Doctor Who: Generace velkého třesku
Gary Russell
Nový příběh navazující na devátou sérii Doctora Who, velkolepý trhák BBC s Peterem Capaldim v roli dvanáctého Doktora. „Jsem archeoložka. Ale asi jiná než jste očekávali.“ Vánoce 2015, Sydney, Nový Jižní Wales, Austrálie. Dokážete si představit, jak všechny překvapí, když se v sydneyské zátoce otevře časový portál. A taky si dokážete představit, jak je vyvede z míry, když vedle Harbour Bridge dosedne ohromná pyramida, která nevhodně zaclání Port Jackson, a navíc vyzařuje čirou energii. Dokážete si představit úlek v jejich tvářích, když sem dorazí gangster Cyrrus Guča, profesor Jaanson a mimozemská nájemná vražedkyně Kik Zabiják, aby zářící pyramidu obsadili. A nakonec si asi dokážete představit, jak všechny vyděsí, když jim těsně v patách dorazí skupina podvodníků chystajících se provést svůj zatím nejodvážnější husarský kousek.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2017 , JotaOriginální název:
Doctor Who: Big Bang Generation
více info...
Přidat komentář
Nevím, jestli jsem vypadla z loru Doctor Who, nebo byla tahle kniha prostě jen špatná. Některé dialogy byly prostě hloupé a nemyslím si, že by je Doktor někdy vypustil z pusy. Postavy nic moc, ani jedna mi nepřišla sympatická. Četlo se to rychle, ale za mě zklamání.
Tak parádní rozjezd to mělo! Vtipné dialogy, hromada pomrknutí i na klasického Doctora Who, spousta šílených nápadů. Ale pak se přesuneme na Zemi a jako bychom hodili ruční brzdu. Hromada vaty, keců, trapnosti. A znova. A ještě víc. No a závěr ani raději nezmiňovat. Kde jsou ty kvalitní tituly o Doctorovi? Vždyť jich jsou desítky, nemohlo by se něco dostat k nám?
Tohle dobrodružství mě moc neoslovilo. Seznámení s postavami trvalo, po čase se to rozjelo a bylo to docela čtivé, ale pak přišel podivný závěr typu "deus ex machina". To pro mě tu příjemnou čast děje v podstatě zazdilo. Jako určité osvěžení vnímám to, že se autor snažil posunout do popředí i jiné postavy, jelikož hybatelem děje je tu úplně někdo jiný než Doktor sám.
První čtený doktor Who a nenadchl mě. Zcela nové postavy, než jsem si zvykla, kniha skončila.
Průměrná kniha s doktorem, ostatní postavy si ze seriálu již nepamatuji, pokud tam byly. První třetina byla dost chaotická, jakmile děj dostal kompaktnější ráz, četla se kniha lépe, ale stejně pro mě byla často nelogická.
Prvních pár kapitol bylo celkem chaotických, hodně postav a názvů, vč. zmatečného přeskakování časem. Z toho důvodu mi trvalo opravdu dlouho se začíst. Přibližně od šesté kapitoly začal děj odsýpat. Doufala jsem, že onou archeoložkou bude River Song, na kterou jsem se těšila. Místo ní se v knize objevila doktorova starší společnice Bernice, kterou jsem z audia neznala.
Jelikož jsem velkým fanouškem seriálu, kniha se mi i přes jistou chaotičnost líbila. Děj knihy byl napínavý a vtipný. Pro čtenáře, kteří seriál neviděli, to nejspíš moc čtivé nebude. 3.5 *
No zatím mě tato knížka ze série DW bavila nejméně. Měla jsem problém se pořádně vžít do děje, což se mi u knih DW ještě nestalo. Děj na mě totiž působil docela chaoticky, občas jsem se nechytala.
Tato doktorovská kniha mi velmi sedla do noty různorodostí prostředí, ve kterých se odehrává, množstvím easter eggů, břitkými dialogy a správně suchým humorem. Čtení mě bavilo, ale po zaklapnutí vazby za poslední přečtenou stránkou jsem si uvědomil, že dějový oblouk o snaze zabránit časovým paradoxům a poté je napravit, je vlastně velmi banální a mnohokrát viděný. A jakožto součást trilogie Kroniky Půvabu sice funguje lépe než kniha předešlá (protože zde má aspoň Půvab nezastupitelný vliv na rozvoj příběhu), ale jde spíše o samostatnou publikaci než něco, co by na Královskou krev úzce navazovalo. Jako neříkám, bavilo mě to...ale Silueta a Roj hrůzy jsou pořád lepší, proto hodnotím jen "průměrnými" třemi hvězdami.
Druhá kniha kroniky půvabu o proti té první působila více jako kniha, ale do universa Doctora Who mi vůbec nezapadala. Napočítal jsem celkem 8 postav a žádná z nich nebyla nějak rozvětvená a nebo alespoň nevím zajímavá. Dále mi přišel velice rušivý pokus autora o humor, ve stylu D. Adamse, při popisu nových míst, nebo postav. Nemělo to žádnou přidanou hodnotu, když postavy byly naprosto nezajímavé.
Chyběly mi dialogy s Doktorem a ani příběh mě nebavil a tak jsem se od půlky knihy jen nudil.
Poměrně zamotané a občas překombinované vyprávění chvílemi dělá příběh zbytečně komplikovanějším, než ve skutečnosti je, ovšem i to často patřilo k esenci některých epizod seriálu pod vedením Stevena Moffata a právě tuto éru kniha připomíná nejvíce. Ostatní knihy na mě zatím působily opravdu jako literatura, zatímco Generace velkého třesku mi velmi silně připomínala samotný seriál, v čemž tkví její kouzlo. Příběh má náboj, zajímavé postavy, velký spád a rozmanitost a jde v něm opravdu o hodně. Narozdíl od první části Půvabové trilogie je tento díl příběhově hravý, originální a dává naplno na obdiv své sci-fi kořeny. Zamrzí tedy pouze občasná zmatečnost, která nutí číst opakovaně věty, či se dokonce vracet o pár stran zpět pro ujištění a také nekonzistentnost popisu samotnéhu Půvabu, který zde má odlišné efekty a účel, než minule, což nevím, zda je záměr, či mé nepochopení. To předpokládám rozsekne završení trilogie. Nicméně kromě toho jde o vtahující, napínavé vyprávění, ve kterém se Doctor chová jako Doctor a to je nejdůležitější.
Nepridám sa k väčšine, a poviem, že som si tú knihu dosť užil. Áno, bola napísaná takým iným štýlom, ale čítať sa v pohode dala. Prečítal som ju za chvíľu, a nebol som sklamaný.
Tahle kniha byla nejhorší ze série. Nemohla jsem se dostat do děje. Děj mi totiž přišel zmatený, nezáživný a dost jsem se v něm ztrácela. Když už mě začala kniha bavit, tak jen na chvíli. Pro mě je tahle kniha veliké zklamání
Pro mě a jistě i jiné tohle je asi nejslabší kniha s prostředí Doctor Who. Děj se zvláštně vlekl, nepochopila jsem ho, postavy nezáživné a knihu jsem ani nedočetla. Vskutku jsem zklamaná.
V ději jsem se hrozně ztrácela, bylo to strašně chaotické, příběh byl utahaný, a ani styl psaní mi vůbec nesedl. Postavy mě nabavili, žádná velká akce se nekonala, takže jsem ani neměla šanci pořádně se do příběhu začíst.
Příběhově mi kniha nevadila. Snad jen, že v rámci "udělejme vtip za každou cenu" natáhli příběh na trojnásobnou délku než by mu slušelo. Zas až tolik se toho v knížce nestalo. Jenže autor se snažil do každé věty protlačit spoustu svého "humoru" a předehnat Adamse či Pratchetta. To se mu nepodařilo, nebojte. Ale zase abych řekl pravdu, není to horší než první česky vydaná kniha o Doktorovi, protože planetu klaunů netrumfne v blbosti opravdu nic :)
Pro mě zatím nejhorší knižní příběh Doktora. Příběh sám o sobě není z nejlepších, hlavně mi ale vadil styl, jakým je kniha napsaná.
Miluju fantastické příběhy Doktora, TARDIS, ... ale tohle byl propadák. Postavy ze seriálu nebyly pro mě dostatečně dobře ztvárněny a podoby se mi hledaly těžko. Nedoporučuji.
Nejvíce zamotaný knižní příběh s Doctorem co jsem zatím čet. Naštěstí už zbývá jen poslední díl, snad bude nejlepší. Občas jsem se v ději docela ztrácel a ani nevěděl o čem vlastně čtu. Ale líbil se mi víc, než první díl série.
Ufff... no.... dočetla jsem to. Ale ještě v půlce jsem si říkala, že to snad vzdám. Opravdu to bylo velmi chaotické a trochu orientovat jsem se začala až v té druhé půlce. Nebavilo mě to, na čtení jsem se musela urputně soustředit, abych se v tom vyznala (ach můj špatný mozek) a chvílemi jsem si myslela, že to bude první kniha v životě, kterou nedočtu. A to jinak Doktora žeru!
(Ale uznávám, že jako seriálová epizoda by to nemuselo být tak tak hrozné, nesedl mi vůbec autorův styl psaní).
Myslím, že mám lepší věci na práci, než číst tuto knihu.