Železné srdce
Martin Sládek
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/510736/bmid_zelezne-srdce-ULr-510736.jpg
4
29
29
Kroniky o Haraldovi série
< 2. díl
JEDEN VIKING V KRÁLOVSKÉM MĚSTĚ FRANKŮ A LETNÍ VÁLKA, KTEROU NIKDO NEČEKAL… Žoldák, rváč a dobrodruh Harald ví, že ke své smůle umí být dobrý i ve špatných věcech. Někdy tak dobrý, až je to úsměvné, ale tady není nic, čemu by se dalo smát. Tou první věcí je nechtěné zaplétání se do politiky, a té se Harald obvykle snaží vyhýbat jako viking kříži. Když je však politika vyvážena více než příjemnou odměnou za zajímavou zakázku, zradí Haralda jeho vlastní zvědavost. Maurští velvyslanci se ztrácejí jen jednou za život a co by jinému zlomilo hřbet, bere Harald jako výzvu. Druhou věcí je naplňování temných předtuch. To, co se původně zdálo být zajímavým pátráním v ulicích letní Paříže, se v rámci dvou horkých, napjatých a krajně hektických dnů změní v noční můru plnou plamenů, bolesti a těžkých rozhodnutí. Nic není zadarmo a Harald musí jít přes mrtvoly, protože zůstat pozadu za světem, který se mění rychleji, než kdo tuší, znamená jediné: rychlou smrt. ____ „Když si Harald došlápne na Paříž, je z toho hodně mrzení. Železné srdce je špičková a náležitě drsná hrdinská fantasy.“ – PEVNOST... celý text
Přidat komentář
Měla to být rychlá a jednoduchá práce, jenže se to celé zkomplikovalo, když začali umírat ti, kdo se k celému případu dostali příliš blízko. Harald pátrá v uličkách Paříže po zmizelém maurském vyslanci, ale narazí na spiknutí větší, než kdokoli tuší. Martin Sládek už jednou vyslal Haralda za románovým dobrodružstvím, teď tedy máme čest po druhé. Paříž samozřejmě nejsou severské fjordy a hromotlucký Viking působí mezi franckou a německou šlechtou poněkud nepatřičným dojmem. Víc si ho dovedu představit v zaplivaných putykách a temných hvozdech, než v sálech Conciergerie či v opatství Saint Genevieve. Příběh je přesto výborný, napínavý, tajuplný s nádechem mystéria. Stejné je to s výběrem postav, které sekundují Haraldově buldočí houževnatosti, ať už mají významnou či vedlejší roli. Autorovi se daří dát jim právě tolik prostoru, kolik si zaslouží. Dějová linka je plynulá a bez zádrhelů, takže se kniha velmi dobře čte. Byť se v závěru velkého překvapení nedočkáme, je finále hodnotné a plnokrevné. Takže suma sumárum: spokojenost.
Hrdinská fantasy jak má být v kulisách Paříže a alternativního středověku. A jak víme, Paris sera toujours Paris, ačkoliv kromě Consiergerie si tam moc "nezahraje". Očekávala jsem epické souboje, trochu té magie, drsné vtípky, a všechno jsem to dostala. I když nejmenovaný magický artefakt suploval mobilní telefon, dávám pěkné tři a půl hvězdy.
Oproti prvnímu dílu šla kvalita příběhu o hodně nahoru. Víc zasazený do reálného období evropských dějin a za mně byl napinavi od začátku do konce. Je to víc ze života, nejsou zde vyloženě kladní hrdinové ani zaporaci a to že je někdo kladný tak nemůže čekat že dopadne dobře. Soukolí hry mocných semele všechny bez rozdílů. I dej byl po zasazeni do mantinelů poměrně předvídatelný ale to nic nezměnilo na jeho poutavosti protože místa pro překvapení byla a bylo jich dost. Na další díl se teď vyloženě těším když tenhle jsem po prvním dílu bral do ruky bez většího očekávání.
Směs fantasy, politického thrilleru a historické detektivky připomínající sérii Červenáka o kapitánu Steinovi,ale odehrávající se v jiném období; a musím za sebe dodat že na stejné vysoké úrovni.
Tentokrát autor nezakopává, děj je plynulý, uvěřitelný v historických postavách i jejich jednání, myšlení a intrikaření.
I ta troška patosu pro dámy a citlivější povahy se tam ve snesitelné míře objeví.
No a popis závěrečného souboje.....lahůdka.Jako by ho režíroval Ridley Scott.
Napínavý příběh plný nebezpečí, vzrušení a odhalení. Živé popisy umožňují čtenáři vstoupit do děje a prožít ho spolu s postavami. Tempo příběhu neustále buduje čtenářovo napětí a láká ho na další stránku. Martin Sládek dokáže autentickým způsobem vtáhnout čtenáře do dobrodružství a udržet ho zaujatého až do samého konce. Nedá se srovnat s Hladovou smečkou. Kniha i autor si zaslouží pozornost.
Železné srdce - Martin Sládek patří mezi nejzajímavější současné tvůrce fantasy u nás. Jeho dva roky stará Hladová smečka byla fajn dobrodružná vikingská fantasy v duchu Howarda a Gemmella, takže na Železné srdce jsem se dost třásl. A nezačíná to vůbec špatně - Sládek rozjede parádní politický thriller s detektivní příměsí /takže něco, co teď píše Juraj Červenák/, jeho bouchač Harald musí najít vyslance a zabránit tak válce. Má to super hrdinu (netradičně pojatého), atmosféru, vybroušený dialogy. A prvních 150 stran sviští naprosto zběsilým tempem, takže otáčíte jednu stránku za druhou. Jenže pak se knížka začne rozevírat jako nůžky, táhne se to a autor ke své škodě žongluje s mnoha míčky najednou.
Seveřan Harald je zatažen do pátrání po zmizelém velvyslanci emíra z Cordoby. Zmizel beze stopy z hradu a leccos nasvědčuje použití magie. A tohle je právě to, co čtenáře chytne. Děj, v němž nechybějí intriky, milostné vztahy, tajemno, ale i mužské přátelství, je zasazen do doby raného středověku částí francké říše. Hlavní hrdina je očividně chlap jak hrom a ještě umí používat magii k léčení i k prohledání okolí a sám sebe nebere smrtelně vážně, ale kdo si s ním začne ve zlém, nedopadne nejlíp. Začíná to jako detektivka ve středověkých kulisách a končí epickým soubojem. Vyprávění je svižné, vtipné, s lehkou mírou patosu. Jo a taky středověká Paříž útočí na náš čich, ať už je to páchnoucí krčma nebo masový hrob! :-)
No, p. Sládek zraje jako víno. Kniha je dobře napsaná, vše zapadá do sebe a hlavně autor si dal velkou práci s reáliemi. Že se do děje občas zapojí výrazy velmi dnešními, to bych odpustil, konec konců žijeme v dnešku a ono to ani jinak nejde.
No, na konci knih bývá obvykle líp aby se nám líp spalo. Nakonec i zde, i když i tady někdo oblíbený nevydrží...
Jo hvězdičky? Čtyři a půl... tedy píšu 5. Fakt se mi to líbilo. Celé.
Železné srdce je kniha ke které se budu rád vracet.
Postavy mají svou známou či neznámou historii, inteligenci, dovednosti, touhy a přání. Harald jakožto ústřední postava není další nechtěný Odinův syn, kterého je nemožné vidět krvácet nebo cítit strach. Je citelně smrtelný jako kdokoli kdo mu bohužel či bohudík zkříží cestu.
Děj je podle mě příznačné přirovnat k emočnímu zábavnímu parku. Čtenář bude mít příležitost se uvolněně a při sklence vína kochat místy kde se mohly skládat básně o kráse žen. Ale je potřeba se připravit na variantu kdy bujarost okolí bude spíže volat po korbelu piva s mouchou, případně po loku něčeho zásadně silnějšího co by pomohlo uklidnit obracející se žaludek, možná i zahnat slzu v oku.
Dějová linka samotná je zasazena vedle reálné historie. Tím zdravě tlačí na představivost každého milovníka fantasy co se mohlo skutečně odehrávat mimo psaný dosah známých i ztracených kronik? Stejně jako dnes se pravda o špinavé práci za oponou a v nejvyšších patrech jen stěží mohla dostat dál než k uším několika vyvolených. I pokud dolehla jen o kousek dál, bylo lehké ji nechat utopit ve staletích času který utekl.
Ale, co kdyby?
Železné srdce disponuje dobře vykresleným historickým pozadím a ve své druhé části skvěle vygradovaným pátráním. Jeho největší předností jsou však postavy, o jejichž život se budete bát. Těžko knize něco vytknout. Příběh je oproti Hladové smečce mnohem propracovanější a vyprávění plynulejší. K hrdinům si najdete vztah velice lehce a snad jen zbytečně protahovaný závěr knize trochu škodí. Naopak vyprávění z pohledu Haralda jí dodává na autentičnosti. Místy si dokonce budete připadat jako byste hráli hru Kingdom Come: Deliverance. Citelně jsem však postrádal mapu Paříže.
Pokud máte rádi detektivky Juraje Červenáka, nemůžete s novou knihou Martina Sládka sáhnout vedle. Připravte se však spíše na Sherlocka Holmese než na Ragnara Lothbroka. A vlastně ještě jedno velké plus Železné srdce má. Lze ho číst, i když neznáte předchozí autorovu tvorbu.
Drsná historická fantasy, ve které není nouze o rabiáty a magii. Martin Sládek však své vyprávění staví striktně na lidech a jejich činech, přičemž Paříž 10. století mu dává dostatek munice k rozpoutání atraktivní zápletky. První housle přitom opět hraje zádumčivý viking Harald, pro kterého je každý nový kšeft jen otázkou peněz. Ovšem i on se pořádně zapotí při dvoudenní honičce v uličkách královského města Franků, protože zdánlivě jednoduchý případ únosu velvyslance Maurů se začne vinou zásahů proradných šlechticů, bohatých měšťanů a vysoce postavených kněží až nepříjemně podobat regulérní válce.
Mám tenhle typ fantasy rád, když příběh nejde na ruku příliš mnoha výmyslům a realita drží hrdiny nohama pevně na zemi. Harald je přitom figurou, jež si snadno získá čtenářovy sympatie, byť to třeba nedělá nadupanými hláškami ale starou dobrou hrubou silou. Přijde mi, že čím víc si autor nehraje na velká dramata, tím jsou jeho příběhy více strhující, podobně jako raná díla Miroslava Žambocha.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Hladová smečka |
| 2020 |  Časovládci: Skryté ostří |
| 2013 | Nabídka, která se neodmítá... |
| 2016 | Hodina vlků |
| 2023 | Železné srdce |
Kdo by si myslel, že je Železné srdce ryzí fantasy, byl by asi zklamán. V podstatě jde o detektivní pátrání, v němž se občas mihne trochu té magie, a to především díky Haraldovi a jeho léčebným metodám. Příběh plyne jako Seina a přinejmenším v první polovině je zčeřen peřejemi soubojů či bitek jen zřídka. Ale Paříž je jako pověstný soudek s prachem a intriky, spiknutí církve i šlechty jsou tu stejně běžné jako zákeřné bodnutí dýkou do zad. Proto i Haraldovi a jeho blízkým půjde záhy o život.
Železné srdce disponuje dobře vykresleným historickým pozadím a ve své druhé části skvěle vygradovaným pátráním. Jeho největší předností jsou však postavy, o jejichž život se budete bát. Těžko knize něco vytknout. Příběh je oproti Hladové smečce mnohem propracovanější a vyprávění plynulejší. K hrdinům si najdete vztah velice lehce a snad jen zbytečně protahovaný závěr románu trochu škodí. Naopak vyprávění z pohledu Haralda mu dodává na autentičnosti. Místy si dokonce budete připadat, jako byste hráli hru Kingdom Come: Deliverance. Citelně jsem však postrádal mapu Paříže.
Pokud máte rádi detektivky Juraje Červenáka, nemůžete s novou knihou Martina Sládka sáhnout vedle. Připravte se však spíše na Sherlocka Holmese než na Ragnara Lothbroka. A ještě jedno velké plus Železné srdce má. Můžete si ho přečíst, i když neznáte předchozí autorovu tvorbu.