Kronika zániku Evropy 1984-2054
Vlastimil Vondruška
Jedinečný román vypráví o osudech rodiny Wagnerů, která prožívá postupný úpadek evropské civilizace. Román je rozdělen na dvě části. První nazvaná „Jak to celé začalo“ popisuje léta 1984 – 2019 a vychází z reálného vývoje Čech a Evropy. Druhá část „Jak by to mohlo skončit“ modeluje formou literární vize jeden z možných vývojů společnosti po roce 2020. Zakladatel rodu Adam Wagner, sociolog a odborník na Orwellovo dílo, předvídá rozpad moderní společnosti, a proto s členy rodiny a přáteli budují chráněné sídlo, za jehož hradbami se hodlají bránit, až dojde k sociálnímu rozvratu, hospodářské krizi a násilnostem. Jenže záhy jsou vtaženi do válečných konfliktů, které rozdělí Evropu. JAK TO CELÉ ZAČALO A JAK BY TO MOHLO SKONČIT.... celý text
Přidat komentář
Co napsat k téhle knize? Každopádně mne hodně donutila o ní přemýšlet. Vondrušku jako autora historických románů mám ráda, jeho čtyřdílný Křišťálový klíč mne nadchl. Ale tohle... Prostě to musím rozdělit na několik úrovní
1. Obsahová - tak ta je pro mne totálně nejkontroverznější. Nemůžu, absolutně nemůžu souznít s pohledem na naši historii od roku 1984. Jsem přívržencem EU, prezident Havel je pro mne jako prezident (jako člověka ho neznám) člověk na morální výši, Stbáky fakt nesnáším. Takže to, že Stbáci klidně fungují (samozřejmě, že vím, že to tak bylo) mne vytáčí a z téhle knížky to na mne působí tak, že je to vnímáno jako kladná záležitost. Ale možná jsme to nepochopila... Co se týče budoucnosti, tak to je pro mne ještě horší. Samozřejmě že je jasné, že s migranty to tady nebude jednoduché. Ale popis budoucnosti podle Vondrušky je tady jak z pera od Okamury z SPD a navíc jsou tu ruské přístupy k Evropě (vojenské, politické, lidské) skoro až adorovány. A to teda není nic pro mne
2. Sociologická - tady už je právě to, co mne nutí k zamyšlení. Pár věcí z toho, co bylo popsáno jako budoucnost se už stalo (kniha vyšla v roce 2019). Což mne lehce děsí. Zároveň myšlenky ohledně kam spěje západní svět mi nejsou cizí, prostě to, že se chováme jak Římané s Germány před branami je pravda a díváme se na konec civilizace v přímém přenosu. A sociologické výzkumy ukazují, že prostě některé věci jsou opravdu tak, jak jsou zde popsány. Třeba to, že lidé se vždycky budou chovat tak, že je jim bližší košile než kabát... Z děje a z pár rozhovorů Vlastimila Vondrušky na Radiu Universum na mne čiší přesvědčení, že se máme starat jen o rodinu a její vlastní prospěch. Kde jsou ale nějaké hodnoty, nějaká soudržnost v rámci společnosti a pochopení těch ostatních?
3. Spisovatelská - první část je napsaná skvěle. První polovina druhé části také, ale potom už je to hrozně stejné, stale se opakující a připadalo mi, že si jen pročítám výčet bitev. Takže kvalita rozhodně sestupující. A co mi vadilo hodně je to, že nemám pocit, že je to všechno jen spisovatelská licence, která pracuje s modely které vycházejí ze znalosti historie a sociologie. Bezpochyby je to ovlivněno i nějakým politickým názorem a s tím já opravdu nesouzním. Nicméně každý má právo na ten svůj, na to nesmíme zapomínat. A to se spousta čtenářům zde nepodařilo, když psali svoje recenze, moc respektující nebyli :-).
Konec dlouhého popisu, ze kterého je asi jasné, jak moc mne tahle kniha donutila k zamyšlení. Já jí dávám 3 hvězdy. Za spisovatelskou úroveň 4, za sociologie 3 a za děj 1. A od teď už od Vondrušky čtu jen historii....
Lituji každé koruny co stála tahle kniha. Nejdřív jsem si myslel, že to bude zajímavé téma, ale pak jsem pochopil, že to autor myslel vážně. Bláboly tohoto rusofila a stesk po starých pořádcích jsou opravdu ostudné. Přemýšlel jsem, že knihou zatopím, ale bylo by to neekologické a tak si jí nechám v knihovně, kde na ní bude padat prach. Budu ji mít v záloze až autorovi přátelé/soudruzi z Ruska nás zase přijdou osvobodit a nebude opět k dostání toaletní papír. Na nic jiného se nehodí.
Kniha mne naprosto nadchla, jenom konec, kde se už dost bojovalo ,byl pro mne nezáživný. Vím,že pohled do budoucnosti je jenom vize,ale s ohledem, co se v Evropě v současné době děje, né tak moc nereálná. Nejvíce mě děsí rozpínavost muslimů a islámu, myslím,že po celé Evropě je už docela dost stoupenců tohoto vyznání. Nejsem rasista jen mám strach o naší Evropu!
Víc mě zajímala první polovina, nedávná minulost a současnost. Ta fikce mě už tolik neoslovuje, zvlášť ve srovnání s nynější situací. Jenom doufám, že autorova vize je daleko od pravdy - s pomyšlením na život našich dětí.
(SPOILER)
No. Co říci. Nejvíce zajímavé pro mě bylo období minulosti a nedávné současnosti, jakmile děj začal být více fiktivní než skutečný, tak tomu něco scházelo. Zároveň styl pana Vondrušky mi nějak nesedl. Zajímavé události občas přeskočeny na dvou řádkách, ale že si někdo zlomil nohu, nebo pije čaj v nějaké galerii, těmto událostem je zbytečně věnováno mnoho místa.
Z pohledu doby a politické situace v EU a mimo je skutečně zajímavé sledovat vývoj kam společnost spěje. Je vidět, jak nabíhá obrácená diskriminace, kdy většinu diskriminuje menšina. Nejde mi pořádně do hlavy, proč je evropský svět tolik tolerantní i přes to, že je mu vrážena kudla do zad skrz určité skupiny migrantů(jinak řečeno, proč by mělo být normální, že někoho pohoršuje žena v sukni do takové meze, že ji někdo zmlátí, ale obráceně je to normální?)...tento svět je prostě, ať si každý říká co chce, divný a myslím, že lepší to moc nebude. Viz hospodářská politika EU, kdy farmář dostává peníze za to, že nechává ležet pole ladem...
3* a jdu ble*t velebnosti...
Vondruška je takový Ortel literatury. Je to škvár, který se tváří jako odhalování nějaký jakože "pravdy" o tom, jak nás "oni" berou na hůl
Velmi čtivě napsaná kniha, to ano. Bohužel styl, který funguje u historických detektivek, na román nestačí. Autor klouže po povrchu, ani se nesnaží o hlubší analýzu, jen vyzobává perličky potvrzující tezi, že politika je špína a politici buď naivové nebo kariéristi, a posílá nás zpět do středověku. Celé je to tak plytké...
K tématu nezvládnuté migrace mě mnohem víc oslovila nepoměrně tenčí a nesrovnatelně kvalitnější sbírka povídek Krvavé levandule od Mariana Kechlibara.
Tohle stojí za to si přečíst. Mnohdy člověka až mrazí, je to sice od roku 2023 fikce, ale co když..... Nemusí to být až tak daleko od pravdy, vezmeme-li v potaz, co se dnes v Evropě děje.
Za mě rozhodně skvělá a bohužel děsivá kniha.
Autor se v hodně věcech trefil do toho co se děje teď v roce 2022.
Možná je ale jeho vize až moc optimistická. Každopádně přečteno již dvakrát a pokaždé na jeden zátah.
Má první kniha autora odehrávající se v současnosti a v budoucnosti.Rozvětvené rodiny na různých místech,ve stejné době mě baví.Kniha je velmi čtivá a velmi znepokojující.Snad poslouží jako varování.Nízké hodnocení nechápu.Děkuju autorovi.
Ale proč ne, takhle by to mohlo vypadat. S Ukrajinou a Ruskem se sekl jen o pár let, migrace muslimů je jen zastřená covidem, neschopnost EU, hledání nesmyslných problémů vidíme už teď.
První půlka slabší, hrdinové mi sympatičtí nebyli, druhá půlka konečně zajímavá včetně postav.
Takže teď jdu hledat akcie firem, co vyrábějí ostnaté dráty a vyřídit zbrojní pas:-)
O pana Vondrušku jsem se už několikrát nelichotivě otřel, a jsem velice rád, že ho tentokrát můžu za jeho podnětnou knihu pochválit. Sice s výhradami, protože bych mu román nemilosrdně o třetinu zkrátil, jak už to u chrličů bývá, rovněž mu chybí technologická vize, a spásu bych stále hledal daleko spíše na Západě než na Východě, ale to asi pan Vondruška nejpozději koncem února 2022 doufejme pochopil také. Jenže stejně jako třeba pan Kuras má pravdu v tom, že náš změkčilý svět blahobytu, tolerance a vlády lidu je třeba bránit před útoky fanatiků všeho druhu, neboť "středověk neskončil, středověk trvá". "Demokracie, to je takovej bordel," pravil jistý klasik, aniž by byl ochoten připustit, že nic lepšího zatím lidé nevymysleli a neprosadili. Buďme za ten "bordel" vděční, neboť to je odraz našeho kolektivního bordelu, a ne bordelu šílenců typu Napoleona, Stalina, Hitlera, Maa, Kimů, Putina nebo Sia. Demokracie vyžaduje odpovědné voliče, kteří nevolí podle emocí, a nenechají se utáhnout na marketingová hesla hulvátů a křiváků, a stejně tak odpovědné politiky s vizí delší než je volební období. Pokud tomu tak bude, a nemám o tomto národu příliš pochyb, neboť prozřetelně odmítl vnucované, nedemokratické "my to zvládneme", aby jenom o pár let později přijal na 500 tisíc uprchlíků ze stejného civilizačního okruhu, bude v této zemi dobře. Neboť její těžiště je na správném místě, a dělá to, co dělat má.
Mam rad tluste knihy a tato byla pekne tlusta a taky ctiva, byt je psana jednodussim stylem, zato dej pekne odsypa, clovek se nenudi a je pekne usporadana do desitek let zivota jedne rodiny a jejich potomku. Vzhledem k roku, kdy knihu psal a kdy nejvice ze vseho se mluvilo o privalu uprchliku do Evropy, popisuje ve sve vizi, nebo spis jedne z mnoha budoucnosti prave problemy s pristehovalci z muslimskych zemi. Kdyby byl zacal psal o rok pozdeji, byla by kniha smerovana spis do problemu kovidu a kdyby poseckal jeste 2 roky, mohl klidne psat o zaniku Evropy diky valce na Ukrajine a zrejme pripravovanem ovladnuti lidstva elitami :) Cili pane Vondrusko, mate jedinecnou sanci napsat dalsi verze pribehu : "Kronika zániku Evropy: 1984–2054 verze 2.0" a pote "Kronika zániku Evropy: 1984–2054 verze 3.0" :) Za me plny pocet bodu, me se tato kniha libila a urcite se k ni po case opet vratim.
Vzhledem k obrovské potenci své tvorby musí psát pan Vondruška velice rychle. To je jasné. Tomu i odpovídá vlastně celý ten jednoduchý vypravěčský styl. V tomto případě jsem si celou dobu, kdy jsem četl druhou polovinu knihy, vybavoval nádhernou verneovku svého dětství “Tajuplný ostrov”. Podle mne je to dost podobný styl, kdy se s tím ani Verne moc nemazal. Jenom jde o to, že Verne psal pro děti.
Je pro mě otázkou, jak se k tomuhle počinu postavit. Jasné je, že se to velmi dobře čte. Poměrně krátké podkapitoly, nic náročného na uvažování. Na to, že celá bichle má bratru osm set stránek (s tím jsem se za celou čtenářskou kariéru opravdu mockrát nesetkal) jsem to zvládl snad ani ne za dva týdny převážně večerního čtení. Jenže pak je tu druhá mince věci, a tou je samotný děj. Zkraje se to jeví jako docela střízlivá záležitost (dokud je děj vložený do našich reálií), ale po přelomu do budoucna se celá kniha s každou další stránkou proměňuje v bizár, kterému není rovno. Chvíli jsem uvažoval, jestli není Vlastimil Vondruška pseudonymem pana T. Okamury. Protože tohle je hotovej Mein Kampf grupy SPD a jim podobných. Snad se mi ani nechce věřit, že by někdo na takové úrovni, které podle mých zjištění VV dosahuje (přiznám se, do této doby jsem tohoto autora neznal), dokázal vyplodit hyperantilevicové pojednání tohoto kalibru, aniž by k tomu měl nějaký vnitřní vztah. Autor sice již v úvodu píše, že se nejedná o předpověď, ale o pouhou románovou vizi… ale přesto… přesto si nemohu pomoci, že člověk přímo musí inklinovat k vyjevenému názorovému směru, aby se mu něco takového mohlo podařit. Anebo je to celé myšleno jako jakási parodie na hysterické antilevičáctví? Že bylo cílem ukázat, jak pokrouceným pohledem se na svět může dívat zapřisáhlý pravičák? Do toho by mi ale neštymovala role Ruska, kterou mu VV přisoudil. Asi tomu opravdu nerozumím. Asi se v tom moc vrtám. Nebo prostě hledám něco, co tam vůbec není. Každopádně to opravdu nedokážu ohodnotit jiným slovem než zmíněný bizár. Za čtivost (odečítám tu a tam až přílišnou jednoduchost) dvojka, za dějový brutál bůro. Průměr dává hezké tři mínus. Přesvědčte mě o opaku.
Od této knihy jsem tedy čekala mnohem více. První polovina knihy mě s menšími výhradami nadchla. Ale primárně jsem se těšila na fiktivní část. Do r. 2030 to ještě jakž takž šlo, ale někdy po roce 2035 jsem musela knihu odložit. Četla se těžkopádně a potřebovala jsem něco odpočinkového. Když jsem se k příběhu znovu vrátila, byla jsem naprosto znechucena a rozhodla se ve čtení nepokračovat.
Chápu, že se jedná pouze o fikci. Ale nemohu se zbavit dojmu autorovy subjektivity. Dle mého je na muslimy nahlíženo jen velmi negativně, celý příběh se točí okolo rozvětvené rodiny, která má dost finančních prostředků a která tvoří feduální společnost. Myšlenka dobrá, ale pro mě naprosto nezajímavá a někdy až přitažená za vlasy. Více bych ocenila pohled obyčejných lidí, kterých je ve světě a i v naší společnosti většina.
Od autora jsem četla Husitskou epopej, takže vím, jak brilantní je to autor a historik, který bravurně dokáže mísit fakta s fikcí. Do roku 2019 této jeho schopnosti odpovídala i Kronika zániku Evropy. Ale dál už je to pro mě jedno velké zklamání. Jak se správně říká, nedá se zavděčit všem. :)
První část knihy tvoří geniální shrnutí nejnovějších dějin, které bych kdejakému hysterickému dobroserovi vřele doporučila za účelem doplnění historického kontextu a nastartování kritického myšlení. Sci-fi polovina mě až tak nebrala. I když se autorovi už teď nedá upřít určitá jasnozřivost stran odhadu budoucího vývoje, pořád chci doufat, že naše budoucnost bude méně temná.
Autorovy další knížky
2014 | Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
2019 | Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
2002 | Dýka s hadem |
2019 | Falknovská huť |
Tato kniha evidentně rozbije mnoho báboviček a trochu zamíchá životy v bublinách.
Ale to je v pořádku. Drtivá většina lidí nechápe realitu, nechápe ani svět, v kterém žije a ostatně ani nechápe smysl svého života. Proto bude reagovat negativně, protože iluze, v níž žije, je pevná součást jejich každodenního života. Jsou plně začleněni do orwellovské reality, do níž Vondruška svou knihou i svými názory hodil vidle. Budiž mu za to dík.