Kroniky Prydainu – kniha první
Lloyd Alexander
Kroniky Prydainu série
1. díl >
Nápaditou fantasy s originálními pohádkovými motivy, jemným humorem a nečekanými dějovými zvraty vytvořil na pozadí velšských mýtů uznávaný americký spisovatel Lloyd Alexander. Žánrově kniha navazuje na dílo J. R. R. Tolkiena a C. S. Lewise a jeho dílo se stalo také uznávanou klasikou anglosaské fantastické literatury. Pětidílná sága vychází ve dvou svazcích. V prvním z nich najdete Knihu tří zjevení, Černý kotel a Hrad Llyr.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2004 , Albatros (ČR)Originální název:
The Book of Three; The Black Cauldron; The Castle of Llyr, 1966
více info...
Přidat komentář
Mírně naivní, ale hezká pohádka v hávu lehkého fantasy, která do jisté míry vykrádá Tolkiena, ale je zde navíc příjemný nevtíravý humor a sympatické postavy. Některé okamžiky se sehrajou hrozně rychle. Určitě je to kniha, ke které se člověk rád vrátí.
Miluju pochoutky a pokroutky!
Kniha tří zjevení byla jedna z prvních fantasy knih co jsem četl (cca 2001), a od té doby si Prydainskou sérii co pár let znovu přečtu. Jde o knihu na pomezí pohádky a fantasy, inspirovanou pověstmi z Walesu. Svět i postavy jsou propracované, příběhy nejsou špatné a mají dost vtipných míst. První příběh - Kniha tří zjevení je nejvíc pohádkový, druhý Černý kotel je už více do fantasy a poslední Hrad Llyr je humornější a romantičtější, ale na úkor příběhu.
Jedna z těch nejlepších fantasy, které jsem kdy četl. Já vím, že Pán prstenů je brán jako absolutní klasika, ale toho jsem dočíst nedokázal - s Kronikami Prydainu jsem problém neměl, možná i proto, že vycházejí z reálné velšské mytologie a tím pádem pro mě byly zajímavější.
Je v tom i více vtipu - ten humor je sice takový jemný a neškodný, ale do děje se to takhle hodí. Postavy jsou sympatické, děj je celkem nepředvídatelný a propracovaný. Celkově mě to velice bavilo. Takto hodně mi sedne opravdu málokteré fantasy a i proto dávám tak vysoké hodnocení. Dovedu si představit, že k těmto knihám se pro odlehčení ještě někdy vrátím...
Americká klasika, která v první knize a v polovině druhé vychází z Tolkiena tak moc a tak neobratně, že mě to od dočítání málem odradilo. Mladší potomek naštěstí pokračovat chtěl značně zarputile, že jsme to dočetly - za což jsme jí nakonec i se starší potomkou vděčné, neb konec druhé knihy (od trojice čarodějek) a celá třetí kniha byly výborné.
Zkraje jsem nemohla značně nesourodé skupince hlavních hrdinů přijít na chuť - však si to vezměte: frackovitý Frodo, který se chová velice často jako totální dylina, protivný Gimli, chlupatý nenažraný Glum, který má mluvit vtipně, ale jakmile přesáhnete jistou věkovou hranici, bude vás to akorát iritovat, k tomu princezna se zlatou tretkou dost nešťastně do češtiny přeloženou jako šidítko (vzkaz do překladatelského nebe panu Medkovi: šidítko je dudlík!), kdy jsem se nemohla zbavit představy mladé dívky s dudanem v ruce; nechybí Saruman v ženské verzi, Sauron v mužské verzi, který místo skřetů vaří v kotlíku zombíky... jinak jsou tu samo i čarodějové a bitvy a taky dost podezřele (ano, pedofilně, tak já to napíšu) působící bard, který se rád podřídí rozmarům partičky dětí a věčně hladového člověkopsa...
Jejich dobrodružství v The Castle of Llyr mi ale přišlo už natolik originální a zábavné (obzvláště přerostlá kočička se mi líbila), že se vrhneme i do druhého dílu. Schválně, jestli se autorovi podařilo se definitivně odpoutat z nesmírně silného gravitačního pole LOTR. Vzhledem k tomu, že mě se zbývajícími dvěma knihami a sebranými povídkami čeká spousta večerů, si držím palce.
Perlička na závěr: Prydain znamená welšsky Velká Británie a (g)wen(yn) bílá.
Kroniky Prydainu jsem milovala na ZŠ, ale po letech si z nich pamatovala jenom název a něco o praseti, proto jsem se je rozhodla znovu přečíst. Počáteční obavy ze zklamání se nakonec ukázaly jako naprosto neopodstatnělé, protože mě příběh znovu uchvátil. Postavy jsou osobité a nadmíru sympatické, a není pro čtenáře náročné sžít se s vyprávěním o horkokrevném pasáčkovi vepře Taranovi, chodící encyklopedii přirovnání Eilonwy, bardovi Fflewddurovi s jeho harfovým detektorem lži, a věrném Gurgim. Kniha patří mezi skvělé fantasy "pochoutky a pokroutky".
Začínala jsem ji číst třikrát než mě chytla. Asi to bylo spíše mým rozpoložením než tím, že by byla špatná. Potřebovala, abych se na začátku aspoň trošku soustředila. podle toho si myslím, že asi nebude pro dnešní puberťáky zas až tak čtivá. Co já bych za ni dala v sedumdesátkách. Za mě 3,5 hvězdičky zaokrouhluji na 4.
(SPOILER)
Kniha byla skvělá. Plná zvratů, díky kterým jsem měla obrovskou chuť číst dál.
Moc doporučuji a těším se na další díl.
SPOILER:
Jedna malá drobnost. V první sáze- Kniha tří zjevení- bych uvítala větší bitvu s Rohatým králem a jeho větší zasazení do děje.
Úžasná kniha, na základní škole jsem jí zahlédla u spolužačky. Když jsem ze zeptala o čem je, její odpověď mě rozesmála. O pasáčkovy vepřů? A půjčíš mi jí?! Byla jsem zvědavá. Knihu jsem přečetla jedním dechem. Krasné čtivá, plná zvratů, dobrodružství a vtipu. Líbí se mi jak se postavy pomalu ale jistě vyvíjejí. Hlavně Taran a Princezna Eilonwy. Rozhodně se ke knize ráda vracím a i vracet budu :)
Úžasná fantasy ❤ Líbil se mi postupný vývoj postav, příběh, Prydain i to, že Taran a Eilonwy byli zpočátku víceméně děti. Narozdíl od jiných high fantasy, které jsem četla (nebo se o to pokoušela) byla tahle knížka neskutečně čtivá a vtipná, každá postava měla své vlastní kouzlo a hlavně - svůj typický styl mluvy :D Flewddur měl toho svého Belima, Gurgi svoje pochoutky a pokroutky, Eilonwy potrhlá přirovnání a královna zase vkládala nesmyslné věty do jiných.
Rozhodně si někdy musím přečíst i další díl! ❤
Kniha mého dětství, ke které se moc ráda vracím i v dospělosti. Pohádková fantasy, kde jsou charaktery milé a dějové linky jednoduché. Celkově je příběh krásný, kouzelný a milý, je to takové pohlazení na duši. :)
Kroniky Prydainu není špatná fantasy (Myslím jako celek. Nebudu psát dva komentáře.) Čte se to hezky, velšský "background" je příjemný, jen ten závěr vypadá, jako by si najednou autor uvědomil, že na něco zapomněl a vymyslel si pro odcházející hrdiny "Říši léta"... no nevím, buď měl pocit, že to chce trochu "šmrncnout Tolkienem" anebo nepřišel na jinej způsob, jak udělat pasáčka králem. Ale jinak dobrý. Dám čtyři hvězdy.
První svazek Kronik Prydainu nabízí úvodní tři díly pentalogie pro mládež, která vznikala v letech 1964 až 1968. Fantastická putování chlapce Tarana, který díky své horkokrevnosti, statečnosti a smyslu pro spravedlnost zažívá jedno dobrodružství za druhým, patří dodnes ve Státech mezi nejoblíbenější fantasy cykly.
Ač je osnova jednotlivých zápletek podobná, liší se od sebe atmosférou i vyzněním. Zatímco Kniha tří zjevení je příběhově nejpohádkovější, Černý kotel už hraje na temnější strunu a Hrad Llyr zas přidá trochu romantiky. Právě díky té různorodosti má série kvalitativní vzestup, přičemž své dělá i fakt, že Lloyd Alexander průběžně nevykrádá sám sebe a svou parafrází waleské mytologie prostě nudit nedokáže. Samozřejmě se to stále drží v mantinelech dětské literatury, což sebou přináší i pár logických kiksů proti přirozenosti (proč skupinám dobrodruhů musí nejčastěji velet předčasně vyspělí puberťáci?), ale to jsou podružnosti, nad kterými člověk musí v rámci žánru přimhouřit oko.
Oblíbená kniha mého dětství, z nostalgie jsem se k ní musel vrátit. A i když je plná klišé a děj je předvídatelný, což v době jejího vydání nebylo u fantasy knih neobvyklé (zvlášť když berem v potaz, že je kniha spíše pro mladší čtenáře), tak čtení bylo příjemné. Věřím, že před těmi 50 lety měla svoje čtenáře a mne by také nadchla více. Každopádně už jen z té nostalgie si toto hodnocení zaslouží.
Mé první setkání s fantasy, i když teď mám z tohoto žánru načteno podstatně více, tak slušné 4* si kroniky zaslouží.
Hrdina Taran mi přišel jako absolutní antihrdina. Jinak jedna z nejlepších fantasáren co jsem kdy četl.
Zatím a navždy totálně nejlepší knížka na světě. Moc se mi to líbilo a jsem ráda že to dobře dopadlo, a že nepadne na zásnuby. :-D
Ze začátku šlo čtení strašlivě pomalu, děj byl zdlouhavý. Pak se to ale rozjelo a bylo to super. Podle mého názoru autor zabodoval!! :D
Štítky knihy
hrdinská fantasyAutorovy další knížky
2004 | Kroniky Prydainu – kniha první |
2005 | Kroniky Prydainu – kniha druhá |
2001 | Kniha tří zjevení |
2003 | Kroniky Prydainie: kniha troch |
Hledala jsem nejake fantasy, ktere neni furt jen o bitvach a valkach, takze takoveto putujici dobrodruzo mi celkem sedlo. Prijde mi to jako vice pohadkovy a odlehceny Pan prstenu pro mladsi ctenare, i kdyz sem tam se neco nehezkeho stane. Jenom jsem se nejak nedokazala ztotoznit s postavami, jako by byly vzdalene a moc jsem o nich nevedela. Bud jsem malo davala pozor nebo nevim. Kazdopadne se do dvojky urcite pustim.