Kronika města Kocourkova
Ondřej Sekora
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/376347/mid_kronika-mesta-kocourkova-oDz-376347.jpg
4
398
398
Neuvěřitelné příběhy občanů i starosty podivuhodného města Kocourkova svým jadrným vyprávěním a veselými obrázky pobavily již několik generací malých čtenářů. S úsměvem si přečteme, jak Kocourkovští stavěli radnici, káceli les, sázeli sůl, stěhovali kostel a další komické kousky. Tito chytráci totiž dokáží i ty nejobyčejnější věci tak směšně zašmodrchat, že rozesmějí každého, kdo se rozhodne poznat slavnou kocourkovskou historii.... celý text
Přidat komentář
Ďalšie krásne spomienky na detské roky u levočskej starkej a milučké veselé príbehy, ktoré sme staršie vnúčence predčítali mladším v nádeji, že zaspia a my, veľkáči, sa budeme môcť popoludní hrať sami a oni sa nám nebudú motať pod nohy :D Obvykle sa podarilo!
Pojem Kocourkov se používá běžně a možná častěji, než bychom chtěli, ale knihu jsem nikdy nečetla. Je psána, jak je uvedeno v názvu, formou kroniky. Některé události mě pobavily hodně, některé byly tragikomické a pár příhod mi přišlo na hraně, třeba ta s obecním býkem. Ale jako celek se mi kniha líbila a spousta věcí v ní uvedených je bohužel nadčasových.
Vtipná knížka pro děti.
Docela jsem se pobavila Mnohé "logické" uvažování je možno vidět i dnes v běžném životě. Líbily se mi autorovy ilustrace.
Pojem "Kocourkov" a jeho význam je mi známý už dlouho, ale tu knihu jsem vlastně nikdy nečetla. Tak bylo na čase to napravit - sáhla jsem po audioknize v podání Oldřicha Kaisera.
A jo, docela jsem se u toho pobavila. Kniha je to zábavná, plná absurdit a bizárů - úsměvných a chytře vymyšlených scének, které člověku vykouzlí úsměv. A přijde mi zajímavé, jak některý způsob toho smýšlení a fungování některých lidí, co tu vídáme, můžeme vidět i v dnešní době - je to vlastně docela nadčasové a pojem "je to jak v Kocourkově" je pořád stále platný.
Podání Oldřicha Kaisera tomuto dílu navíc ještě dodává určitou dávku šmrncu a osobitosti.
Jo, tohle bylo prostě fajn.
"Tady je to jak v Kocourkově..."
Kdo z nás aspoň jednou za život slyšel tohle přirovnání? A ještě lepší otázka - kdo si alespoň jednou pomyslel, že se ocitl ve společnosti lidí či v situaci, která by se dala nazvat "Kocourkovem"?
Jelikož jsme se s tím setkali bezesporu všichni, nemá smysl tuto knihu blíže představovat anebo popisovat, o čem pojednává.
Autor si byl už ve své době vědom, jak nekonečná a všudypřítomná může být lidská hloupost. Jak si někteří lidé myslí, kdoví jak nejsou chytří a jak skvělou a užitečnou novinku/vychytávku vymysleli a přitom... však to znáte.
Kronika města Kocourkova je mimo jiné ojedinělá i v tom, že ačkoli se v každé kapitolce setkáme s jinou "pitomostí", všechny příhody sálají stejnou "kocourkovskou moudrostí". Osobně to považuji za mimořádný počin, protože vymyslet tolik nesmyslů založených na stejné "logice"... no jen si to zkuste.
Celou knihu navíc doplňovaly známé a oblíbené ilustrace pana Sekory, které mám ráda už od dětství, takže jsem pociťovala spokojenost už z pouhého listování.
Jediné, co mi zkazilo dojem, byly příhody, v nichž trpěla zvířata. Pokud chce někdo nad mým důvodem pro stržení hvězdičky koulet očima, ať si klidně koulí, ale já bytostně nenávidím, když se ubližuje zvířatům. (Tím spíš ve spojitosti s humornou četbou.) Kdyby se mi nerozpadla celá kniha, tak bych ty stránky i vytrhla, poněvadž mi ony pasáže totálně zkazily pobavení z četby.
Pokud však pominu tyto kapitoly, jedná se o další kvalitní klasiku, která by neměla žádnému milovníkovi tvorby pana Sekory uniknout.
Skvělá kniha, kterou jsem už kdysi dávno - jako dítko školou povinné - četla a již tenkrát se mi moc líbila. Tentokrát jsem si vybrala její audioverzi, výborně načtenou Oldřichem Kaiserem. A užívala jsem si ji znovu, stejně jako v dobách dávno minulých... Pokud jde o jednotlivé epizody, týkající se občanů a starosty města Kocourkova, podrobněji se rozepisovat nebudu. Všechny do jedné jsou humorné a doslova k popukání ;-), když uvážíme, jak málo rozumu obyvatelé Kocourkova měli. A logické uvažování jim bylo naprosto cizí. Ale zároveň je jasné, že to samozřejmě musel být autorův záměr, protože jinak by tyto veselé a komické historky vůbec nemohly spatřit světlo světa. No a tak já knize s radostí dávám plný počet a je možné, že se k ní po několika letech zase vrátím...
Audioknihu jsem původně kupovala tak, že si ji poslechneme se synem, ale toho úplně nezaujal námět a má dlouhý seznam, tak jsem se do ní pustila sama. Musím říct, že i mě knížka celkem pobavila a v podstatě je stále aktuální. Paralela s dnešní dobou byla více než patrná.
Mimochodem audiokniha je výborně namluvená Oldřichem Kaiserem.
Česká klasika, která nikdy neomrzí. Zábavně, neuvěřitelné příběhy pro všechny věkové kategorie. Mám pocit, že spoustu lidí z dnešní doby pochází z Kocourkova. Myslí si, že jsou prudce inteligentní, ale skutek utek.
Ke Kocourkovským se ráda znovu vrátím
Klasika českého humoru. U mnohých historek by bylo zajímavé zjistit, zda jsou originálně od Sekory nebo se vyskytovaly již před touto knihou (tipuji tak 50:50)
Stará dobrá klasika. Přečteno v rámci ČV "kniha, kterou nebudete číst poprvé", protože tato kniha se dá číst opakovaně a nikdy se neomrzí.
Další skvělá knížka od Ondřeje Sekory. Kocourkovští jsou skvělí páni. Srší optimismem, nápady a nikdy nic nevzdávají. A taky si konečně uvědomuji kde se berou všichni naši vládní činitelé.
Výzva 2022 - kniha mého dětství. Pamatuji si, jak jsem jako malé smrádě jezdil na chalupu a tohle byla jedna z mála knížek, které jsem tak objevil. Skvěle strávené prázdniny. Dodneška si pamatuju, jak Kocourkovští chytali světlo do pytlů, stavěli kašnu, pásli obecního býka, stěhovali kostel a sázeli sůl. A i dnes mě čtení bavilo, stejně jako před čtvrt stoletím. A taky si konečně uvědomuji kde se berou všichni naši vládní činitelé
Krásná knížka plná úplných nesmyslů.
Akorát jsem tenkrát netušila, že nějaký takový Kocourkov fakt existuje....
Část díla
Autorovy další knížky
| 1990 |  Brouk Pytlík |
| 1978 | Kronika města Kocourkova |
| 2004 | Knížka Ferdy Mravence |
| 2009 | Ferda Mravenec |
| 1980 | Malované počasí |
Četl jsem se synem před spaním. Jako malý jsem ke knize vztah neměl a jako starší jsem ho nezískal. Sekora se nedopatřením vyhnul zóně vtipu a přistál v místě snahy. Neříkám, že je vše špatně, ale celé se to jeví nedotažené a marně přemýšlím nad profilem cílového čtenáře. Ten musí být dostatečně vyzrálý, aby "vtip" pochopil, ale současně ne přezrálý, aby si povšiml trapnosti.