval práva, jen zkusmo komponoval. V roce 1900, ještě za studií, ukázal některé své skladby N. A. Rimskému-Korsakovovi. Skladatel zřejmě zpočátku nerozpoznal Stravinského talent, nicméně od roku 1903 začal dávat Stravinskému soukromé lekce instrumentace a potažmo kompozice. Tyto lekce pokračovaly až do Korsakovovy smrti v roce 1908. Stravinským smrt jeho učitele velmi otřásla. V lednu roku 1906 se tajně oženil se svou sestřenicí Kateřinou Nosenkovou. V tomto roce se také poprvé setkal se Sergejem Prokofjevem, se kterým udržoval později přátelství i v Paříži, kde Prokofjev spolupracoval s „Ruským baletem“. V roce 1913 měl v Paříži premiéru Stravinského balet Svěcení jara Obrazy z pohanského Ruska, inspirované starým rituálem uctívání příchodu jara, na kterých spolupracoval s malířem Nicholasem Roerichem, způsobily při premiéře legendární poprask, vyvolaný jak hudbou, tak revoluční choreografií Vaslava Nižinského. Stravinskij i Nižinskij byli neúspěchem zklamáni. Když byl balet uveden podruhé v roce 1914 v koncertním provedení, bylo nadšení obecenstva tak veliké, že Stravinskému provolávalo slávu a dokonce byl z koncertní síně vynesen na ramenou na náměstí.
Protože stále více pracoval ve Francii, rodina se tam odstěhovala z "drahého" Švýcarska v r.1920 a právě zde, možná jako jeden z prvních v hudební tvorbě začíná experimentovat s jazzem. (Mimo jiné silně ovlivnil i tvorbu Jaroslava Ježka).
Bylo mu jasné, že nástup nacistů je varující. V roce 1939 odchází do USA.
Další život Stravinského pak líčí kniha: Deník ze společných cest (1968), kde má velice zajímavý komentář Koka - moc děkuji za podnětné informace.