Kronika smrti
* antologie , Radoslav Kozák
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/544698/bmid_kronika-smrti.png
4
12
12
Radoslav Kozák si dal poměrně zajímavý cíl – vytvořit společnou knihu českých a slovenských hororových autorů. Reprezentativní antologii, která by ukázala, jak se vybraní autoři a autorky vypořádají se zvoleným tématem, kterým je v tomto případě smrt. A ta má opravdu mnoho podob. Celkem 13 povídek, které jsou v knize obsaženy, si prošlo vlastními peripetiemi, ale konečně se daří knihu Kronika smrti vydat v podobě, kterou si zaslouží. Už nějakou dobu víte, že český horor je dobrý, no a teď zjistíte, že je dobrý i ten slovenský.... celý text
Přidat komentář
Podtitul: horor z Česka a Slovenska
Jedná se o antologii hororových povídek od českých a slovenských spisovatelů. Od některých autorů jsem už četl knihy v minulosti (Marek E. Pocha – Bestie, Nelly Černohorská – Zlovolné bytosti) nebo jsem četl knihy, které sestavili jako antologii (Petr Boček, Honza Vojtíšek – Umrlčí věnec, Honza Vojtíšek – Jihočeský horor). Některé autory jsem vůbec neznal.
Radoslav Kozák zadal všem autorům téma povídek a tím byla smrt. Kniha se dostávala do finální podoby zhruba 2 roky.
Kniha obsahuje 13 povídek. Celkově se mi povídky líbily a nahnaly mi strach. Celkově hodnotím knihu povídek pozitivně.
Nejvíce se mi líbily tyto povídky: Smyčka osudu, Gomenasaj, Surová, Šumění aj.
Zajímavá byla také povídka, Vždyť jsou to jen děti… (post apokalyptická), Peklo (zajímavě zpracovaná povídka), Spolužáci (upíří tématika), Nenažranec (zajímavý náměť, asi jsem nic podobného ještě nečetl)
Příliš se mi nelíbila povídka Broňa Drtipěst.
Na počátku se nachází PŘEDMLUVA a v závěru DOSLOV. V úplném závěru se nacházejí MEDAILONKY AUTORŮ, které jsou pěkně graficky zpracované. Kniha má zajímavou obálku.
Povedená hororová sbírka. Oceňuji rozmanitost a úroveň povídek a byl jsem rád, že jsem mohl poznat nové, slovenské autory. Nakladatelství dávám palec nahoru a těším se na další počiny. Hodnotím 4,5 / 5.
Výborná a rozmanitá sbírka povídek od slovenských a českých autorů. Jak už to u antologií bývá, některé povídky mě oslovily méně a některé více. A některé mě naprosto nadchly a chtěla bych je vidět rozepsané klidně do formy románu.
Jednalo se o povídky Broňu Drtipěst od Nelly Černohorské, Vždyť jsou to jen děti od Martina Štefka a Spolužáci od Veroniky Fiedlerové. U některých povídek jsem se dobře bavila (Kousavost od Ondřeje Kocába), jiné mi obrátily žaludek naruby (Nenažranec od Honzy Vojtíška).
Musím pochválit perfektní sestavení povídek, od počáteční Ve sklepě je mrtvola od Kataríny Soyky, která příjemně navnadila až po skvělé závěrečné Šumění Lukáše Poláka, které by se výborně vyjímalo i v antologii V Královských zahradách.
Jediný kousek, který mě zcela nesolovil, byla povídka Marka E. Pochy, která na mě působila jako moralistní črta současného života a mládeže.
Ale to je jen malá skvrnka na kráse této velice povedené a umně seskládané antologie a já jsem nesmírně ráda nahlédla pod pokličku slovenského hororu. myslím, že tamější autoři nám mají co nabídnout.
Tuto knihu jsem si koupil hlavně z důvodu, že i když čtu horory, moc slovenských jsem dosud nečetl. Zajímalo mě, jak to vypadá u našich bratrů a sester. Obálka knihy se mi hodně zamlouvá a hned mě nalákala.
Co se týče obsahu, antologie jsou vždycky těžké na hodnocení. Ne všechny povídky jsou přímo hororové, ale smrt je ústředním motivem všech povídek, což už samotný název antologie napovídá.
Četlo se to dobře a svižně. Jako ukázka českého a slovenského hororu je to rozhodně výstižné. Po přečtení jsem dostal chuť na další slovenské horory a jsem zvědav, čím mě při prozkoumávání překvapí.
Asi se nesluší nějak hodnotit knihu, v níž mám povídku, tedy jen krátce – subžánrově i obsahově poměrně velmi pestrá antologie československého horroru.
„Tohle už není punk, ale obyčejný hovadství." V tejto antológii mám poviedku Surová, ktorú som spolu-napísal s Miroslavom Pechom a som na to hrdý, ale práve z tohto dôvodu nebudem hodnotiť hviezdami. Každopádne. Podmanivá obálka, úvodné i záverečné slovo, papierová záložka, špecificko poňatý morbídny zoznam autorov na zadnej strane (to som sa teda dožil), medailóniky autorov (vrátane sexi fotiek) a rozmanitosť textov, z nich niektoré sú atmosférické, iné krvavé a ďalšie aj aj. Za najlepšie považujem: Nenažranec od Honzu Vojtíška (z ktorého si trošku šťavnato grcnete do pusy aj keď máte trénované črevá, ale nie je to trápna samoúčelná masturbácia, Honza je tvrdo vypísaný autor, takže sa hrá a sexuálne láska so slovami, pričom do bodky napĺňa slová Stephena Kinga a jeho Pavučiny snov, že jedno z posledných tabu, ktorým sa horor stále akosi vyhýba, sú zápletky spojené s nazvime to "trávením") , Broňa Drtileb od Nelly Černohorské, Samorost od Petra Bočka (ktorá ma na konci jemne sklamala, ale skvelý úvod mi nostalgicky pripomenul moje vlastné detstvo trávené cez víkendy a letné prázdniny na chalupe v tesnej blízkosti hlbokých lesov relatívne kúsok od Čachtického hradu) a možno prekvapivo i Šumění od Lukáša Poláka nesúce sa v znamenitej tradícii osemdesiatkových poviedok Stephena Kinga (možno by som do budúcna Lukášovi každopádne odporúčal jemne zapracovať na dialógoch, aby boli menej pózersko-frajerské a viac realistické, takto to vyzeralo akoby sa spolu rozprávali dvaja tínedžeri, ale možno to bol zámer, neviem, inak za mňa pekná parafráza na Kukuričné deti, jeden z mojich najobľúbenejších textov od majstra). Opakuje sa vcelku častý problém, keď sú slovenské texty miestami preložené do češtiny trochu krkolomne a cez koleno (pri "v Pezinoku" som spadol z gauča a musel ma kriesiť opršaný bernardín). Inak dobrá hororová antológia.