Kronika rodu Medicejů - Kmotr z Florencie
Rainer M. Schröder
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/123433/bmid_kronika-rodu-mediceju-kmotr-z-flore-P51-123433.jpg
4
25
25
Kronika rodu Medicejů série
< 2. díl >
Florencie v roce 1476. Druhý svazek medicejské trilogie čtenáře zavádí do Florencie v době života nejvýznačnějšího představitele renesanční dynastie Lorenza I. Medicejského řečeného Nádherný a jeho méně známého bratra Giuliana. Marcello Fontana vyrostl v samém centru moci jako kamarád bratrů Lorenza a Giuliana de Medici. Právě proto však nemá nárok milovat dceru prostého řemeslníka Fioru. Ve městě se schyluje k převratu, za nímž stojí silný protivník Medicejů – rodina Pazziů, a Marcello netuší, že do řad nepřátel je zapleten i jeden z jeho příbuzných. Dojde k atentátu na členy rodiny, ale Lorenzovi se podaří uniknout. Jeho pomsta pak bude nemilosrdná.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2012 , BránaOriginální název:
Medici Chroniken.Der Pate vor Florenz, 2010
více info...
Přidat komentář
Trochu jsem čekala, že druhý díl bude navazovat na první. To mě trochu zklamalo, že Tessa není a vyprávění pokračuje příběhem vnoučat. Ale na kvalitě to neubralo. To je jen můj povzdech. Taky jsem se nemohla do čtení chvíli zabrat, protože začátek se hemžil množství jmen a titulů. Ale bylo to nutné. Prostě byl druhý díl víc politický a víc se zajímal o rodinu Medicejů než první. Ale dobrý a jdu co nejdřív na třetí díl.
S druhým dílem ságy se opět vracíme do krásné Florencie, kde žije poněkud zestárlý Sandro Fontana s nejbližším příbuzenstvem. I přes to, že otěže vůdcovství Medicejů převzala mladší generace, zůstává jim věrným služebníkem a důležitým přítelem. Prostřednictvím jeho synů (a rebelského vnuka) je nám odkrýván další kus historie pánů Florencie.
Nejzajímavější postavou pro mě byl Giuliano, díky kterému se na celou slávu Medicejů můžeme dívat z trochu jiného úhlu pohledu. Bohatství a moc něco stojí a na lidi je vyvíjen obrovský tlak. I když jde jen o venkovský závod na koních, kde si nemůžete dovolit vyhrát…
Jelikož jsem se k prvnímu dílu zatím nedostala nemohu soudit který díl je lepší, ale jak druhý tak třetí mě bavil. Je zajímavé se dovědět zase něco z historie z jiného úhlu jiné rodiny.
Oproti prvnímu dílu se mi druhý zdá náročnější na pozornost, jelikož se hemží intrikány a spiklenci. Musí se dávat pozor, kdo je s kým a kdo proti komu:) Složitá doba. Trošku mě zamrzelo, že Sandro zestárl a Tessa se dokonce vytratila docela. Ale i tak jsou zde zajímavé postavy, dramatický děj, hororová scéna na Velikonční pondělí v chrámu a silná pasáž, kdy se charakterní Sandro musí statečně vypořádat s proviněním svého nezdárného adoptivního syna Silvia. Přes obrovské zklamání, kterého se v něm dočkal, ho bolestně miluje. Jinak by nemohl zvolit takový způsob. Zachránil ho tím před potupou i za cenu zničení vlastního stáří. Medicejové a zvlášť Lorenzo jsou obdivuhodní diplomaté i státníci. Člověk se nestačí divit, co museli řešit, předvídat a s jakou statečností a prozíravostí čelili nebezpečím kolem sebe. Jo, tenkrát to nebyli úředníci, ale chlapi! Kniha se mi líbila na pět hvězdiček a jdu bez meškání na další díl.
Štítky knihy
15. století Florencie Toskánsko Itálie Medicejové historické romány
Autorovy další knížky
| 2017 |  Nebe, na němž nesvítily hvězdy |
| 2019 | Dáma Měsíčního svitu |
| 2011 | Kronika rodu Medicejů - Strážci moci |
| 2010 |  Do posledního dechu |
| 2013 | Jesika - Zkouška lásky |
Tuto sérii čtu, abych se dozvěděla víc o rodu Medici, který vtiskl tvář renesanční Florencii. Čím víc vím, tím víc jsem si jistá, že monumentální náhrobek Lorenca Il Magnifica v kapli Medicejských není nijak přehnaný. Byla to výjimečná osobnost své doby. Obratný politik, diplomat, člověk, který si své současníky v osobním setkání získával sečtělostí, filozofickým rozhledem a uměleckým zanícením, který se uměl pohybovat mezi nejvznešenějšími i prostým lidem. Měl vizi, kam se má stát ubírat, a pro její naplnění neváhal využívat sňatkové politiky, podporoval hospodářský rozkvět Florencie a usiloval o klid ve městě, nebál se ale i tvrdých opatření, když to bylo pro udržení moci třeba. Takový machiavellismus v praxi.