Kronika volného pádu
Martin Goffa
Brutální a zdánlivě nepochopitelné krveprolití spáchané za bílého dne v samém centru Prahy šokuje veřejnost. Jeho pachatel je zadržen přímo na místě činu, tím však práce vyšetřovatelů teprve začíná. Jejich úkolem je mimo jiné odhalit pohnutky, které napohled obyčejného muže k tomuto zločinu vedly. Krůček po krůčku se detektivové dostávají do pachatelovy mysli, aby nakonec pochopili, že tento osudem těžce zkoušený člověk nejspíš ani nemohl jednat jinak. V knize Kronika volného pádu autor mnoha úspěšných a oceňovaných detektivních thrillerů Martin Goffa suverénně překračuje žánry, na které jsou u něj čtenáři zvyklí, a vydává se na pole románu.... celý text
Přidat komentář
Tak bohužel, nelíbilo ani nebavilo.
Covidové doby jsme si užili už své a dost, takže ještě o tom číst tak depresivní knihu je moc. Předvídatelný konec.
Poslední kniha autora, kde popisuje příběh člověka s osudem, který jej zasáhl v době nedávno minulé, kterou si všichni dobře pamatujeme, dobu covidu. Podnikatel Jan Hans si prožil tolik bolesti, až přišel o vše. Moc smutný, ale moc dobře napsaný příběh.
Tak trochu jiná varianta Vánoční zpovědi od stejného autora. Zkrátka, i když to není špatná kniha, jednou už tu něco podobného bylo.
Když jsem natrefila na tuto novou knihu Martina Goffy, samozřejmě jsem neodolala ....
Příběh blízký - z prostředí známého a doby nedávné zvolna gradoval, až dospěl k volnému pádu ....
Ahoj - mé jméno je Člověk
jsem připravený na lásku a jsem připravený na válku
ale jsem připravený i na víc ....
Člověk Jan Hans se domníval, že připraven je .... ale přišla doba pandemie a jeho sny o klidném životě s milovanou ženou nabývaly stíny .... až se rozplynuly ....
Osobní tragedie tohoto muže je popsána realisticky a bez omluv ....
Ale čtenář se opět musí zamyslet, zda bylo možné jednat jinak ....
Je to smutné čtení - a závěrečný epilog je vlastně únikem....
Poutavě napsaný příběh o stále se stupňujícím tlaku na lidskou psychiku a následném ,,volném pádu". Asi se nenajde nikdo kdo by alespoň část pocitů neznal z vlastní zkušenosti. Velmi dobře propracovaná kniha zachycující dobu pandemie a její následky (případné i skutečné).
Jakožto svědectví o tom, co dokázali za covidové doby napáchat ti nejpovolanější v čele s udatným agentem STB a samozvaným odborníkem na motýle, je to dost sugestivní, depresivní a civilně reálné. Bohužel mě ale příběh nechal chladným, což se mi s ohledem na dané téma a notnou dávku lidského zmaru, zdá podivné. Chvílemi mi přišlo, že pasáže z výslechové místnosti byly dost uměle natahované, aby to hodilo román a ne jen delší povídku.
(SPOILER) Moje první kniha od pana Goffa a hluboce mě zasáhla. Bylo to těžké období a toužila jsem na všechno zapomenout, přesto jsem po knize sáhla a nelituji. Spoiler: já jsem tak ráda, že debilní výrok odboráře Dufka v této knize zůstane a nebude zapomenut. Knihu určitě doporučuji.
Druhá kniha mimo série a taky dokonalá.Těžké ohlédnutí za dobou covidovou.Klidně se mohlo něco takového stát.Těch depresí a beznaděje bylo až dost v té době.
už je to hezká řádka měsíců a knih, co jsem od Martina Goffy nic nečet, možná to asi bude tím, že jeho novinářská série si mě nezískala tak jako ta policejní. Nicméně tohle mě lákalo tou obálkou, ačkoliv jsem si o tom nic nelustroval. Prostě jsem do toho šel (to už je ostatně druhá knížka tenhle týden, kdy jsem to tak udělal). A nelituju. Goffa tentokrát nenapsal detektivku, nenapsal ani klasický thriller... napsal, něco co bych napsal jako kroniku let 2019/2020. Ano, napsal knížku o covidový době, hodně hustou knížku, kterou bych poslal bývalému premiérovi z Čapího hnízda a všem, kteří ho chtějí volit znovu, aby si vzpomněli na to, co se tu dělo a jak to ten chlap nezvádl. Možná nikdy v životě jsem se do žádný knížky tak moc nevcítil jako do týhle, je to prostě něco, co jsem zažil na vlastní kůž. Byť ne doslova. Je to taková připomínka toho, na co by nemělo zapomenout. Velmi hořká připomínka. A o čem to je? O tom, že máte svoje sny, všechno zalitý sluncem a pak se všechno rozpadne z minuty na minutu. A vám nezbyde nic jinýho než udělat radikální řez.
Tentokrát nám MG naservíroval těžce depresivní příběh, plný zoufalství a bolesti z doby covidové. Skvěle napsané, jen opravdu asi nedoporučuji těm, které toto období nějak více poznamenalo.
Další kniha kterou nechcete odložit, tentokrát téma které máme všichni v paměti a každého nějak poznamenala. Nebudu se rozepisovat, doporučuju přečíst,autor nezklamal, opět nejlepší . Jdu se těšit na další....
Tentokrát nám Martin Goffa nepředkládá detektivku, jak jsme zvyklí, nýbrž vynikající román s naprosto výstižným názvem. Je to silný, drsný a reálný příběh až z toho mrazí. Covidová pandemie se dotkla každého z nás, ale někdo její následky pocítil nesrovnatelně tvrději.
Každý řeší problémy jinak, navíc psychická odolnost není u všech stejná, hranici, za kterou je už člověk u konce sil, má každý jinde. A přesně tohle autor perfektně umí, popsat u svého hrdiny jeho bod zlomu, chvíle předtím než se mu začal hroutit svět i to, co následovalo poté.
Tady se připravte na tragický příběh, prodchnutý beznadějí, zoufalstvím, bolestí a depresí. Nedoporučuji číst těm, jejichž vzpomínky na první dva roky s covidem jsou třeba více bolestné a nechtějí si tu dobu připomínat.
Jinak doporučuji, je to skutečně skvěle napsané.
Jako vždy spokojenost od autora je to moje 11 kniha detektivního románu. Příběh z covidové pandemie - ano, život je drsný někdy se s námi nemazlí...
Jako všechny knihy Martina Goffy velice pěkně napsané a čtivé.
Skvěle popsaná kronika pandemie a strhující uvěřitelný příběh hlavního hrdiny, se kterým se osud nemazlil. Při čtení některých pasáží člověku opravdu zatrne.
Perfektní.
Autorovy další knížky
2020 | Muž z chatrče |
2014 | Bez těla |
2019 | Přiznat vinu |
2013 | Muž s unavenýma očima |
2020 | Děvčátko |
Tuto knihu nepovažuji za detektivku, ale spíš psychologický román, mapující první rok pandemie. Hlavní postavou je padesátník, který si žije poklidným životem ve spokojeném manželství, plně pohlcen prací hospodského. Pak však přijde rok 2020 a covid a všechno se hroutí. Začne to ztrátou úspor po zavření hospod, pokračuje to ránou pod pás od rodiny a tragické události se nabalují, až pohár přeteče... I když je kniha depresivní, jsem vlastně ráda, že jsem si první rok pandemie připomněla, jak jsem totiž zjistila, spoustu věcí, kterými jsme tenkrát žili, jako například machinace s rouškami, častá výměna ministrů zdravotnictví a další, už jsem zapomněla.