Lebky
Brian Staveley
Kronika Netesaného trůnu série
>
Pyrre nemá ráda, když se jí říká Lebka. To slovo nevystihuje krásu její oddanosti Ananshaelovi, bohu smrti. Navíc není nájemný vrah, jak se o Ananshaelových služebnících často tvrdí, nýbrž kněžka. Přesněji řečeno bude, pokud obstojí u závěrečné zkoušky. Problém není v zabíjení – Pyrre strávila celý život tím, že trénovala umění smrti. Problém je láska. Pyrre má čtrnáct dní na to, aby zabila sedm lidí podle prastaré písně, a jedním z těch lidí musí být její opravdová láska. Jenže ona se dosud nikdy nezamilovala, a jestli selže, bude odevzdána svému bohu. Smrti se možná nebojí, ale selhání ano. A tak jí nezbývá, než se vrátit do svého rodného města – města na pokraji revoluce, kde ve stínech číhají zapomenutí staří bohové a žádají si krev – k minulosti, kterou zavrhla, v naději, že tu najde lásku… a ukončí ji ostřím svého nože.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2019 , Fantom PrintOriginální název:
Skullsworn, 2017
více info...
Přidat komentář
Tato kniha mi hodně nesedla. Čekal bych takovou knihu jako prvotinu, ne jako knihu po úspěšné trilogii. Bylo to pro mě syrové, zbytečně dlouhé, hodně vnitřního filosofování s minimem akce. Kniha se rozjela až po poslání Pyrre s ostatními do Delty. Souboj s bohy byl kladem knihy, stejně jako popis přírody.
Mapa je hodně rozostřená, chybí celková mapa světa.
Standalone ze světa Kronik Netesaného trůnu. Hlavní hrdinkou je kněžka řádu boha smrti, která v předchozí sérii dostala za úkol střežit jednu z hlavních postav. Tenkrát si mne získala svým cynismem a drsnou povahou. V Lebkách se vracíme v čase, Pyrre ještě není kněžka, chybí ji splnit poslední zkoušku. Musí "odtvořit" (zabít) sedm lidí, což by pro tak dobře vycvičeného zabijáka neměl být problém, ale máme tu samozřejmě jedno velké ALE. Poslední obětí má být někdo, koho Pyrre miluje. Jenže ta o lásce neví vůbec nic, umí jen zabíjet. Ale i tak si vzpomene na svého bývalého milence. To by mohlo vyjít, a proto se vrací do svého rodného města. Prostředí, kam autor děj vložil, se mi líbilo, město Dombâng je zvláštní mix Benátek a velkoměsta plné různých ras lidí. Nachází se v říční deltě a je plné nebezpečí jako jsou jedovatí pavouci, co do vás nakladou zaživa svá vajíčka, ukrutně jedovatí hadi, jejichž kousnutí ti vystačí jen na čtyři kroky (pak zemřeš) a najdete zde i pozůstatky dávného kultu, který kdysi v kraji vládl a uctívá bájnou Trojici, jíž je třeba přinášet oběti. Lidské. Pyrre, nevěda toho, co může způsobit, zažehne vzpouru. Jen proto, aby byla svému vyvolenému blíže... a dostane se mu uplně nejblíž, pravda. Mission accomplished. Tedy, vypadá to tak.
Místy jsem si připadala, jako bych četla erotický román. Toliko chtíče a popisů krás mužského těla, až jsem se červenala. Byť se mi série Netesaného trůnu líbila, tenhle standalone mi smrděl young adultem, finále mi navíc trošku vyrazilo dech, ale né tím příjemným způsobem, bohužel. Neříkám, že to není dobré. Je, ale na mě to prostě nezapůsobilo tolik, jako série věnovaná Kettralům. Ti byli parádní. Valyn, Gwenna
Pokud bych měla hodnotit dle zásluh, jde o nejslabší část Kronik Netesaného trůnu. To, co se mi v sérii s kettraly líbilo, jsem zde nenašla.
musím říct, že kniha byla pro mě zklamáním, čekala sem prostě - něco jiného, víc rassamburu a ananshaela (což me upoutalo hned od prvních zmínek v předchozích románech), méně pitvání vnitřních myšlenkových pochodů, bylo to únavné.... s tím se násobila i má nevole k popisům krajiny a lidí, ale prostě tady těch neakčních pasáží bylo tolik, že už mě nebavil popis ničeho.... pyrre, kněží, vuo tonové, chua mě bavili jako postavy (ruc byl zase otravný až k nevíře), i prostředí delty, přírody a tamních lidí bylo zajímavé a lákavé, ale zasazení do rámu rozvah o lásce to všechno prostě strašně zabilo :-( a rozuzlení bylo průhledné taky.... škoda
Skvělé je, že se autor drží koncepce a postupně uzavírá jednotlivé linie v knize. Zajímavé jsou i popisy prostředí, které bych přirovnal ke koření příběhu. Patos s sebou přinášejí postavy, v čele s hlavní (anti)hrdinkou. Jejich abnormální schopnosti jsou mnohdy kontrastem nepochopitelného a neopatrného chování v určitých situacích, kdy postrádají obezřetnost a jakoukoliv taktiku. Časté lamentování Pyrre o lásce by mohlo být taktéž zbytečným, ovšem na to, že tohle bude hlavní část probíraná v příběhu, je čtenář upozornět už na začátku (takže ber nebo nech být). Osobně zbožňuji obal knihy a různá rčení a metafory v příběhu!
Čteno jako vůbec první kniha série.
PS: Připravte se na nálož chyb v textu, odpovědný redaktor měl zřejmě volno.
Tak já fakt nevím, jestli se mám ještě pokoušet číst současnou fantasy... Ano, literárně výborné! Svět zajímavý! Míra cyničnosti dostatečná až neočekávaně. Jenže v základu je to pořád romance a vlastně young adult. Popisů chlapáckých rysů (očí, vlasů, mysli a svalů) cíle milostného zájmu hlavní hrdinky tu na mě bylo opravdu až dost, až jsem měl tendence se dívat, zda na se na mém Kindlu z druhé strany neobjevil nápis "Harlequin Desire". A přitom ten celý koncept vražedné romance byl hodně zajímavý a dobře se to celé četlo, ale zkrátka to nebyla úplně knížka pro mne - podobný pocit jsem měl například z FInální říše. Plnou palbu tomu prostě subjektivně dát nemůžu, ale kvalitní literatura to bezesporu je, o tom žádná. Možná bych měl v budoucnu dát spíš šanci té autorově sérii, o které se tu níže píše, že není tolik YA. Čili 70% a stárnoucí nerd jde zalézt za zeď ze svých zažloutlých knih.
Pro fanoušky předchozí trilogie je na místě varování: Lebky jsou poměrně výrazně rozdílný žánr. Rozhodně to není rozmáchlá epická fantasy. Svým důrazem na milostnou linku (byť dosti zvláštní) se blíží young adult, mixnuté rychlou akční fantasy. Nicméně žádné strachy, Brian Staveley ustál změnu žánru více než se ctí. Dokonce se dá říct, že tenhle samostatný román je ještě lépe napsaný a čtivější než skvělá Kronika.
"text obsahoval SPAM a byl odstraněn"
Tohle bylo super. I když teda víme z předešlých knih, že se Pyrre stane Lebkou a přežije, neubralo to tomu na napětí. A nedokážu si vybavit, že by mě nějaká fantasy takhle dojala. No a Ruc ❤️ k němu netřeba nic dodávat.
Komornější než trilogie Netesaného trůnu,ale pro mne o to víc strhující.Jistě ,na věci o lásce a smrti můžeme mít jiné názory,než hrdinové,ale na prožití tohoto nádherného dobrodružství to nemá vliv.Pro mne tento autor patří k špičkám zahraniční moderní fantasy,jako např. Ambercrombie, Lawrence, Luce Scully,nebo Daniel Abraham.Pokud jsem na někoho zapomněl,snad si vzpomenu příště.Jak píše Archie:"tady není o čem".
Fanouškům žánru doporučuji!
Staveley se po trilogii Netesaneho trunu vraci ve vypsanejsi forme. Lebky nejsou oproti trilogii tak epicke, o to vice se ale soustredeni na vybudovani atmosfery prelidneneho mesta (a jeho historie, diktatury, spaloven) a ricni delty obyvane vsemoznou jedovatou haveti. Telo na tele, orientalni prichut, vzduch nasakly vlhkosti, prastara bozstva, divoke kulty, hadi, pavouci, močály - vse mohutne pomaha dotvaret atmosferu pribehu tociciho se kolem tematu smrti. Staveley pak svuj pribeh stavi predevsim na fungujicich postavach. Pyrre je vyborny pruvodce dejem, jeste zabavnejsi jsou ale vedlejsi postavy (život si vychutnávající, roztomilá Ela, dokonale smířený Kossal). Autor se navíc nebojí přihodit spoustu drobných zamyšlení a životních pravd (či nepravd, jak je libo), což knihu - právě ruku v ruce se zvláštní atmosférou - staví zase o level výš. Tady není o čem.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Císařovy čepele |
| 2017 | Poslední smrtelné pouto |
| 2017 | Prozřetelnost ohně |
| 2019 | Lebky |
Po trilogii, která byla celkově fajn, ale pro 4* celkem rozhodnul až třetí díl, sem si dal od Lebky celkem dlouhou pauzu. Přispělo k tomu i přečtení těch recenzí tady, kdy jsem se začal obávat výrazů jako young adult a erotický. Bohužel to byla velká chyba. Lebky jsou, aspoň pro mě, ze všech dílů na vrcholu. Jako by se autor knihu od knihy zlepšoval a získával více zkušeností. Tomu odpovídá i moje hodnocení.